dTest: Jak se správně pojistit proti povodním a záplavám?

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2024 Obsah říjnového dTestu

Vydáno: 12.7.2022   

Silné bouřky doprovázené krupobitím a rozvodněnými řekami jsou v letních měsících stále častějším jevem. Někteří obezřetní spotřebitelé proto předem své nemovitosti proti povodním pojistili. Jenže v některých případech jim pojišťovny odmítají vyplácet odškodnění.

Záplava není povodeň

Zaprvé musíte pečlivě zvážit, co si vlastně chcete pojistit. Pojištění nemovitosti totiž kryje něco jiného než pojištění domácnosti. Představte si svůj dům jako stavebnici, odklopte střechu, otočte ho a vysypte. Vše, co vám z domu vypadalo, zpravidla kryje pojištění domácnosti. Ale všechno, co jen tak nepřemístíte, kryje pojištění nemovitosti. Zejména jde o zdi domu, střechu či garáž a jiné nebytové prostory. I kdybyste měli sjednané nejlepší pojištění nemovitosti na trhu, záplavou zničený interiér obývacího pokoje pojišťovna zkrátka neproplatí. Za tímto účelem si spotřebitel musí opatřit pojištění domácnosti. „Pokud přemýšlíte o pojištění domácnosti i nemovitosti, zkuste to u stejné pojišťovny a nebojte se vyjednávat. Můžete dostat slevu za sdružené pojištění a ušetřit, což se obzvlášť dnes může hodit,“ uvedla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Další výhodou je jedna platba za obě pojištění, jelikož obvykle platíte dohromady za pojištění domácnosti i nemovitosti.

Povodeň není záplava

Když si ujasníte, jakou část majetku pojištění kryje, zaměřte se na to, proti jaké události vás pojištění chrání. Laickým pohledem je povodeň totéž, co záplava. Ne ale tak pro pojišťovny, které tyto pojmy striktně odlišují. Většina pojišťoven chápe povodeň jako vylití vody z břehů řek či jiných vodních ploch. Pojištění proti povodni tak přichází v úvahu zejména pro ty spotřebitele, kteří mají nemovitost v blízkosti vodních ploch. Česká asociace pojišťoven sestavila orientační mapu povodňových oblastí, z kterých můžete odhadnout, jak vysoké pojistné bude pojišťovna žádat, resp. zda vás proti povodni vůbec pojistí.

Naproti tomu záplavy jsou způsobené dešťovými srážkami, táním nebo chodem ledů. „Neexistuje žádná povinnost nabízet v rámci jednoho pojištění krytí proti povodním i záplavám dohromady, proto pečlivě studujte podmínky vašeho pojištění,“ upozorňuje Eduarda Hekšová. Pojišťovnu totiž nebude tolik zajímat, že máte vodu v obývacím pokoji, jako spíše způsob, jak se tam voda dostala. V případě záplavy se tak domácnost pojištěná jen proti povodním žádného plnění ze strany pojišťovny nedočká. Vyplatí se také pečlivě sledovat i tzv. výluky z pojištění – tj. situace, kdy nic nedostanete. Obvyklá je např. čekací doba – časový interval, který musí uběhnout mezi uzavřením pojistky a škodní událostí, aby vám ji pojišťovna zaplatila. Obvykle jde o 10 dní. Stejně tak zpravidla nedostane od pojišťovny nic v situaci, kdy jste si nezavřeli střešní okna a silná bouřka vám zničila interiér podkroví.

Co dělat, když mi velká voda zničí majetek?

Zaprvé je nutná prevence, která zajistí minimalizaci škod. Ujistěte se, že má vaše kanalizace zpětnou záklopku, která neumožní vodě zpětné vniknutí do nemovitosti skrz kanalizaci. Neuchovávejte ve sklepích či jiných nejčastěji zasažených částech domu hnojiva nebo pohonné hmoty (alespoň ne ve větším množství), ať předejdete smísení a kontaminaci prostoru. V případě neodvratné povodně zvažte řízené zatopení sklepa a instalaci mobilních hrází, nezapomeňte pečlivě ucpat všechny myslitelné otvory, kudy by mohla voda do domu proniknout. Když už ke škodě na majetku dojde, nezapomeňte vše pečlivě zdokumentovat. Neprodleně kontaktujte pojišťovnu, zaznamenejte škody zvenku i zevnitř. Před vstupem do zasaženého objektu zvažte kontaktování statika. „Vytvořte si soupis poškozených věcí včetně alespoň orientační pořizovací ceny a před příjezdem likvidátora se jich nezbavujte. Je vhodné poškozené věci uložit na hromadu na nějaké bezpečné místo, aby si je později mohl zdokumentovat i sám likvidátor,“ doporučuje Eduarda Hekšová. Likvidátor může také rozhodnout o tom, že spotřebiteli vyplatí tzv. zálohové plnění. To je částka, kterou spotřebitel obdrží ještě před tím, než je likvidace oficiálně ukončená. Kromě pojišťoven vám v omezené míře pomůže i stát, který obětem přírodních katastrof vyplácí prostřednictvím Úřadu práce dávku mimořádné okamžité pomoci. O dávku si ovšem musíte aktivně požádat. Výše této dávky se stanovuje individuálně a může dosáhnout až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce. Spoléhat se jen na ni se však nemusí vyplatit.

 

Kontakt pro média:

Jaroslav Švehla, svehla@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
 

Přihlásit