Jak testujeme zimní pneumatiky

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení.

  • suchá vozovka: 15 %
  • mokrá vozovka: 30 %
  • sníh: 20 %
  • náledí: 10 %
  • hlučnost: 5 %
  • vliv na spotř. paliva: 10 %
  • opotřebení: 10 %

Test zimních pneumatik tradičně probíhá po dobu několika měsíců na různých místech Evropy. Letošní patnáctipalcové obutí se zkoušelo na voze Volkswagen Polo, pro šestnáctipalcové pneu byla zvolena Škoda Karoq.

Suchá vozovka

Jízdní vlastnosti pneumatik subjektivně posuzují dva profesionální testovací řidiči. Jízdní stabilita a ovladatelnost na suché vozovce je prověřována na vysokorychlostní dráze. Kromě stability vozu při jízdě na rovince se známkuje také odezva při odbočování, chování při průjezdu zatáčkami, přejíždění mezi jízdními pruhy a podobně. Výsledné hodnocení za ovladatelnost a jízdní stabilitu je vypočítáno jako aritmetický průměr známek udělených při opakovaných jízdách.

Měří se také délka brzdné dráhy na asfaltu. Počáteční rychlost je 100 km/h, zpomaluje se až do úplného zastavení. Měření se opakuje celkem pětkrát.

Mokrá vozovka

O známce za ovladatelnost na mokré vozovce rozhodují časové zkoušky a také subjektivní posouzení na dráze dlouhodobě vystavené dešti.

Brzdění na asfaltu a betonu je testováno na dráze zalité vytrvalým deštěm (přírodním, v případě nepříznivých podmínek umělým). Brzdí se z rychlosti 80 km/h na 20 km/h.

Odolnost před aquaplaningem patří ke klíčovým vlastnostem pneumatiky. Náchylnost ke ztrátě přilnavosti na mokru testujeme ve dvou podmínkách, na rovné vozovce a v zatáčkách. V prvním scénáři vjíždí vůz tzv. kritickou rychlostí do vody o hloubce 8 mm a postupně akceleruje. Při zkouškách aquaplaningu v zatáčkách se jede do louže (o hloubce 5 mm) s konstantním rázem volantu v plynule se zvyšující rychlosti 60 až 100 km/h.

Zkouška směrového vedení (v zatáčkách) probíhá na asfaltové kruhové dráze vystavené dešti.

Sníh

Délka brzdné dráhy se měří z rychlosti 30 km/h až do úplného zastavení. Pro účely testu se používá vozovka s uježděnou sněhovou pokrývkou.

Trakce neboli tažná síla pneumatik na sněhu je zjišťována podle míry prokluzování kol při rozjíždění do mírného kopce.

Ovladatelnost na sněhu se zkouší na přírodní trati a v horských průsmycích se stoupáním od 9 do 12 %.

Náledí

V rámci zkoušky brzdění na ledu se měří dráha potřebná k úplnému zastavení z rychlosti 20 km/h. Směrové vedení je ověřováno na zimním stadiónu. V průběhu zkoušky se měří také boční síly v závislosti na různé míře natočení volantu.

Opotřebení

Výdrž neboli nájezd pneumatik se měří dvěma způsoby. Minimálně 15 000 kilometrů se urazí za podmínek každodenního provozu. Po každých 2500 km je pomocí laseru změřen dezén pneumatiky. V případě vyhovující hloubky se v testu pokračuje až na úroveň, kdy již pneumatiky podle platných předpisů nesmějí být používány. Mimo veřejných pozemních komunikací se výdrž gum zjišťuje také v laboratorních podmínkách, konkrétně na speciálním testovacím válci vytvářejícím umělé opotřebení. Na něm pneu ujedou nejméně 5000 km, dezén se měří každých 1250 km.

Vliv na spotřebu paliva

Měření spotřeby pohonných hmot probíhá na předem určené vzdálenosti, jede se konstantní rychlostí 100 km/h.

Hlučnost

Zvuky vyluzované pneumatikami mohou značně ovlivnit jízdní komfort. Známka za vnitřní hlučnost spočívá v subjektivním posouzení pojezdového hluku při jízdě na asfaltu a betonu s vypnutým motorem rychlostí mezi 130 a 30 km/h. O hodnocení vnější hlučnosti rozhoduje subjektivní posouzení záznamu snímací hlavy (záznam pojezdového hluku dle standardu ISO 362 na asfaltové dráze v souladu s ISO 10844) a také objektivní měření.

Přihlásit