Srovnání: Ceny potravin

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2022 Obsah říjnového dTestu

Publikováno v časopise 8/2022

Mezi nejpalčivější problémy současné doby bezesporu patří rostoucí ceny potravin. Podle zpráv Statistického úřadu Evropské unie Eurostat se s tím nepotýkáme sami. Potraviny výrazně zdražují v celé sedmadvacítce, byť v kaž­dém státě trochu jiným tempem. Jak jsou na tom naši sousedé a jak si ve srovnání s nimi vedeme my? To jsme porovnali na modelovém nákupu deseti potravin, které v Česku za poslední rok nejvíce podražily.

Proč potraviny zdražují?

Aktuální pohled na věc ukazuje jako hlavní příčinu zdražování potravin ruskou invazi na Ukrajině. Ta ochromila obchod s obilím, slunečnicovým olejem i průmyslovými hnojivy, což vedlo k nárůstu cen. Tyto důvody jsou však jen dalšími dílky do mozaiky.

Potraviny totiž začaly zdražovat ještě před válkou. Dostupné analýzy shodně zmiňují vliv protikoronavirových opatření, která zastavila cesty zboží po světě, omezovala činnost výrobců, zvyšovala náklady na výrobu nebo znemožnila cestování zahraničním pracovníkům v zemědělství. Dalším klíčovým faktorem podporujícím růst cen jsou zdražující energie a pohonné hmoty, které zvyšují náklady na transport surovin, výrobků i samotnou výrobu. Již na sklonku minulého roku byla také jako jedna z příčin zdražování zmiňována rostoucí cena práce, která souvisí s celkovou mírou inflace.

K tomu všemu se ještě přidávají neočekávatelné vlivy počasí a zásahy některých vlád. Jako příklad lze uvést Indonésii, která letos nakrátko zakázala export palmového oleje. Indonésie je jeho největším producentem a zákaz exportu měl snížit cenu oleje v Indonésii. Bohužel však přispěl k další nestabilitě a Indonésie jej naštěstí zakrátko odvolala.

Hlavní otázka, kterou si klademe, zní: kdy zdražování skončí? To si v tuto chvíli nikdo netroufá předvídat. Nutným předpokladem je ukončení současné války, ovšem jen to zřejmě k rychlému zastavení růstu cen potravin stačit nebude.

V celkovém souhrnu u nás v květnu 2022 podle Eurostatu meziročně vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů o 15,4 %. Zdražování potravin se však zdaleka netýká jen Česka, meziročně v letošním květnu ceny vyrostly i u sousedů. Na Slovensku to bylo o 16 %, v Polsku o 12,3 %, v Německu zaznamenali 10,4% nárůst a v Rakousku 9%. O některých důvodech současného zdražování si můžete přečíst v šedém boxu.

Při srovnávacím nákupu jsme postupovali podobně jako při minulých srovnáních kvality levných potravin (dTest 10/202111/2021). Vydali jsme se do supermarketů v okolních státech a podle jednotného nákupního seznamu v nich pořídili nejlevnější nabízené výrobky. V Česku a na Slovensku jsme nakupovali v řetězci Kaufland. V Rakousku a Německu jsme navštívili sesterské řetězce Hofer a Aldi, v Polsku jsme se vydali do řetězce Biedronka. Pro srovnání jsme brali v úvahu pouze stálé ceny, nikoliv akční slevy.

Základ nákupního seznamu nám sepsal Český statistický úřad ve zprávě o vývoji cen v květnu letošního roku. Píše se v ní, že nejvyšší meziroční nárůst cen v daném měsíci zaznamenala mouka (64,6 %), máslo (51,9 %), jedlé oleje (47,8 %), polotučné trvanlivé mléko (42,1 %), drůbeží maso (30,7 %), vejce (33,8 %) a chleba (25,4 %). K těmto neslavným rekordmanům jsme pak přidali ještě brambory, těstoviny a plátkový sýr. V průběhu zpracování našich dat ČSÚ zveřejnil informace o průměrných červnových spotřebitelských cenách. V grafu na konci článku tak můžete vidět, o kolik námi vytipované potraviny zdražily v posledním roce.

 

V kvalitě problém není

Obvykle se při srovnávacích nákupech zabýváme kvalitou výrobků. Deklarovaného složení jsme si všímali i tentokrát, ovšem narazili jsme pouze na pár drobných rozdílů.

