Výrobky bez laktózy při alergii na mléko nepomáhají

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2023

Někdy se může zdát, že alergie jsou všude kolem nás, a proto o nich máme dost informací. Je to omyl. Z rozhovoru s MUDr. Zuzanou Vančíkovou jsme získali mnoho zajímavých poznatků, které laik většinou nezná.

Alergie je nepřiměřeně vysoká reakce imunitního systému na běžné látky z prostředí, ve kterém se pohybujeme. Je tato definice přesná?

Definice je to poměrně široká, ale správná. Slovo alergie je složeno z řeckých allosa ergos, doslova znamená jiná práce. Je tím míněna odlišná reakce imunitního systému a konkrétně v alergologii je to reakce na podněty zvenčí. Odlišná reakce na něco uvnitř těla je většinou autoimunitní reakce, která ničí vlastní orgány. Při různých formách imunodeficitu je naopak oslabená reaktivita proti infekcím, a když selže regulace dalších imunitních procesů v těle, může se rozvinout nádorové bujení. To jsou čtyři základní poruchy imunity.

Které alergie jsou běžné?

K nejčastějším alergiím patří alergie na podněty, které nás obklopují. U nás jsou to pyly jarních stromů, trav a bylin neboli plevelů, roztoči, plísně a domácí zvířata. Jsou proto zahrnuty do standardních testů, které používáme.

Co je alergen?

Alergenem může být všechno, co má určitou molekulovou hmotnost a strukturu. Obecně jde o látky, které je náš imunitní systém schopen vidět. Má určité receptory, kterými vnímá okolí, a ty rozlišují látky od určité velikosti a struktury. To, co je pod rozlišovací schopností receptorů imunitního systému, nevyvolá imunitní odpověď. Alergenem je nejčastěji bílkovina nebo enzym.

MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Ambulantní imunoložka, alergoložka a pneumoložka pracuje s dětmi i dospělými. Vystudovala 1. LF UK v Praze a absolvovala postgraduální studium imunologie na ČSAV. Má specializaci v oborech pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulosa a respirační nemoci a dětská pneumologie. Působila v ČSAV, ve FN Bulovka, na pediatrické klinice FN v Motole, pediatrické klinice Thomayerovy nemocnice v Krči a klinice dětského a dorostového lékařství VFN v Praze. Byla primářkou dětského oddělení v nemocnici Hořovice. Vyučuje studenty lékařských fakult a přírodovědecké fakulty UK a lékaře v předatestační přípravě. Přednáší na domácích i zahraničních konferencích, je autorkou monografie o dětských respiračních onemocněních a více než 40 odborných článků v domácích i zahraničních časopisech a monografiích. Má tři děti, věnuje se cyklistice a běhu, ráda zahradničí a chalupaří.

Existuje alergie na základní věci, jako jsou voda nebo vzduch?

Voda na to má příliš jednoduchou molekulu, samotný vzduch také není alergen. Za klasickou alergickou reakci se považuje ta, která je vyvolána alergickými protilátkami (IgE) na alergen se strukturou viditelnou pro imunitní systém. Pak tu ale máme třeba teplo a chlad – fyzikální stimuly, jejichž působení může končit stejnou reakcí jako alergie, tedy uvolněním histaminu. Z pohledu pacienta je to podobné, ale mechanismus je odlišný.

A co alergie na slunce?

Některé vlnové délky způsobují patologické reakce kůže, které vyvolají svědivou pupínkovou vyrážku. I tady je mechanismus jiný, ale zabírají stejné léky jako při alergii.

Proč se může alergie objevit kdykoliv během života?

Lidské tělo je složitý organismus a alergie může přijít a odejít jako každá choroba. Projevy všech onemocnění ovlivňují stres, hormonální situace, věk, prodělané infekce nebo očkování a mnoho dalších faktorů. K alergii nevedou jen si­tuace, které imunitu stimulují. U dětí po transplantaci jater, které jsou na imunosupresivní léčbě, často propukají mnohočetné alergické reakce na potraviny. Zásahy do imunity tedy mohou alergii probudit, nebo utlumit. U někoho se alergie projeví už v dětství, u jiného později, i v pokročilém věku. Těžko říct, proč tomu tak je, faktorů je mnoho. Někdy se alergie objeví například po covidu, ale vliv má i řada dalších infekcí.

