V obchodech můžete narazit na mnoho typů osobních teploměrů a vybrat si z nich není snadné – liší se způsobem použití, funkcemi a samozřejmě cenou. Na českém trhu mají největší podíl ty elektronické (digitální), na které se v lednovém čísle časopisu dTest zaměřili: „V rozsáhlých laboratorních a praktických testech jsme nechali u kontaktních, bezkontaktních, ušních i multifunkčních teploměrů ověřit přesnost a stálost měření, snadnost obsluhy i odolnost vůči pádu,“ vyjmenovává hlavní kritéria testování šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová a pokračuje: „Pro srovnání jsme k nim přidali ještě klasický bezrtuťový skleněný teploměr, který prošel stejnými zkouškami, neprováděl se u něj pouze pádový test.“
Zkouška přesnosti měření patřila k těm zásadním. Cílem bylo zjistit, zda se hodnota udávaná teploměrem shoduje s reálnou teplotou. V případě kontaktních teploměrů byly jejich špičky namáčeny do vodní lázně, bezdotykové teploměry měřily teplotu tzv. černého tělesa ponořeného do vody. Nejlépe v této zkoušce dopadly kontaktní teploměry, kdy 16 modelů z 19 obdrželo velmi dobré hodnocení. Na stejnou známku pak dosáhly čtyři bezkontaktní, jeden ušní a jeden multifunkční přístroj. Chybovost měření u nich byla max. 0,08 °C, přičemž téměř nulovou odchylku vykázal kontaktní výrobek Dr. Max ThermoMax Digital za 110 Kč. Naopak nejhorší byl bezdotykový model Hetaida Infrared HTD8813, u něhož byla odchylka mezi naměřenými a reálnými teplotami více než 0,6 °C. Tento rozdíl může být podstatný třeba pro podání léku proti horečce.
Dalším důležitým kritériem byla stálost měření. V laboratorní vodní lázni se opakovaně naměřené hodnoty zhruba shodovaly, v případě testování u dobrovolníků byly odchylky větší. Nejmenší stabilitu měření měly kontaktní teploměry. Na vině byl pravděpodobně způsob měření – při držení teploměru v podpaží se může chybovost zvyšovat. „Jednotlivé typy teploměrů fungují různými způsoby. I když se vám to může zdát jako zbytečnost, je dobré si přečíst návod k použití, vyhnete se tak zbytečným nepřesnostem při měření,“ doporučuje Hana Hoffmannová z dTestu a uzavírá: „Náš test ukázal, že cena o kvalitě teploměru mnoho neprozradí. Některé drahé teploměry ve zkouškách propadly, jiné, které patřily do nejlevnější kategorie, si vedly výborně. Důležité je používat výrobek podle pokynů výrobce a ujistit se, že je teploměr před použitím čistý. Zejména u ušních modelů může i malá nečistota ovlivnit přesnost měření.“
Kompletní výsledku testu, rady, jak vybrat vhodný teploměr nebo jak správně měřit teplotu naleznete na stránkách spotřebitelské organizace dTest.
Kontakt pro média:
Lucie Korbeliusová, media@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.