Změny pracovního poměru

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 4/2022

Ve třetím dílu našeho minikurzu pracovního práva se společně podíváme, které změny v pracovním poměru mohou v pracovním životě nastat, zejména kdy zaměstnavatel potřebuje váš souhlas a kdy naopak dojde ke změně pracovní poměru i bez vašeho souhlasu.

Při zaměstnání občas dochází k okolnostem, které vedou ke změně pracovního poměru. Stává se to třeba při přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele, nebo u změny druhu práce a místa výkonu práce.

Změna druhu práce

Převedení na jinou práci má zaměstnanci zajistit pokračování pracovního poměru i v případě, kdy dočasně nebo trvale není schopen konat sjednanou práci podle pracovní smlouvy. V souvislosti s převedením na jinou práci se v praxi můžete setkat se třemi situacemi – zaměstnavatel je povinenzaměstnance převést na jinou práci nebo je ho oprávněnpřevést, případně k tomu potřebuje souhlas zaměstnance.

Povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci nastává v případech, kdy není možné připustit další výkon práce ze strany zaměstnance. Jedná se zejména o důvod spočívající ve zdravotním stavu zaměstnance, kterým je dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti. Příkladem může být situace, kdy těhotná či kojící žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu vykonává práci, kterou tyto ženy nesmějí podle zákoníku práce vykonávat. Obdobně může dojít k tomu, že je zaměstnanec pracující v noci uznán nezpůsobilým pro práci v noci nebo je zaměstnanci na základě pravomocného rozhodnutí soudu zakázána činnost.

Možnost převedení zaměstnance na jinou práci je na rozhodnutí zaměstnavatele, který může (ale nemusí) převést zaměstnance na jinou práci v zákonem stanovených případech, a to bez souhlasu zaměstnance a po stanovenou dobu. Jedná se zejména o případy, kdy po dobu výpovědní doby v důsledku výpovědi podle § 52 písm. f) a g) zákoníku práce (nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon práce ze strany zaměstnance a porušování povinností zaměstnance) nelze požadovat na zaměstnavateli, aby nechal zaměstnance vykonávat stejnou práci podle pracovní smlouvy. Typicky při dočasné ztrátě předpokladů pro výkon sjednané práce (nejdéle na 30 pracovních dnů v kalendářním roce), při odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Ke všem ostatním změnám druhu práce už zaměstnavatel bude potřebovat souhlas zaměstnance.

Obecně je zaměstnavatel při převedení zaměstnance na jinou práci povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat. Dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení a o době jeho trvání s výjimkou situací, kdy převedení může trvat maximálně 30 pracovních dnů v kalendářním roce, anebo v případě mimořádné události nebo jiné hrozící nehody.

Změna místa výkonu práce

Zákoník práce pro změnu místa výkonu práce využívá institutu přeložení, pracovní cesty a dočasného přidělení. Přeložení do jiného místa výkonu práce je obvykle využíváno zaměstnavatelem, který má více provozoven a z provozních důvodů potřebuje, aby pro něho zaměstnanec dočasně konal práci v jeho provozovně, která je mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je oprávněn přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa pouze se souhlasem zaměstnance, a to jen tehdy, pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele.

Zákoník práce pamatuje na skupiny osob, u kterých omezuje zaměstnavatele v možnosti změny místa výkonu práce a které lze přeložit do jiného místa výkonu práce jen na jejich žádost – jedná se o těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečující o dítě ve věku do 8 let, osamělé zaměstnance pečující o dítě mladší než 15 let, zaměstnance, kteří převážně sami a dlouhodobě soustavně pečují o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu.

Nejčastěji budete pracovat mimo sjednané místo práce, pokud vás zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu. Pracovní cesta umožňuje zaměstnavateli, aby z provozních důvodů vyslal zaměstnance dočasně konat práci mimo sjednané místo výkonu práce na dobu nezbytné potřeby. Na pracovní cestu může zaměstnavatel vyslat zaměstnance jen na základě dohody s ním. Zaměstnance, kteří mají malé děti do 8 let, osamělé zaměstnance s dětmi do 15 let, těhotné a kojící ženy či zaměstnance pečující o bezmocnou osobu lze vyslat na pracovní cestu jen s jejich výslovným souhlasem před každou pracovní cestou.

Zaměstnavatel vás také může dočasně přidělit k výkonu práce k jiné osobě. Dočasné přidělení je ovšem možné provést pouze na základě dohody se zaměstnancem. Zároveň nesmí být prováděno za úplatu, což tento institut odlišuje od agenturního zaměstnávání.


Přihlásit