Jiným příkladem jsou děti s ekzémem. Jako všechny ostatní jsou pravidelně očkovány, a jelikož očkování je zásah do imunity, ekzém se jim po něm někdy může dočasně zhoršit. Po očkování nebo virózách se někdy alergie ale také na chvíli ztratí.

Lze se bránit začátku neprojevené alergie?

Ve vyspělých zemích trpí alergií přibližně třetina lidí. Pomáhá jedině zdravý životní styl. Na Islandu téměř nejsou stromy, je tam čistá příroda a málo trávy, jí se hodně ryb. Tamější studie ukázala, že Islanďané, kteří byli v době výzkumu dospělí a žili tak, jak byli zvyklí do dětství, měli velmi málo alergií, ale mladší lidé a děti na tom byli stejně špatně jako v jiných zemích, protože se ve velkém přestěhovali do Reykjavíku a začali žít moderním způsobem. Čisté okolní prostředí a strava tedy nejsou tím jediným, co nás zachrání. Vliv má všechno od těhotenství a porodu přes stravu a celoživotní vývoj.

Je důležité také načasování konkrétních faktorů. Imunita kojence se vyvíjí a například styk s něčím novým může mít ve 2 měsících věku dítěte jiný vliv než v osmi. Dříve se tradovalo, že jedinec v riziku alergie by do 3 let věku neměl jíst třeba vajíčka, dokonce i těhotné držely diety. Ukázalo se, že efekt je úplně opačný, protože imunita se má v určité fázi vývoje s alergeny naopak potkat, aby se je naučila tolerovat. Dnes nic preventivně nezakazujeme, ovšem kdo má klinické projevy, musí se příslušnému alergenu vyhýbat. Vezměme si alergii na burské oříšky. Izraelci prokázali, že u dětí, které se s burákovým alergenem setkávaly v těle matky, v mateřském mléku nebo v útlém věku, se alergie na buráky rozvinula méně často než u těch, které s buráky přišly do styku až později. Postupné seznamování je naučilo oříšky tolerovat.

Pomáhá při respirační alergii čistička vzduchu?

Určitě. Čističky jsou výkonné a umějí vyčistit vzduch v místnosti v řádu minut. Musejí být kvalitní a odpovídat velikosti prostoru. Lidé mají někdy pocit, že by si měli na horší vzduch zvyknout, ale chtěli by pít špinavou vodu? Nemá smysl zvykat si na znečištění. Naopak – čím delší je pobyt třeba u moře, tím déle pak vydržíte zdraví. To je přece také princip lázeňských pobytů a procedur v čistém prostředí.

Byly tu alergie vždycky?

Stovky let před Kristem byla zachycena na egyptských vyobrazeních situace, kdy faraon byl píchnut hmyzem a měl anafylaktickou reakci. Nejde tedy o fenomén poslední doby.

Proč počet alergických onemocnění stoupá?

Změnil se náš životní styl, jak jsem už řekla. Příčina není jedna. Porod, kojení, strava, stav přírody, užívání antibiotik, prodělané nebo neprodělané nemoci v dětství, druhy a načasování očkování – je to komplexní mozaika. Zdá se dokonce, že prodělaná hepatitida B nebo tuberkulóza chrání před alergií. Imunita reaguje na vše, co k ní přichází, a přenastavuje se. V rozvojových zemích je alergií daleko méně. Možná jsou poddiagnostikované, ale jistě je to i způsobem života.

Jak silný je vliv dědičnosti?

S alergiemi je spojená celá řada genů, dědičnost je však jen základ. Aby alergie propukla, musí zapůsobit další faktory. Někdo může mít více genů pro alergii, ale když bude žít správným stylem, tak se mu alergie třeba nikdy neprojeví. K rozvoji alergie nedojde pochopitelně ani v nepřítomnosti daného alergenu, ale jeho preventivní odstranění z prostředí se neukázalo být nejúčinnější cestou.

