Nový občanský zákoník, který bude účinný od 1. ledna 2014, ovlivní mnoho oblastí našeho života, spotřebitelská práva nevyjímaje.
Abyste se snáze zorientovali v nové problematice, připravili jsme pro vás seriál článků, které vám pomohou poznat vaše práva a účinně je uplatňovat.
Vyberte si téma, které vás zajímá:
- NOZ - Nový občanský zákoník
- Co je a není věc?
- Informační povinnost
- Jak uzavřít smlouvu
- Záruka a její uplatnění
- Reklamace zboží
- Obchodní podmínky podle nového občanského zákoníku
- Nákup na internetu podle NOZ
- Sankce - těšte se na úroky z úroků a skryté smluvní pokuty
- Podomní prodej a předváděcí akce
- Smlouva o dílo
- Zájezd podle NOZ
- Kdo vloni koupil, neprohloupil
- Pojištění v novém občanském zákoníku
Ledvina versus pejsek
Nový občanský zákoník věc definuje opravdu široce. Věcí je totiž vše, co není osobou a slouží potřebě lidí. Pár výjimek se však vždy najde – například věcí výslovně nejsou části lidského těla, i kdyby byly (jakkoliv to zní morbidně) oddělené. V praxi to znamená, že vlastní ledvinu nikdy neprodáte, protože není věcí, a nemůže být tedy předmětem platné kupní smlouvy.
Nově se za věc nepovažuje také zvíře, které je podle zákona smyslem nadaným živým tvorem, nikoliv věcí. Nicméně to neznamená, že zvířata nebudeme moci od nového roku prodávat, půjčovat či směňovat. Ustanovení o věcech se na živá zvířata použijí do té míry, kdy to nebude odporovat jejich povaze. Například pejsek tedy nepůjde použít jako zástavu.
Příklad: Při mobiliární exekuci se zabavují věci v domácnosti dlužníka. Podle staré právní úpravy byl domácí mazlíček věcí, kterou mohl exekutor zabavit, ocenit a prodat. Takové chování by od nového roku před zákonem neobstálo.
Není věc jako věc
Samostatný předmět, na který si můžeme sáhnout a můžeme jej ovládat, nazývá právo hmotnou věcí. Věcí nehmotnou jsou práva nebo věci bez hmotné podstaty, třeba práva duševního vlastnictví nebo investiční nástroje. Zvláštní kategorií jsou pak přírodní ovladatelné síly, typicky elektřina. Pokud s nimi lze obchodovat, použijí se na ně přiměřeně ustanovení o věcech.
Věci se dále dělí na movité a nemovité. Nemovitostí je hlavně pozemek a celý prostor nad ním i pod ním. Nově je součástí pozemku i stavba na něm stojící, rostliny vzešlé na pozemku a také vše, co je do pozemku zapuštěno nebo upevněno ve zdech. Od nového roku tedy nebude možné prodat dům tak, aby pozemek pod ním připadl ze smlouvy někomu jinému než stavba. Pokud má dnes stavba jiného majitele než pozemek, pak oba vlastníci mají vzájemné předkupní právo. Věc movitá je pak definována velmi jednoduše - je jí vše, co není nemovitost.
Příklad: Na pozemku pana Sýkory stojí dům pana Vrány. Pokud bude pan Vrána chtít svůj dům prodat, musí jej nejprve nabídnout panu Sýkorovi. Prodat ho může, pokud jej pan Sýkora za požadovanou cenu nebude chtít. Na nového majitele domu pak přechází stejné omezení, jakým byl vázán pan Vrána - bude-li chtít dům v budoucnu prodávat, přednost při koupi má pan Sýkora.
Citová investice
Skoro každá věc má svou cenu a hodnotu vyjádřitelnou v penězích. Některých si však nevážíme více proto, že jsme za ně hodně zaplatili, ale protože k nim cítíme zvláštní vztah. Starý občanský zákoník příliš nedbal na citový vztah člověka k věci a jinak bezcennou knížku s podpisem našeho oblíbeného autora považuje pouze za starou knihu, kterou v antikvariátu pořídíme za pár korun. Nově se při ocenění věci má přihlížet i k tomu, že některé věci nelze jen tak vyměnit za jiné a mají pro nás mimořádnou cenu stanovenou s ohledem na náš osobní či citový vztah. Mezi právníky se tomu říká cena zvláštní obliby.