Jak testujeme podložky na jógu

Jak hodnotíme

Podíl zkoušek na celkovém hodnocení:

  • tlumicí vlastnosti: 20 %
  • protiskluzové vlastnosti: 20 %
  • reakce na vlhkost: 10 %
  • praktické zkoušky: 20 %
  • odolnost a opotřebení: 20 %
  • nežádoucí látky: 10 %

Některá hodnocení můžou být limitována výsledky zkoušek protiskluzových vlastností a přilnavosti nebo nežádoucích látek.

Tlumicí vlastnosti

Hodnocení se skládalo z technické a praktické části (obě probíhaly v laboratoři). V rámci technické části se na podložku umístilo dvoukilové závaží a měřilo se, jak moc se do povrchu jógamatky protlačí. Při praktickém testu si na podložku klekl proškolený odborník v pozici kočky a krávy. Následně posuzoval míru pohodlí, a to i na nerovném povrchu (pod podložku jsme umístili syrovou čočku a hrách simulující menší a větší nerovnosti).

Protiskluzové vlastnosti a přilnavost

I tato zkouška měla dvě části (obě probíhaly v laboratoři). Při té technické se na přesně stanovené místo rozbalené podložky umístilo dvoukilové závaží. Poté byla jógamatka tažena pomocí dynamometru po laminátové podlaze a zjišťovalo se, kolik síly je zapotřebí k jejímu posunutí. Během praktické části pak experti na podložkách vyzkoušeli různé jógové pozice – zejména ty, u kterých hrozí klouzání rukou a nohou (např. pes hlavou dolů). Pozice prováděli nejprve se suchýma rukama a nohama, poté zkoušku zopakovali za vlhka, čímž se simulovalo pocení.

Reakce na vlhkost

Na plochu o rozloze přibližně čtvrtiny podložky se nalilo 30 ml vody. Přebytečnou tekutinu, která se nevsákla, laboranti obratem osušili ručníkem. Zbytková vlhkost se zjišťovala pomocí papírové utěrky. Ta se na 30 sekund zatížila a sledovalo se, kolik vody podložka pustí zpět. Cílem zkoušky bylo zjistit, zda a případně v jakém množství se voda vsakuje do podložky. Žádoucí přitom bylo, aby jógamatka vstřebala i pustila vody co nejméně. Zároveň jsme zaznamenali, pokud na podložkách zůstávaly mapy nebo místa, která schnou výrazně pomaleji než ostatní.

Praktické zkoušky

Každou podložku hodnotily nejméně čtyři cvičící, které jógu běžně praktikují (na jógamatkách cvičily své obvyklé sestavy). Odpovědi a postřehy zaznamenaly do předem připravených dotazníků. Vyjadřovaly se k pachu, hmotnosti, snadnosti rozbalování, tloušťce a měkkosti, protiskluzovým vlastnostem nebo stálosti tvaru i barvy. To vše doplnily známkou za celkový dojem.

Jsme si vědomi toho, že se hodnocení může lišit podle typu a intenzity cvičení. Z toho důvodu se praktické zkoušky podílejí na celkovém hodnocení menší měrou, než je tomu u testů sportovních potřeb obvyklé.

Odolnost a opotřebení

Odolnost vůči odření jsme testovali na vyznačeném 35cm úseku. Jako imitace mozolů na chodidlech byla použita antivibrační podložka pod pračku. Ta se zatížila závažím (2,78 kg) a byla patnáctkrát tažena tam a zpět po ohraničené oblasti podložky.

Odolnost vůči natržení jsme testovali na výřezu podložky, který se umístil mezi dvě upínací čelisti tak, aby tahová síla působila na 10 cm délky a 5 cm šířky podložky. Mezera mezi čelistmi se pak zvětšovala konstantní rychlostí 10 cm/min. Během toho se měřila síla působící na řez jógamatky. Zajímalo nás, jaká síla je třeba k roztržení. Ze všech otestovaných výrobků se odebraly podélné i příčné řezy – do hodnocení se započetla nižší naměřená hodnota.

Odolnost vůči propíchnutí jsme testovali obdobně. Výřez z podložky se pevně umístil do kroužku. Na vzorek se pak rychlostí 10 cm/min přitlačil hrot (vpředu zaoblený a tvarem srovnatelný s tužkou). Měřila se síla, která je nutná k propíchnutí jógamatky.

Teplotní odolnost

Během této disciplíny se výřezy z podložek uložily na pět dní do místnosti se stálou teplotou 60 °C a nízkou vlhkostí. Abychom zjistili, jak na uskladnění ve vyšších teplotách reagují, podrobili jsme je následně zkoušce sledující odolnost vůči natržení. Zajímalo nás, zda u jógamatek nedošlo vlivem nestandardní okolní teploty k jakýmkoliv změnám (např. snížení odolnosti).

Nežádoucí látky

Nechali jsme provést chemickou analýzu, v rámci které se pátralo po alkylfenolech, antimikrobiálních látkách, fenolických sloučeninách, zpomalovačích hoření, chlorovaných pesticidech, insekticidech, pyretroidech, změkčovadlech plastů včetně ftalátů, nitrosaminech, nitrosloučeninách nebo polycyklických aromatických uhlovodících.

Přihlásit