Obecně se má za to, že dítě dvou alergiků má 80% nebezpečí vzniku alergie, a je-li alergikem jen jeden rodič, jde zhruba o 50 %. Nedědí se konkrétní alergie, nýbrž sklon k ní. Jsou rodiny, kde každý je alergický na něco úplně jiného.

Je více alergiček, nebo alergiků?

Poslední hodnocení ukazují, že o něco častěji trpí alergií ženy.

Liší se alergie u dětí a u dospělých?

Některé ano. Například u kojenců a úplně malých dětí je nejčastějším projevem alergie atopický ekzém. Za polovinou těžkých kojeneckých ekzémů stojí potravinová alergie. U všech forem hrají roli vnější fyzikální a chemické faktory, u některých také kontakt s alergeny, například roztoči nebo zvířaty. Další kategorií je potravinová alergie, která se v nej­útlejším věku projevuje jako alergická kolitida – bolesti bříška, krev ve stolici, neprospívání. Obtíže se mohou objevit také u plně kojeného dítěte, protože alergeny mohou přecházet do mateřského mléka. Nejčastěji je to alergen kravského mléka. Může však jít i o jiné alergeny, které matka konzumuje. Když se obtíže nevyřeší její dietou, začneme podávat umělá mléka upravená tak, aby neobsahovala bílkovinné molekuly.

U 2–3měsíčního kojence nevidíme pylovou rýmu, kýchání, alergický zánět spojivek nebo sezónní alergie, protože imunitní systém potřebuje čas, aby alergickou reakci vyvinul. Dítě tak může mít projevy pylové alergie zpravidla až druhé léto. Takové alergie se nejvíce vyskytují až v adolescenci a mladé dospělosti. Astma může začít už v kojeneckém věku, ale může se objevit i později a pokračuje do dospělosti. Kopřivky a další reakce na vnější podněty vídáme u dětí i u dospělých.

Není kopřivka jen izolovaná jednorázová reakce?

Kopřivka může být akutní nebo chronická, která trvá déle než 6 týdnů. Může mít řadu spouštěčů, které testy někdy neodhalí. Optimální je, když reaguje na léčbu antihistaminiky a časem odezní. Takové kožní příznaky mohou být projevem také vážných onemocnění, proto při vleklejší a úporné vyrážce přistupujeme k dalším vyšetřením.

Léčí se děti jinak než dospělí?

Nějaké rozdíly samozřejmě jsou. Může se lišit forma podání – kojenci a batolata užívají léky ve formě kapek nebo sirupu a inhalační léčba astmatu u nejmenších probíhá přes nástavce s maskou. Účinné látky léčiv jsou mnohdy stejné nebo podobné. Záleží pak na tom, zda daná firma provedla příslušné studie pro podávání malým dětem. Často je to až od 6–8 let věku, ale to nutně neznamená, že je lék pro mladší dítě škodlivý. V pediatrii tak často musíme používat léky off-label (použití registrovaného léčiva za určitých podmínek způsobem, který není v souladu se souhrnem údajů o něm, pozn. red.). Ale víme, že je to bezpečné, i když to výrobce v letáku neuvádí.

Řada lidí se v posledních letech vyhýbá laktóze.

To je určitá móda a považuji za důležité pochopit rozdíl mezi alergií na mléko a intolerancí laktózy. Laktóza je jednoduchý cukr, který přichází potravou do střeva. Problém s ním nastává tehdy, máme-li nedostatek enzymu, který dovede laktózu zpracovat. Té se pak chopí bakterie, které ji upraví po svém, a to nám dělá potíže. S alergií to nemá naprosto nic společného! Jde o intoleranci způsobenou enzymovým defektem ve střevě. Projevuje se poměrně záhy po konzumaci nadýmáním, průjmem, plynatostí. Takový jedinec však může konzumovat tvrdý sýr, který laktózu neobsahuje, nebo bezlaktózové mléčné potraviny. Není to případ pro alergologa, patří spíše na gastroenterologii. Při alergii na mléko člověk naopak nemůže ani bezlaktózové mléko, ani tvrdý sýr, protože má alergii na mléčnou bílkovinu. Alergie na mléko je tedy něco zcela jiného než intolerance laktózy a zbavit mléko laktózy při ní rozhodně nepomáhá.

