Vymáhání pohledávek, díl 1. Základní pojmy a předžalobní výzva

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2023

Připravili jsme pro vás seriál, který vás provede vymáháním pohledávek. Představíme si v něm všechny důležité pojmy, popíšeme, jakým způsobem dochází k uplatnění pohledávek od výzvy k zaplacení přes soudní řízení až po jejich exekuci. Podíváme se rovněž na insolvenci, její podmínky a uplatnění pohledávek. Upozorníme, na co si dát pozor a jak postupovat bez ohledu na to, zda stojíte na straně věřitele či dlužníka.

Po přečtení úvodní části vás již nezaskočí rozdíl mezi dluhem a závazkem, vyznáte se v úrocích, dáte si pozor na smluvní pokutu a budete vědět, jak naložit s předžalobní výzvou. Jdeme na to!

Pohledávka vs. dluh, věřitel vs. dlužník

Tyto pojmy běžně slýcháváme, jste si však jisti jejich pravým obsahem a vzájemným vztahem?

Věřitel je osoba, která má právo požadovat nějaké plnění od dlužníka, a ten má zase povinnost toto plnění věřiteli splnit. Plnění může spočívat ve vrácení zapůjčeného obrazu, položení nové dlažby v koupelně nebo zaplacení kupní ceny zboží. Z pohledu věřitele se toto plnění nazývá pohledávka a z pohledu dlužníka zase dluh. Věřitel má pohledávku za dlužníkem, tedy právo požadovat vrácení zapůjčeného obrazu, a dlužník má vůči věřiteli dluh, tedy povinnost obraz vrátit. Pohledávka a dluh však často nejsou pouze jinou stranu téže mince.

Není úrok jako úrok

Tady asi nikdo netápe, úrok jako odměnu věřitele za půjčení peněz známe všichni. Dlužník má v případě, že je takový úrok sjednán, povinnost splnit dluh, který spočívá nejen v zaplacení dlužné částky – jistiny, ale i příslušného úroku, který se z dlužné částky vypočítává.

To je však jen jeden z druhů úroků. Vedle toho se může uplatnit také úrok z prodlení, tedy pro případ, že dlužník nebude dluh nebo splátku plnit včas, jak bylo dohodnuto. Úrok z prodlení si může věřitel s dlužníkem domluvit předem ve smlouvě (smluvní úrok z prodlení). Pokud tak neučiní, může věřitel požadovat úrok z prodlení ve výši určené na základě zákona (zákonný úrok z prodlení).

sazba od            %
23. 12. 2021        3,75
04. 02. 2022        4,5
01. 04. 2022        5
06. 05. 2022        5,75
23. 06. 2022        7

Zákonný úrok z prodlení se určuje tak, že zvýšíme o 8 procentních bodů úrokovou sazbu (2T repo sazba – její výše je dostupná na webu České národní banky a poslední změny její výše jsou patrné v přiložené tabulce), stanovenou Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. sazba buď k 1. lednu, nebo 1. červenci.

Příklad:

Dlužník se dostal dne 24. června 2022 do prodlení, jaká bude zákonná úroková sazba?

Vzhledem k tomu, že prodlení nastalo v první polovině roku, bude rozhodující úroková sazba, která platila 1. ledna 2022, tj. 3,75 %, ke které je nutné přičíst 8 procentních bodů. Výsledná výše zákonného úroku z prodlení by tedy činila 11,75 % ročně z dlužné částky. Naopak pokud by prodlení nastalo až dne 1. 7. 2022, pak by se počítala sazba, která platila 1. 7. 2022, tj. 7 %, ke které připočteme 8 procentních bodů. Zákonný úrok z prodlení by tedy činil 15 %.

Smluvní úrok z prodlenísjednaný ve smlouvě může být zvolen prakticky libovolně. Musí však respektovat jiné zákonné požadavky, především výše úroku nesmí být nemravná. Hranici, od které je úrok nutné považovat za nemravný, nelze bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu jednoznačně určit, judikatura se nicméně kloní k názoru, že do výše 0,5 % denně může v závislosti na okolnostech případu obstát jako morálně konformní, a tedy platně sjednaná. Jedním z ukazatelů, že úrok odporuje dobrým mravům, by mohla být například skutečnost, že jeho výše mnohonásobně převyšuje zákonný úrok z prodlení.

Nepoctivci mohou nemravný úrok maskovat tím, že jej neformulují jako roční, ale měsíční, týdenní, nebo dokonce denní sazbu. Úrok 0,5 % denně totiž na první pohled vypadá lépe než 182,5 % ročně.

Pozor si ve smlouvách dejte také na úroky z úroků (anatocismus). Jestliže se ocitnete v prodlení s platbou úroků, je možné úročit i částku včas nesplacených úroků, bylo-li to ve smlouvě ujednáno.

