Chytrá elektronika v současnosti zažívá boom. Inteligentní funkce a možnosti integrace do různých systémů dnes najdeme téměř v kterémkoliv segmentu. Ne všechny druhy chytrých produktů se ale posouvají kupředu stejně rychle. Třeba u chytrých hodinek k „revolucím“ v posledních letech prakticky nedochází. Z pompézních konferencí u příležitosti představení nových top produktů se obvykle dozvíme, že nový výrobek umí měřit sportovní aktivity, zobrazovat zprávy z mobilního telefonu a má o procento vyšší cokoliv, co lze smysluplně vyjádřit procenty. Ale umí něco, co neuměl jeho předchůdce a co by uživatel i bez reklamní masáže mohl chtít? Obvykle ne.
Výše popsaná situace má však i své výhody. Spotřebitel totiž nemá tolik důvodů, aby se zbavoval přístrojů, které už má a které fungují. Výrobci elektroniky se u mnoha produktů snaží vytvářet dojem, že uživatel setrváním u staršího modelu o něco přichází. Že tam za oponou ušitou z tisícikorun se nachází nová funkce, kvůli které bude jeho život zase o něco příjemnější, modernější nebo rychlejší. Netvrdíme, že kobercové bombardování reklamou v segmentu chytrých hodinek neexistuje nebo že nefunguje. Jen není tak efektivní v prostředí, ve kterém jsou i pět let staré přístroje v mnohém zcela srovnatelné s nejnovějšími produkty a v něčem je dokonce překonávají.
I když na trhu s chytrými hodinkami k výraznějším změnám dochází spíše ojediněle, náš test se tentokrát většímu zásahu nevyhnul. Letos jsme upravili výpočet hodnocení chytrých funkcí. Seznam sledovaných parametrů je stále stejný. Dříve se ale v mnoha zkouškách zohledňovala pouze přítomnost dané funkce v jakékoliv podobě, což mohlo mazat rozdíly mezi lepšími a horšími produkty. Po aktualizaci výpočet více zohledňuje kvalitu implementace, tedy jak je funkce zpracována. Spolu s aktualizací jsme přepočítali i hodnocení dříve publikovaných výrobků. Výsledky starších hodinek tedy lze srovnávat s novými modely, můžou se ale lišit od původní publikace.