Existuje alergie na lepek?

Lepek může způsobit dva problémy. Při jeho konzumaci u přibližně 1 % populace dochází k celiakii, což je autoimunitní onemocnění poškozující střevní sliznici. Jediným lékem je bezlepková dieta. Alergická histaminová reakce tam vůbec neprobíhá. Střevo je pak v takovém stavu, že vznikají poruchy vstřebávání a další přidružené potíže. Alergie na lepek je vzácnější než celiakie. Má klasické symptomy potravinové alergie – svědění v ústech, otok rtů, pálení v ústech, může být pálení žáhy, bolest žaludku, průjem, zvracení, třeba i vyrážka. Lepek je tedy původcem celiakie i lepkové alergie, ale při každé z nich tělo reaguje zcela odlišně. Alergická reakce je rychlá a může být prudká, celiakie se vyvíjí plíživě a jsou lidé, kteří nevědí, že ji mají, trpí únavou, neplodností, chudokrevností, …


Jak se diagnostikuje alergie?

Nejdříve zjišťujeme klinické příznaky a jejich historii – kdy, kde a jaké jsou pacientovy obtíže. Dále provádíme kožní testy nebo testy z krve. Při kožních testech se na předloktí kápnou nejčastější alergeny, vpraví se lehkým vpichem do kůže a po 20 minutách odečteme reakci. V krvi se hledají protilátky IgE. Ideálně by měl být výsledek v obou případech stejný, ale není to tak vždycky. Když pacient řekne, že na jaře kýchá, slzí, svědí ho oči, a laboratorní výsledky nic neukážou, kožní test může být úspěšnější – nebo naopak. Při typických příznacích a negativitě testů doporučíme léky na alergii a zkusíme za rok testy zopakovat. Po této době se již může rýsovat jasnější výsledek. Vyšetřovací metody mají své limity a největší návod nám často v počátku dává klinický projev a jeho opakování ve stejné době či situaci a také odezva na léčbu.

Mají alergie nějaké vzácné projevy?

Lidé k nám chodí s pupínky a stesky od hlavy k patě – může to být alergie, ale já ji třeba žádným testem nenajdu. V medicíně se to občas stává. Když nic nenajdeme, ale domníváme se, že to může být alergie, vyzkoušíme léky. Pakliže jednoznačně zaberou, je to v pořádku. Když nezaberou a projevy jsou závažnější, pacient musí projít důkladnějším vyšetřením.

Vypovídá přítomnost alergie o celkové imunitě organismu?

Podle toho, co myslíte celkovou imunitou. Alergie je projev odchylné imunitní reaktivity, ale nemusí být postižena obrana proti infekcím nebo zvýšená náchylnost k jiným imunopatologiím. Běžné imunologické testy většinou při alergiích neukazují snížení celkové imunity.

Lze odhalit alergii dřív, než se projeví?

Mnozí máme v krvi zvýšené tzv. alergické protilátky IgE, to ovšem neznamená, že máme alergii! Alergie je klinický projev. Pokud tento chybí, není doporučováno vyhýbat se alergenu nebo užívat antialergika pouze na základě výsledků testů. Organismus, který by s alergenem díky tomu dlouho nepřišel do styku, může potom při náhodném kontaktu s ním reagovat alergicky. To by nemuselo nastat, kdyby tělo kvůli ztrátě kontaktu s potenciálním alergenem nezapomnělo, jak imunitní reakci regulovat jiným způsobem. Krevními testy lze odhalit určitou vlohu, nelze z nich vždy jednoznačně předpovědět klinický projev.

Jak se léčí alergie?

Alergii léčíme antihistaminiky, která obsadí receptory odpovědné za vyplavení histaminu ve finální fázi alergické reakce. Při astmatu se podávají antileukotrieny, které zasahují do další kaskády alergické reakce. Používáme i kortikoidy, nejlépe lokálně ve spreji do nosu nebo inhalací do plic. Dalšími antialergiky jsou kromony, což jsou látky blokující uvolnění histaminu z buněk. Léčiva se podávají v různých formách – jako tablety, sirupy, spreje či kapky, inhalací jako roztoky či prášky. Délka užívání záleží na tom, zda jsou projevy celoroční nebo sezónní.

