Preventivní gynekologické prohlídky

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2022

Pravidelná každoroční preventivní prohlídka u gynekologa by měla být u každé dívky a ženy od 15 let věku samozřejmostí. V České republice ale na prevenci chodí pravidelně pouze 40 až 50 procent žen, zbytek pravděpodobně gynekologické ordinace navštěvuje pouze během těhotenství či při nějakých potížích. V čem tkví důležitost gynekologických prohlídek, jak se liší s ohledem na věk a zdravotní stav ženy a se kterými dalšími kolegy ženský lékař spolupracuje?

Prevence je nedílnou součástí péče o zdraví a zákonnou normou, která tuto oblast zdravotní péče upravuje, je vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Stejně jako preventivní prohlídka u praktického lékaře či stomatologa může také kontrola u gynekologa odhalit závažné onemocnění. A to třeba i u ženy, která nemá žádné zdravotní obtíže či příznaky. Včasné zachycení choroby, ke kterému by jinak nedošlo, umožní následnou léčbu ve stadiu, kdy je nejvyšší šance na vyléčení.

Co ženu v ordinaci čeká

Na gynekologickou preventivní prohlídku hrazenou zdravotní pojišťovnou má nárok každá žena od věku 15 let jednou ročně (respektive po uplynutí 11 měsíců). Jak samotná prohlídka probíhá, nám vysvětlil primář pražské Gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře, doc. MUDr. David Pavlišta, Ph.D.: „Součástí preventivní gynekologické prohlídky je anamnéza – gynekologická, rodinná, osobní, se zaměřením na rizikové faktory, alergii i farmakoterapii.

Ženský obor pro muže?

Stejně jako v jiných medicínských oborech převažovali dříve i muži gynekologové nad ženami gynekoložkami. V posledních desetiletích se ale situace velmi změnila. A to dokonce tak, že gynekoložek je – až na výjimky v některých gynekologických specializacích, kde stále převládají muži – v současné době celosvětově zřejmě více než gynekologů. Snižující se počet mužů gynekologů může být zapříčiněn celou řadou faktorů od zlepšeného přístupu ke vzdělávání žen až po relativně nízký respekt lékařů z jiných oborů právě ke gynekologii. Pravda je, že také podle výzkumů názorů pacientek na to, zda by v gynekologické ordinaci daly přednost muži či ženě, mají zelenou ženy. Pacientky se před nimi totiž méně stydí a nebojí se otevřeně a podrobně mluvit o osobních a mnohdy citlivých informacích týkajících se jejich pohlavního života.

Prohlídka zahrnuje také aktua­lizaci údajů, při první návštěvě orientační celkové vyšetření včetně změření krevního tlaku, tepové frekvence a záznamu o tělesné hmotnosti. Součástí je zevní vyšetření břicha a zevních rodidel, kůže a mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů. Probíhá také vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (zobrazení děložního hrdla, pochvy a zevních rodidel, pozn. red.), stěr na cytologické vyšetření, eventuálně stěr na mikrobiologické vyšetření.

Gynekolog provádí i pohmatové (bimanuální) vyšetření orgánů malé pánve a podle potřeby může být doplněno také ultrazvukové vyšetření orgánů malé pánve. U žen, které neměly pohlavní styk, je vyšetření provedeno abdominálně (přes břicho, pozn. red.) a rektálně (přes konečník, pozn. red.); vyšetření konečníkem je eventuálně doplňujícím vyšetřením i při nejasných nálezech nebo nemožnosti vyšetření pochvou. Nedílnou součástí první preventivní gynekologické prohlídky by měla být i edukace v péči o prsy a samovyšetřování prsů.“

Přizpůsobení věku

Preventivní prohlídka má výše popsané rysy u žen všech věkových kategorií. U mladších žen je pak pozornost více zaměřena na reprodukční zdraví, včetně prevence infekčních onemocnění, u starších pacientek na problematiku onkologických onemocnění a psychologickou i farmakologickou podporu v období hormonálních změn.

