Jak testujeme vrtačky

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení.

  • vrtání a šroubování: 50 %
  • baterie: 20 %
  • obsluha: 20 %
  • zpracování: 10 %

Limity hodnocení

Některá dílčí hodnocení mohou být limitována hraniční hodnotou a v takovém případě nemusí celkové hodnocení odpovídat váženému průměru dílčích hodnocení. V tomto konkrétním testu jsou limitujícími faktory špatné výsledky v zátěžových testech, krátká výdrž baterie nebo špatná kvalita zpracování.

Vrtání

Vrtání bez příklepu jsme testovali na smrkovém dřevě a kovu. Testované modely byly při vrtání připevněny k přístrojům, které uměly simulovat přítlak, jejž na vrtačky obvykle vyvíjí člověk. Příklepové i bezpříklepové vrtačky hloubily díry do dřeva a kovu. Na bloky ze smrkového dřeva se používaly 10mm vrtáky a cílová hloubka vrtu byla 120 mm. Další překážkou byl 5 mm silný ocelový plát, který vrtačky proděravěly 6 mm silnými vrtáky z rychlořezné oceli.

Příklepové vrtačky se dále musely vypořádat se žulou a betonem. Do žulového bloku se vrtalo 6mm vrtákem do hloubky 30 mm. Na beton jsme použili specializované vrtáky (o průměru 6, 12 a 16 mm) a v ideálním případě jsme se zastavili v hloubce 50 mm. Ve všech zkouškách se měřila dosažená hloubka vrtu a také rychlost hloubení otvorů.

Baterie

Kromě provozní doby (zjišťované podle počtu vyvrtaných děr a počtu zašroubovaných vrutů do dřeva) jsme měřili energii spotřebovanou při vrtání nebo rychlost samovybíjení. Srovnali jsme deklarovanou a skutečnou kapacitu baterií, hodnotili jsme počet akumulátorů dodávaných s vrtačkou a zjišťovali jsme dobu nabíjení.

Obsluha

Obsluhu vrtaček hodnotili tři odborníci podle předem stanovených kritérií. Jeden z hodnotitelů měl malou velikost rukou. Sledovali ergonomii vrtačky, snadnost ovládání, snadnost manipulace s nabíječkou a baterií, hodnotila se přehlednost návodu a vybavenost vrtačky.

Zpracování

Odborníci v laboratoři posuzovali materiály použité na vrtačce, bytelnost ovládacích prvků a to, zda lze vrtačku rozebrat a vyměnit případné vadné součásti.

Dále přístroje prošly zátěžovým testem, kdy opakovaly předepsaný počet cyklů simulujících zátěž při vrtání do různých materiálů a šroubování. Pracovní provoz prokládaly pauzy a chod motoru naprázdno. Celkem měly vrtačky absolvovat 33 hodin provozu se zátěží.

Přístroje vybavené příklepovým mechanismem navíc absolvovaly zátěžový test příklepu. Rovněž zahrnoval předepsaný počet cyklů simulujících příklepové vrtání prokládaných pauzami a chodem motoru bez zátěže. Příklepový mechanismus měl projít celkem 4,5 hodinami provozu se zátěží.

Přihlásit