Je třeba začít užívat léky už před sezónou?

Záleží na závažnosti projevů. Když jsou slabé a občasné, nemá smysl nasazovat léky preventivně. Jestliže ovšem trpíte silnou alergickou reakcí a nepříjemnými symptomy po celou sezónu, je lepší začít při prvních příznacích a podávat léky pravidelně v jejím průběhu.

Slábne účinnost léků při dlouhodobém užívání?

Někdo je bere celoživotně a nelze říct, že by se účinnost ztrácela. Pouze u látky salbutamol, což je lék k roztažení průdušek, který užívají astmatici, víme, že si tělo zvykne, a když pak dojde k astmatickému záchvatu, je účinnost léku snížená. Proto se důrazně nedoporučuje, aby pacient používal salbutamol trvale. Negativní vliv má i dlouhodobé podávání volně prodávaných nosních kapek s alfamimetiky, které mají snížit otok nosní sliznice. Po 5–7 dnech užívání přestanou fungovat a sliznice naopak oteče více.

Lze alergii vyléčit?

K dispozici máme alergenové vakcíny, které se podávají aspoň 3 roky po sobě. Ty mění imunitní reaktivitu a alergie se v ideálním případě po nich několik let nemusí vůbec projevit. Vakcína je vždy cílená na konkrétní alergeny – na hmyzí jed, pyly stromů, trav, roztoče. Jednou z podmínek alergenové vakcinace je, že klinický projev je v souladu s výsledky alergologických testů.

K čemu může vést neléčená alergie?

Pokud někdo tu a tam kýchne, může užívat léky jen při obtížích nebo vůbec ne. Jsou-li však projevy závažnější, mohou vést ke komplikacím, a proto je v tomto případě léčba nutná.

Astma je vždy alergie?

Ne vždy, ale docela často. U dětí je souvislost astmatu s alergií nejčastější. Astma je stav, kdy se opakovaně a v důsledku různých vlivů zužují průdušky. Příčin může být mnoho, alergie je jen jednou z nich. Snažíme se tedy odhalit pravděpodobnou příčinu a přizpůsobit tomu léčbu.

Když si myslím, že mám alergii, musím k alergologovi? Nevystačím s radou lékárníka a volně prodejným přípravkem?

Záleží na závažnosti a opakování projevů. Když se příznaky opakují a zhoršují, je vhodné vyšetření alergologem. Jsou však i vyspělé země, kde alergie řeší pouze praktičtí lékaři. U nás jsou alergenová vakcinace a některá vyšetření vázány na specializaci alergologie–imunologie, takže pacienti trpící závažnějšími a opakovanými příznaky přicházejí k nám.

Můžete zkusit sami zjistit, na co jste alergičtí – srovnáte dobu projevů s údaji na pylovasluzba.cz, a pokud se to opakuje za rok podobně, tak diagnózu skoro máte. Rýma může ovšem mít i jiné než alergické příčiny. U alergie vystupuje do popředí kromě výtoku a ucpaného nosu také svědění. Kýchání je intenzivnější a silnější než při viróze. Jsou to někdy salvy, přímo ataky. Pokud se vám přidávají komplikace, stav se zhoršuje nebo si nejste jisti, pak má smysl podstoupit vyšetření.

Která vyšetření kromě kožních a krevních testů probíhají v alergologické ordinaci?

Většina pacientů projde funkčním vyšetřením plic a stanovením hodnoty NO ve vydechovaném vzduchu, která vypovídá o přítomnosti alergického zánětu. Podle potřeby provádíme zátěžové testy běháním nebo hodnotíme funkci plic po podání léků na roztažení průdušek. Snažíme se vyloučit jiná onemocnění, podle potřeby pošleme pacienta k dalším odborným vyšetřením.

Čím je alergologie pro mladé lékaře zajímavá?

Alergie jsou časté a obor alergologie a klinická imunologie se neustále vyvíjí. Je nejen zajímavý a dynamický, ale také potřebný a žádaný jak v nemocniční, tak v ambulantní praxi. Zajímavými trendy jsou biologická léčba, zdokonalování vakcinace a alergologických testů.


Přihlásit