Epilepsie

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2022

Epilepsie, dříve známá jako padoucnice, je závažné onemocnění mozku projevující se dočasnou změnou vědomí nebo vnímání, chování, ale i hybnosti či citlivosti. Jedná se o jedno z nejčastějších chronických neurologických onemocnění, vyskytuje se celosvětově a postihuje muže i ženy bez ohledu na věk. Proč většina pacientů pochází z rozvojových zemí, jak reagovat na probíhající záchvat nebo jak může lidem s epilepsií pomoci asistenční pes? Ptali jsme se expertky na léčbu epilepsie, MUDr. Jany Zárubové z Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým onemocněním. Prý existuje až 40 druhů této choroby, je to pravda?

Ano, pravda je, že epilepsie není jedno onemocnění, existují jich desítky. Některé mohou mít tak lehké projevy, že ani není potřeba je léčit, u jiných může být onemocnění doprovázeno vážným poškozením mozku s celoživotními důsledky.

MUDr. Jana Zárubová

Vystudovala 1. LF Univerzity Karlovy v Praze, má atestace z neurologie I. a II., základní školení v elektroencefalografii (EEG). Působila na neurologických odděleních různých pražských nemocnic, například ve FN Bulovka, FN Královské Vinohrady nebo ve Fakultní Thomayerově nemocnici. V současnosti pracuje v neurologické ambulanci na Poliklinice Budějovická a v Centru pro epilepsie na Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol. Působí také v řídicím výboru Epileptologického výzkumného centra v Praze (EpiReC). Je členkou České neurologické společnosti, České společnosti pro klinickou neurofyziologii a České ligy proti epilepsii.

Dlouhodobě se zajímá o epileptologii (zaměřuje se zejména na problematiku žen s epilepsií, genetiky u epilepsií dospělých, farmakorezistentní epilepsie, epilepsie u lidí s kombinovaným postižením) a EEG. Je národním koordinátorem Mezinárodního registru těhotenství s epilepsií a/nebo antiepileptiky (EURAP). Věnuje se přednáškové a publikační činnosti, je spoluřešitelkou grantů, aktivně i pasivně se účastní národních i mezinárodních epileptologických kongresů.

Až 80 procent lidí s epilepsií žije v rozvojových zemích. Je známo, proč tomu tak je?

80 procent lidí s epilepsiemi žije v zemích s nízkým až středním příjmem, což je dáno rozlohou a počtem obyvatel, které z celosvětové populace představují. Víme, že v některých zemích je prevalence těchto onemocnění mozku vyšší v důsledku vyššího výskytu infekčních onemocnění poškozujících mozek, rizik poranění mozku a dalších příčin.

Charakteristickým projevem epilepsie je takzvaný epileptický záchvat. Co se při něm v těle děje?

Epileptický záchvat je klinický projev abnormální, epileptické aktivity určité části mozku nebo rozsáhlých oblastí mozku. Nervové buňky začnou nekontrolovaně pálit výboje, které způsobí poruchu funkce oblasti, v níž se tento děj odehrává (například člověk ztratí vědomí), a vyvolají motorickou aktivitu (křeče) anebo nemotorickou (smyslovou a jinou) aktivitu, jako jsou iluze, brnění apod.

Pokud je epileptický záchvat projevem epilepsie, objevuje se spontánně bez zjevné příčiny anebo po podnětu, který u normální populace epileptické záchvaty nevyvolává.

Epileptický záchvat může být také projevem akutního poškození mozku, které se později nerozvine do chronického onemocnění, epilepsie. Takovým záchvatům říkáme akutní symptomatické záchvaty.

Které jsou základní typy epileptických záchvatů a jak se projevují?

Epileptické záchvaty mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat například pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti, automatickým, situaci neadekvátním chováním anebo bezvědomím, pádem či křečemi končetin.

Jak časté bývají epileptické záchvaty a je možné poznat, že záchvat přichází?

Frekvence epileptických záchvatů je u různých typů epilepsie a indivi­duálních pacientů různá. Mohou jich být desítky denně, ale také jeden záchvat v průběhu jednoho a více let. Někteří pacienti mohou mít začátek epileptického záchvatu bez poruchy vědomí a pak vnímají, co se děje, rozpoznávají, že je to začátek záchvatu, a někdy mohou udělat opatření, která záchvat zastaví anebo je alespoň ochrání před následky pádu, pokud by došlo k přechodu do záchvatu s poruchou vědomí.

Pokud si člověk s epilepsií uvědomí, že záchvat přichází, co může udělat?