První se týkal krabicového mléka. Zatímco v Česku se hojně nabízí polotučné mléko s 1,5 % tuku, v rakouském řetězci Hofer tuto kategorii mléka vůbec nevedou. Vybrat jsme si mohli pouze mezi plnotučným s 3,5 % a nízkotučným s 0,5 %. Z toho důvodu jsme při nákupech sledovali dvě mléčné ceny: plnotučného mléka a pak speciálně polotučného. Do celkového srovnání jsme započítávali cenu plnotučného mléka, přehled cen méně tučné varianty najdete v tabulce nakoupených položek níže.

Další kvalitativní rozdíly jsme objevili u vajec. V obchodech jsme brali nejlacinější vejce velikosti M v menším balení. V Rakousku, Německu, Polsku i Česku šlo o vejce z halového podestýlkového chovu, ze Slovenska jsme dovezli výrobně levnější vejce od slepic chovaných v klecích.

Třetí výraznější rozdíl se týkal špaget. Ve všech sousedních státech se i v nejlacinějším segmentu nabízely těstoviny italského stylu z tvrdozrnné pšenice, v českém supermarketu nesly nejnižší cenovku špagety z klasické měkké pšenice. Všechny ostatní potraviny byly z jakostního hlediska srovnatelné: másla deklarovala 82 % tuku, u sýru eidam šlo ve všech případech o tučnější výrobky s nejméně 40 % tuku v sušině. Kuřecí prsní řízky, řepkový olej, hladká pšeničná mouka, přílohové rané brambory a pšenično-žitný konzumní chléb byly komodity, jejichž kvalita se podle informací dostupných na obale nelišila.

zboží
velikost balení
cena
velikost balení
cena
velikost balení
cena
velikost balení
cena
velikost balení
cena
Rakousko Německo Česká republika Slovensko Polsko
kuřecí prsní řízky 929 g 285,20 Kč 600 g 147,30 Kč 567 g 130 Kč 858 g 164,30 Kč 593 g 76 Kč
řepkový olej 1 l 55,30 Kč 1 l 44 Kč 1 l 79,90 Kč 1 l 63,70 Kč 1 l 36,50 Kč
máslo 250 g 61,20 Kč 250 g 53,90 Kč 250 g 59,90 Kč 250 g 71,10 Kč 300 g 50,20 Kč
vejce velikosti M 15 ks 80,90 Kč 10 ks 48,90 Kč 10 ks 42,90 Kč 10 ks 41,60 Kč 20 ks 80,40 Kč
brambory 2 kg 48,90 Kč 2,5 kg 83,40 Kč 2 kg 37,90 Kč 2 kg 56,30 Kč 2 kg 29,20 Kč
konzumní chléb 1 kg 39,10 Kč 1 kg 39,10 Kč 1,2 kg 39,90 Kč 1 kg 31,70 Kč 500 g 19,40 Kč
eidam 40 % tuku v sušině 400 g 73,50 Kč 400 g 63,70 Kč 300 g 65,90 Kč 145 g 34,20 Kč 150 g 21,90 Kč
plnotučné mléko 1 l 26,80 Kč 1 l 22,60 Kč 1 l 21,90 Kč 1 l 19,40 Kč 1 l 15,30 Kč
hladká mouka 1 kg 19,40 Kč 1 kg 21,90 Kč 1 kg 21,90 Kč 1 kg 19,40 Kč 1 kg 17,90 Kč
špagety 1000 g 31,70 Kč 500 g 21,90 Kč 500 g 19,90 Kč 500 g 24,30 Kč 500 g 15,30 Kč
polotučné mléko ne ne 1 l 20,70 Kč 1 l 19,90 Kč 1 l 14,50 Kč 1 l 14,30 Kč
Ceny byly přepočítány podle kurzu ke dni 11. 7. 2022: 1 euro = 24,59 Kč, 1 złoty = 5,126 Kč.
země
celková cena
cena bez DPH
čistý měsíční
průměrný příjem 2021
přibližný počet
modelových nákupů
Rakousko 532,50 Kč 484,00 Kč 51 466 Kč 96
Německo 490,40 Kč 458,40 Kč 53 360 Kč 108
Česká republika 488,70 Kč 424,50 Kč 27 989 Kč 57
Slovensko 478,30 Kč 434,50 Kč 20 409 Kč 42
Polsko 333,60 Kč 333,60 Kč 21 016 Kč 62
Sazba daně z přidané hodnoty na námi nakoupené základní potraviny v době nákupu (červen 2022) byla v České republice 15 %, v Německu 7 %, v Rakousku a na Slovensku 10 % a v Polsku 0 %.
Ceny byly přepočítány podle kurzu ke dni 11. 7. 2022: 1 euro = 24,59 Kč, 1 złoty = 5,126 Kč.
Modelový nákup zahrnuje 600 g kuřecích prsních řízků, 1 l řepkového oleje, 250 g másla, 10 vajec velikosti M, 2 kg brambor, kilogramový bochník chleba, 1 l plnotučného mléka, 1 kg hladké mouky a 500g balení špaget.
Výše průměrných příjmů byly čerpány z veřejně dostupných dat jednotlivých zemí.
země
meziroční inflace
květen 2021–2022
Litva 24,3 %
Bulharsko 22,1 %
Maďarsko 19,4 %
Lotyšsko 18,1 %
Estonsko 16,9 %
Slovensko 16 %
Česká republika 15,4 %
Rumunsko 15,1 %
Chorvatsko 14,9 %
Řecko 12,3 %