Smluvní pokuta

Ve smlouvě je rovněž možné sjednat sankci za porušení některé smluvní povinnosti v podobě smluvní pokuty. Její konstrukce se může často podobat smluvnímu úroku z prodlení, její účel je však trochu jiný. U úroků jde primárně o náhradu ceny peněz za to, že věřitel nemůže disponovat s penězi, na něž má nárok. U smluvní pokuty jde o utvrzení dluhu. Je rovněž podstatné, že nárok na zaplacení smluvní pokuty vzniká bez ohledu na to, zda tomu, komu má pokuta svědčit, vznikla škoda. Výše smluvní pokuty je opět limitována hlediskem dobrých mravů, přihlédne se zejména k tomu, jaký dluh pokuta utvrzuje, jaké povahy bylo porušení smlouvy apod. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, z kterého v případě prodlení z úhrady plynou i úroky z prodlení.

Příklad:

Půjčíte si obytné vozidlo na týden cestování. Pro případ, že vozidlo v domluvený den nevrátíte, pronajímatel stanoví smluvní pokutu ve výši 1500 Kč za každý den prodlení s předáním vozidla.

Předžalobní výzva

Předžalobní výzva nebo také upomínka je, jak již název napovídá, poslední výzvou ke splnění povinnosti, například zaplacení dluhu, před podáním žaloby. Věřitel tak dlužníkovi dává poslední šanci, aby svoji povinnost dobrovolně splnil. Kromě toho má výzva ještě jeden důležitý účel. V případě, že dojde k soudnímu sporu, který věřitel následně i vyhraje, může věřitel (žalobce) požadovat od dlužníka (žalovaného) zaplacení nákladů soudního řízení, jen pokud dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň 7 dnů před podáním žaloby. Pokud jste odhodláni domoci se svého nároku soudní cestou, na předžalobní výzvu proto nezapomeňte.

Z výzvy by mělo být patrné, kdo ji činí, kdo je jejím adresátem a čeho se týká, a měla by být rovněž opatřena datem pořízení. Identifikace adresáta i odesílatele by měla být přesná, aby se předešlo případným omylům, tj. je třeba uvést vedle jména alespoň adresu bydliště či sídla společnosti. Věřitel by měl ve výzvě dále podrobně popsat, jaké plnění požaduje, a řádně jej odůvodnit. Z hlediska pozdější průkaznosti lze rovněž doporučit, aby byla předžalobní výzva odeslána doporučeným dopisem s dodejkou nebo datovou zprávou do datové schránky.

Příklad:

Popis požadovaného plnění a jeho důvodu by mohl vypadat následovně:

„Dne 25. listopadu 2019 jsme spolu uzavřeli smlouvu o půjčce 100 000 Kč. Částka měla být v plné výši splacena dne 25. listopadu 2022. K dnešnímu dni jste půjčku nesplatil, a proto vás opětovně vyzývám k úhradě celé částky vašeho dluhu do 3 dnů od doručení této výzvy. V opačném případě se budu zaplacení pohledávky domáhat soudní cestou.“

Jak reagovat na předžalobní výzvu

Předžalobní výzvu by nikdo neměl brát na lehkou váhu, ale zároveň není třeba propadat úzkosti. V prvé řadě je vhodné v klidu zkontrolovat, zda jsou nároky, které druhá strana vznáší, relevantní a právně odůvodněné. Od tohoto zhodnocení by se měla odvíjet i vaše následná reakce, s níž pokud možno neotálejte.

1. Pokud uznáte, že druhá strana má objektivně na požadované plnění nárok – jste si vědomi uzavřené smlouvy a vzniklého dluhu –, bylo by vhodné se s ní domluvit na podmínkách, za nichž bude toto plnění splaceno. V takové situaci se neobávejte požádat o splátkový kalendář či posunutí splatnosti dluhu.

2. Pokud jste si jisti, že se vás nároky, které druhá strana vznáší, netýkají, protože jste například žádnou smlouvu s daným obchodníkem neuzavřeli, je vhodné se proti předžalobní výzvě vymezit konkrétními argumenty.

Příklad:

Hlavní pasáž reakce na předžalobní výzvu by mohla znít třeba takto: „Nejsem si vědom, že bych s vaší společností někdy uzavíral jakoukoliv smlouvu. Služby, které vaše společnost nabízí, jsem nikdy nevyhledával. Pokud máte za to, že smlouva, z níž jsem oprávněný vám zaplatit plnění, přesto vznikla, poskytněte mi o této skutečnosti relevantní důkazy. V opačném případě považuji vaše nároky za bezpředmětné a celou záležitost za ukončenou.“

3. V případě, že nároky druhé strany poznáváte, ale souhlasíte s nimi pouze částečně, například proto, že druhá strana požaduje více, než na kolik má podle vašeho názoru dle uzavřené smlouvy nárok, opět je namístě se argumentačně vymezit, nabídnout částečné splnění dluhu ve výši, o níž není sporu, a vysvětlit, proč požadovaná výše neodpovídá skutečnosti.

Po vaší reakci může dále následovat další komunikace s druhou stranou, v rámci které si vyměníte argumenty ohledně požadovaného plnění a způsobu platby. Pokud vaše reakce druhou stranu neuspokojí, může se rozhodnout, že svůj nárok uplatní u soudu. Jak postupovat v této situaci, si řekneme v dalším vydání našeho časopisu.

Nejste-li si jistí, jak máte ve svém konkrétním případě dále postupovat, neváhejte využít naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu. Pro právní zastoupení využijte služby advokáta.


Přihlásit