Na preventivní prohlídky navazují takzvané screeningové programy, které mají odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy žena nemá žádné příznaky či obtíže. „Jedná se o screening nádoru prsu, mamografii od 45 let věku jednou za dva roky, screening nádorů tlustého střeva a konečníku, test na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let věku jednou ročně, od 55 let věku jednou za dva roky (eventuálně screeningová kolonoskopie jednou za 10 let), screening nádorů děložního hrdla, cytologické vyšetření stěrů děložního hrdla jednou ročně, od 1. 1. 2021 pro ženy ve věku 35 a 45 let HPV-DNA test (HPV neboli lidský papilomavirus je považován za hlavní příčinu vzniku cervikálního karcinomu, tedy zhoubného nádoru děložního hrdla, pozn. red.),“ doplňuje primář Pavlišta.

Asi polovina žen na prevence nechodí

V České republice podle dostupných údajů na preventivní prohlídky chodí cca 40 až 50 procent žen, zbývající ženy vyhledávají gynekologa až v případě obtíží.

Preventivní prohlídka má přitom zásadní význam, a to například právě při snižování výskytu karcinomu děložního hrdla. Děložní čípek je totiž ideálním orgánem pro screening, je dobře přístupný zraku, jsou známé vyšetřovací metody (kolposkopie, cytologie, případně HPV test, biopsie), nádor se vyvíjí přes jednotlivá, dobře definovaná stadia, ve kterých lze přednádorový stav efektivně ošetřit, a tím zamezit rozvoji zhoubného nádoru.

Spolupráce s praktickým lékařem

Všímavý gynekolog ale může na preventivní kontrole odhalit i jiné než gynekologické onemocnění, například vysoký krevní tlak, a nasměrovat pacientku k praktickému lékaři. Právě ten přitom s gynekologem v rámci preventivních prohlídek rovněž spolupracuje. „Praktickým lékařem je nejčastěji po gynekologovi požadována diferenciálně-diagnostická rozvaha při bolestech břicha a konzultace farmakoterapie interních stavů u těhotných žen,“ uzavírá doktor Pavlišta.

Na preventivní prohlídky u gynekologa tak není vhodné zapomínat v žádném věku. Kromě nádoru děložního hrdla a dalších výše zmíněných hrozících potíží díky ní lékař může zachytit třeba i onemocnění způsobující neplodnost, endometriózu či chlamydie.

Historie gynekologie

Léčbou ženského pohlavního ústrojí, plodností i těhotentsvím se zabývali lidé od nepaměti. Systematičtěji se těmto tématům jako první věnoval zřejmě Kahunský papyrus, jehož vznik je datován do 19. století před naším letopočtem. Dokument sestává z řady oddílů, z nichž každý se věnuje konkrétnímu problému, jeho diagnostice a léčbě. Gynekologií se zabývají také ájurvédské texty vycházející z tradičního indického lékařského systému.

Za další důležitý spis v dějinách gynekologie je považován Corpus Hippocraticum, tedy Hippokratovská sbírka, která vznikla pravděpodobně na přelomu pátého a čtvrtého století před naším letopočtem. Kromě různých textů o dalších medicínských odvětvích obsahuje i několik pojednání o gynekologii. Z přelomu prvního a druhého století našeho letopočtu se dochovalo také gynekologické pojednání Gynaikeia od Sorana z Efesu.

Za otce moderní gynekologie je považován Američan James Marion Sims, který žil v devatenáctém století. Jedná se o poněkud kontroverzní postavu v dějinách medicíny; aby vyvinul a zdokonalil lékařské postupy a techniky, operoval řadu otrokyň, z nichž mnohé při zákrocích nedostaly anestezii. Nicméně to byl právě Sims, kdo v roce 1855 v New Yorku založil první nemocnici specializovanou na ženské poruchy a zasloužil se o rozvoj gynekologické péče.


Přihlásit