V Polsku je nejlevněji

Co se však zásadně lišilo, byly ceny zboží. Pro upřesnění dodejme, že jsme zahraniční ceny přepočítávali podle oficiálního kurzu České národní banky vyhlášeného ke dni naší uzávěrky. Bohužel nebylo možné jednoduše porovnat účtenky z jednotlivých zemí, protože u řady položek (například u vajec, kuřecího masa, chleba nebo másla) se lišila velikost balení. Pro srovnání jsme proto ze zjištěných měrných cen vytvořili modelový nákup, který se skládal z 600 g kuřecích prsních řízků, 1 l řep­kového oleje, 250 g másla, 10 vajec velikosti M, 2 kg brambor, kilogramového bochníku chleba, 1 l plnotučného mléka, 1 kg hladké mouky a 500g balení špaget.

V grafu na protější na konci článku můžete vidět, jak se lišily ceny konkrétního zboží v jednotlivých státech. České zboží nebylo v drtivé většině případů nejdražší – s výjimkou řepkového oleje. Ten se v době našich nákupů v českém obchodě prodával za vůbec nejvyšší cenu 79,90 Kč za litrovou láhev. Pro zajímavost dodejme, že když jsme řepkový olej testovali těsně před vypuknutím všech problémů poslední doby (dTest 1/2020), tak se litr nejlevnějšího oleje prodával za 21,90 Kč. Bohužel se o žádném zboží koupeném v Česku nedalo říci, že by bylo nejlevnější. Potěšující však je, že v případě brambor a chleba nesly české produkty alespoň druhé nejnižší cenovky.

V přiložené tabulce pak můžete vidět celkovou cenu modelového nákupu. V součtu je patrné, že nejdráž jsme nakoupili v Rakousku, kde celková částka vystoupala na 532,50 Kč. Na druhém místě bylo Německo s 490,40 Kč, Česku se 488,70 Kč připadlo třetí nejdražší místo. Naopak nejlevněji nás nákup vyšel v Polsku (333,60 Kč). Slovensko bylo s 478,30 Kč druhé nejlevnější. Rozdíl mezi polskými a všemi ostatními cenami je mimo jiné způsoben tím, že v Polsku v době nákupu stále ještě platila pro potraviny nulová sazba daně z přidané hodnoty. Tato úleva byla na dobu půl roku zavedena od letošního 1. února. Jak by vypadaly cenovky, pokud by se ke stejnému kroku odhodlaly i ostatní státy, můžete vidět jednak v grafu a také ve druhém sloupci souhrnné tabulky. Český nákup by bez 15% DPH zlevnil na 424,50 Kč a stal by se druhým nejlacinějším.

Na rozdíly v cenách jsme se nakonec podívali ještě s ohledem na výši příjmů v jednotlivých státech. Z ceny modelového nákupu a výše průměrného čistého příjmu jsme spočítali, kolik takových nákupů si lze v různých státech měsíčně pořídit. Nejlépe dopadli Němci, kterým by mzda stačila na 108 nákupů. Český zákazník by za měsíční plat mohl podle modelového seznamu nakoupit 57krát a slovenský 42krát, což bylo vůbec nejméně. Pro zajímavost jsme také spočítali, kolik by musel náš vzorový nákupní košík stát, abychom se při nákupu cítili stejně jako Němci. V Česku by musel být za 259 Kč, na Slovensku za 7,68 €.


Přihlásit