dTest: Rostlinné alternativy masa poskytnou dostatek bílkovin, s chutí je to ale horší

Obsah červnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 6/2020 Obsah červnového dTestu

Vydáno: 5.3.2020   

Speciální veganské a vegetariánské potraviny jsou už dnes k mání v běžných obchodech. Kromě rostlinných jogurtů či mlék si tak můžeme vybrat i z pestré nabídky alternativ masných výrobků. Spotřebitelská organizace dTest poslala do laboratoře jedenáct „vege“ párků a burgerů. Testování se zaměřilo nejen na obsah živin
a nežádoucích látek, ale v laboratorních podmínkách se také ochutnávalo. Jak testování dopadlo?

S rozšiřující se nabídkou rostlinných alternativ živočišných produktů se nabízí otázka, jaké konkrétní skupiny zákazníků je nakupují. Nejsou to jen vegani a vegetariáni, ale také ti, kteří maso sice jedí, ale jeho spotřebu se snaží snižovat zejména s ohledem na náročnost jeho produkce.

Zatímco ještě nedávno se rostlinné suroviny v uzenináchpoužívalyjako lacinější náhražka masa, nyní u speciálních výrobkůnahrazují sója, pšenice nebo hrách maso úplně. „Rozhodně však není možné tvrdit, že by byly levné. Naopak, bezmasé párky jsou průměrně až o desítky korun na kilogram dražší než ty s masem. Ještě větší cenové rozdíly, a to až v řádech stokorun za kilo, jsou mezi masnými a bezmasými burgery,“ uvádí šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Samotné testování se příliš nelišilo od toho, které se provádí u masných výrobků, kde jenejdůležitější zkouškou měření obsahu masa. U rostlinných náhražek dTest zjišťoval obsah bílkovin, které pocházely z nejrůznějších zdrojů. U sedmi z nich to bylasója, často doplněná opšenici. Právě kombinování různých zdrojů rostlinných bílkovin je žádoucí, protože samotné pro člověka většinou nejsou plnohodnotné. Kromě zmíněné sóji
a pšenice se v dalších testovaných vzorcích objevily směsi hrachu, brambor, čočky, quinoy či kapusty. V některých případech však figuroval i vaječný bílek. „Při hodnocení množství bílkovin jsme si vzali na pomoc dostupné databáze výživových hodnot i výsledky našich předešlých testů. U párků jsme byli spokojeni, pokud obsah bílkovin neklesl pod 13 gramů na sto gramů výrobku. V případě burgerů to bylo 16 gramů. Většina výrobků dokázala s masitým originálem držet krok. Nižší hodnoty se objevilypouze ve třech případech,“ popisuje Hana Hoffmannová. Nejnižší obsah bílkovin, pouze 7,8 gramů na sto gramů, měly mražené párky Ikea Korvmoj, a dostaly proto nedostatečnou známku. Mražené burgery Linda McCartney’s 2 Vegetarian 1⁄4 Lb Burgers měly, kromě nižšího obsahu bílkovin, problém i s přesností údajů na etiketě. Vedledostatečné za obsah bílkovin si tak připsaly i pětku za hodnocení deklarace.

Tučnostrostlinných konkurentůmasazajišťujírůzné oleje, nejčastěji řepkový, slunečnicový nebo kokosový. Nebylo překvapením, že rostlinné uzeniny jsou výrazně „libovější“ než ty masité. K průměrné tučnosti masných výrobků s 20,4 gramy na sto gramů sepřiblížil pouze Beyond Meat Beyond Burger, ostatní výrobky mělytuku mnohem méně.

Při ochutnávce posuzovalo rozdíly oproti masným výrobkům osm hodnotitelů. Sledovala se pevnost, konzistence nebo přítomnost zvláštních chutí a vůní, které se v masných výrobcích neobjevují. Jelikož šlo o výrobky provegany a vegetariány, známkovalo se
o něco mírněji.Výsledkem bylo sedm dostatečných známek, které naznačují, že podoba s masnými předlohami je spíše vzdálená. Potíže se objevilyve všech sledovaných parametrech kroměvzhledu. „Na první pohled se rostlinné alternativy od masných výrobků příliš nelišily, ale po nakrojení a ochutnání byly rozdíly jasné. Téměř u všech výrobků si komise stěžovala na konzistenci, často suchou a drobivou, a v této kategorii rozdala osm dostatečných známek. U chuti pak dokonce deset,“ dodává Hana Hoffmannová.Nejméně se přitom dařilo dvojici sójových párků značek Well Well a Kalma. Posuzovatelům na nich vadila nevýrazná vůně a chuť i nepřirozeně gumovitá konzistence. Z poznámek o přílišné olejnatosti či výrazné kořeněnosti lzevyčíst, že chutě byly často nevyvážené.

Laboratoř dále zjišťovala přítomnostvíce než 130 látek proti škůdcům. Jedinéreziduum bylo odhaleno pouzev burgerech Linda McCartney’s. Šlo o herbicid fluazifop, jehož použití není v EU povoleno. Jehokoncentrace však byla natolik nízká, že šlo pravděpodobně o tzv. starou ekologickou zátěž neboli historickou kontaminaci půdy. Proto si tyto burgery vysloužilyuspokojivou známku. Kromě pesticidů byly v hledáčku
i mikroorganismy, které by mohly naznačit problémy s kvalitou surovin a hygienou při výrobě: kvasinky, plísně a bakterie Escherichia coli a Listerie. Ani v jednom vzorkuse všakžádnéz nich neobjevily.

Kontrolou prošly i etikety a s nimi také přítomnost některých přídatných látek. Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že rostlinné alternativy masa jsou plné éček, to ale z testu nevyplynulo.Nejčastěji v nich můžeme najít zahušťovadla, kterápomáhají vytvářet požadovanou konzistenci. Rostlinnépárky a karbanátky se pak spoléhají na barvicí přísady. Byla mezi nimi„éčková“ barviva, ale i přírodní barvicí extrakty, které převažovaly. Podobně to vypadalo s látkamizvýrazňujícími chuť. Pokud už k chuťovému zvýraznění došlo, pak jedině s kvasnicovými a bílkovinnými přípravky. Poslední sledovanou skupinu vylepšovadel představovalaaromata. Ta se objevila u sedmi výrobků. Nejvyššípočet zlepšujících látek najednou uváděly etikety burgerů značek Linda McCartney’s a Kaufland/Take It Veggie.

dTest nezapomněl ani na marketingové texty uváděné na obalu. Pozastavil se pouze
u párků společnosti Kalma, kde se na obale uvádí, že jsou bez cholesterolu. To sice může být pravda, nicméně jdeo nepovolené výživové tvrzení, a proto jej nelze používat.

Kontakt pro média:

Lucie Přinesdomová, prinesdomova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
 

Přihlásit