Záleží na tom, jak je začátek bez poruchy vědomí – takzvaná aura – dlouhý. Může stihnout upozornit doprovázející nebo přítomné osoby, které ho zachytí v případě ztráty vzpřímeného stoje a pádu. Někteří lidé s epilepsií už dokonce mají svoje triky, jak zastavit rozvíjející se záchvat. Existuje také léčivý přípravek, který se aplikuje na sliznici úst, velmi rychle se vstřebává a může záchvat zastavit.

Která rizika jsou s probíhajícím záchvatem pro nemocného spojená?

Při záchvatech s poruchou vědomí, ale pokračující automatickou činností je to riziko poranění, popálení, opaření. Při záchvatech s poruchou vědomí a pádem může dojít k poranění obličeje a hlavy, otřesu mozku, vzácně i ke krvácení do mozku. Při epileptickém záchvatu s bezvědomím a křečemi může dojít k zlomenině obratle. Při záchvatu ve vodě je riziko utonutí. Lidé s epilepsií mají v případě nekontrolovaných velkých epileptických záchvatů individuálně různě vysoké riziko náhlého úmrtí.

Jak dlouho epileptický záchvat trvá?

Různé typy epileptických záchvatů trvají různě dlouho, od vteřin po desítky minut.

Generalizovaný tonicko-klonický záchvat (velký záchvat s bezvědomím, pádem a křečemi) zpravidla trvá kolem dvou až tří minut.

Má vliv na epilepsii, respektive četnost záchvatů a dalších projevů nemoci, životní styl, například konzumace alkoholu či stres?

Ano, životní styl může průběh epilepsie zhoršit anebo zlepšit. Zásadní je zdravý životní styl s dostatkem spánku, pravidelností, střídmou konzumací alkoholu nebo abstinencí a pravidelným užíváním protizáchvatové medikace. Stres neprospívá ani zdravým a u lidí s jakýmkoliv chronickým onemocněním, tedy i s epilepsií, může průběh ovlivnit negativně.

Říká se, že spouštěčem záchvatů může být také například blikající světlo ze zářivek nebo počítačových her. Je to pravda?

Tento spouštěč je přítomen pouze u některých pacientů a některých typů epilepsií.

Historie epilepsie

První záznamy o epilepsii pocházejí zřejmě z období kolem roku 2080 před naším letopočtem. V dávných dobách byla nazývána magií zlých duchů a „léčila se“ různými mastmi. Později byla známá pod různými názvy, například padoucnice, božská nebo svatá nemoc. První ucelený pohled na toto onemocnění mozku poskytl ve 4. století před naším letopočtem Hippokrates. Pojmenoval různé typy záchvatů i příbuzné příznaky vyskytující se i u zvířat. Teprve ve druhé polovině 19. století bylo stanoveno, že za záchvaty může porucha v mozku, a pro léčbu začaly být využívány bromidy.

Je epilepsie dědičná, respektive geneticky podmíněná?

Některé epilepsie jsou geneticky podmíněné.

Může člověk epilepsií onemocnět během života nebo je vrozená?

Člověk může epilepsií onemocnět kdykoliv v průběhu života. U pa­cien­tů, u kterých je příčinou genetická chyba, je epilepsie vrozená.

Existují nějaké jiné nemoci, které se projevují záchvatem podobným tomu epileptickému? Lze tedy epilepsii zaměnit s jinou chorobou?

Ano, existují imitátoři epileptických záchvatů, a to jak záchvatů v důsledku jiných tělesných onemocnění, tak psychických chorob. Mezi časté patří omdlení doprovázené záškuby, různé poruchy spánku a takzvané psychogenní neepileptické záchvaty.

Jak laik pozná u cizí osoby probíhající epileptický záchvat?

Velký epileptický záchvat s bezvědomím a křečemi bývá v úvodu doprovázen přerývaným výkřikem, pád je nekontrolovaný, zpravidla dojde nejdříve k napětí svalů těla, končetin, obličeje, zatnutí zubů, oči jsou otevřené, stočené vzhůru, postižený může chvíli přestat dýchat, promodrávat. Posléze napětí přechází v záškuby, je zvýšené slinění, může dojít k pokousání jazyka, dech se chrčivě vrací, někdy může dojít k pomočení.

Jak lze pomoct člověku, u něhož právě probíhá epileptický záchvat?

Odstranit předměty, které mohou způsobit poranění, včetně sejmutí brýlí. Na jiné místo přesunout pacienta pouze v nezbytném případě. Podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku.

Nebránit záškubům nebo tonické křeči. Nebránit automatismům, pokud nehrozí nebezpečí z poranění či závažného poškození věcí. Nerozevírat násilím ústa. Vyčkat konce záchvatu.

Při trvající poruše vědomí přetočit opatrně na bok. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí.

Při pozáchvatové dezorientaci slovně pacienta klidnit. Fyzicky jej neomezovat v pohybu, pokud to není nezbytně nutné. Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů). Zjistit anamnézu. Pokud jde o obvyklý záchvat u léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření, a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.

Co naopak nikdy s člověkem během epileptického záchvatu nedělat?

Nerozevírat ústa násilím, nevkládat nic mezi zuby, nepáčit zuby, nevytahovat jazyk. Nebránit křečím.

Epilepsie u psů

Epilepsie se nevyhýbá ani domácím mazlíčkům, nejčastěji se objevuje u psů (u koček bývá vzácnější, zato závažnější). Příčin vzniku onemocnění u psů může být několik; psi mladší šesti let mívají většinou epilepsii vrozenou. Dědičné dispozice byly objeveny například u kolií či labradorů, ale vyskytnout se mohou i u dalších plemen, stejně tak i u kříženců. Epileptické záchvaty u psů mívají tak jako u lidí nejrůznější podoby, může jít o krátkodobé výpadky vědomí či motoriky nebo různé nenápadné tiky, kterých si majitel zprvu nemusí ani všimnout. Závažnější pak bývají celkové záchvaty spojené s křečemi, sliněním či dokonce bezvědomím. Při podezření na epilepsii je vhodné vyhledat veterináře.

V jakých případech je vhodné při epileptickém záchvatu zavolat záchrannou službu?

Pokud záchvat nekončí do tří minut. Dále pokud došlo k poranění nebo jestliže se po záchvatu člověk neprobírá k plnému vědomí. A také při nejistotě, zda lze člověka ponechat bez pomoci zdravotníků.

Jaké jsou způsoby diagnostiky epilepsie?

Základem je důkladné zjištění všech informací o potížích, jejich historie, včetně svědectví těch, kteří někdy záchvaty viděli anebo třeba natočili jako video. Zkušený expert, neurolog/epileptolog, už na základě takového rozboru dokáže vytvořit pracovní diagnózu a správný diagnostický i léčebný postup. Mezi pomocná vyšetření patří elektroencefalografie a magnetická rezonance mozku.

Projevuje se epilepsie jinak u dětí a dospělých?

U malých dětí, kojenců a batolat jsou specifické typy epileptických záchvatů, které u dospělých nevidíme. Existují epilepsie vázané pouze na určitý věk.

Dá se epilepsie léčit? Jak?

Až 80 procent lidí s epilepsií může být při správné léčbě léky bez záchvatů. U 20 procent tato léčba nestačí a pak je třeba zvážit léčbu epileptochirurgickou, buď odstranění té části mozku, ze které jsou záchvaty spouštěny, pokud to je možné, nebo implantací stimulátorů.

Pro koho je taková chirurgická léčba vhodná a v čem spočívá?

Chirurgická léčba epilepsie je vhodná pro farmakorezistentní pacienty v případě, že lze očekávat zvýšení kvality života při potlačení záchvatů a případná rizika operačního zákroku nepřevyšují jeho očekávaný přínos.

Jaký je váš názor na podávání aminokyselinových preparátů epileptikům?

Neexistují žádná vědecky ověřená data o účinnosti. Přesvědčování lidí s epilepsií a rodičů dětí s epilepsií o prospěchu takového postupu považuji za jejich klamání a zneužití.

Je možné epilepsii zcela vyléčit?

Zpravidla ne, existují epilepsie vázané pouze na určitý věk jedince, které spontánně končí. U většiny pacientů se ale jedná o celoživotní zátěž.

Nedávná studie brněnských odborníků ukázala, že při léčbě epilepsie pomáhá i poslech klasické hudby. Souhlasíte?

Jsou publikované vědecké studie, které tento pozitivní efekt, zejména u Mozartovy hudby, potvrzují.

Existuje nějaká prevence epilepsie?

Vše, co brání poškození mozku. Prevence úrazů, prevence toxického poškození mozku, konzumace alkoholu a drog. Prevence poškození mozku při porodu.

Mají lidé s epilepsií v životě nějaká omezení – například ohledně sportu, zaměstnání a podobně?

Taková omezení jsou individuální podle typu epilepsie a záchvatů, kterými se projevuje.

Obecně nelze doporučit sporty a zaměstnání s vysokými nároky na rychlý a bezchybný reakční čas, například létání, horolezectví, práce ve výškách a se stroji, u kterých by i vteřinová nepozornost znamenala riziko poranění, popálení a podobně.

V kterých případech je pro lidi s epilepsií vhodný asistenční signální pes a v čem může pomoct?

Může být vhodný, pokud je schopen naučit se upozornit okolí na záchvat, přivolat pomoc. Ale i svou přítomností a oddaností může pes přispět k psychické pohodě daného jedince.


Přihlásit