Udržitelnost spotřebitelského chování

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2022

Udržitelná spotřeba patří k velkým tématům současnosti, její řešení je však běh na velmi dlouhou trať. Pracují na něm státy i nadnárodní celky, nevládní organizace, nejrůznější uskupení či angažovaní jedinci. Každý z nás může svým každodenním chováním přispět k ochraně planety, jejích zdrojů a života, který je na nich závislý. Ze všech stran se na nás neustále valí informace o tom, co a jak máme či nemáme dělat. Jaký to má výsledek a nakolik si občané jednotlivých zemí osvojili návyky, kterými mohou účinně podpořit udržitelnost?

Odpovědi hledal rozsáhlý výzkum o udržitelnosti spotřebitelského chování a vnímání otázek udržitelnosti v běžném životě, jenž proběhl v Evropě a Kanadě během druhé poloviny roku 2021. Podílely se na něm mezinárodní asociace Euroconsumers, ICRT (International Consumer Research & Testing) a BEUC (Bureau Européen des Unions de Consommateurs) a spotřebitelské organizace z celkem 14 zemí (Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska, Portugalska, Ruska, Slovinska, Velké Británie a Španělska) včetně dTestu.

Udržitelnost byla pro účely výzkumu definována jako uspokojování spotřebitelských potřeb tak, aby se zachovala rovnováha ve všech oblastech životního prostředí, společnosti i hospodářství, aniž by to omezilo šance příštích generací plnohodnotně naplňovat své vlastní potřeby.

Projekt se uskutečnil ve dvou krocích. Nejdříve byl vytvořen pracovní nástroj – škála k identifikaci priorit a srovnávání udržitelnosti spotřebitelského chování (CSBI, Consumer Sustainable Behaviour Index). Na jeho základě vznikl dotazník pro zjišťování postojů a jednání obyvatel napříč zeměmi. V druhé části proběhlo dotazování spotřebitelů a komplexní zpracování získaných údajů.

Objektivní odborný index

První fáze se zúčastnilo 39 odborníků na problematiku udržitelnosti z jednotlivých zemí, kteří působí v různých oblastech, například akademici, pracovníci veřejného sektoru, členové think-tanků nebo aktivisté. Spolu s výzkumnými týmy stanovili pět klíčových oblastí: potraviny a stravování, cestování a mobilita, voda a energie v domácnosti, nákup nepotravinových produktů a služeb, hospodaření s odpady. V rámci nich identifikovali pět užitečných návyků nebo druhů chování, které přispívají k udržitelnosti a seřadili je od nejdůležitějších po nejméně důležité. Zmiňují řadu oblastí, kterým se často věnujeme na stránkách dTestu a kterými se zabývá mnoho spotřebitelských organizací, jako jsou opravy výrobků místo koupě nových, upřednostňování sezónních a místních potravin před dováženými nebo pěstovanými v umělých podmínkách či šetření energiemi a vodou. Jiné body vyžadují větší odhodlání a rozhodnutí změnit zaběhnutý chod věcí a zvyklosti, například odklon od živočišných bílkovin, život bez soukromého automobilu nebo celkové omezení vlastní spotřeby.

Tyto oblasti a jednotlivé body byly zapracovány do zmíněného indexu CSBI tak, aby účinně vypovídal o udržitelnosti spotřebitelských návyků. Dotazník tedy obsahuje otázky, zjišťující nakolik respondent dodržuje jistou praxi, jakou roli jí přikládá ve svém životě a pro dosažení společných dlouhodobých výsledků, jak se cítí být informován o důležitosti konkrétních otázek a způsobů ekologického chování, zda je pro něj vůbec důležité brát na takové záležitosti ohled a co mu brání chovat se zodpovědně. Na to vše odpovědělo celkem 14 817 respondentů ze 14 zemí, z toho 1002 tvořilo reprezentativní vzorek obyvatel České republiky ve věku 18–74 let. Všechny odpovědi byly hodnoceny podle CSBI a zpětně srovnány s názory spolupracujících expertů.

Nikdo není dokonalý

Z výsledků vyplývá, že celkově jsou ekologicky nejzodpovědnější spotřebitelé z Rakouska, Francie, Slovinska, Německa a Španělska. Průměr tvořily Itálie, Belgie, Nizozemsko a Portugalsko. Podprůměrně podle CSBI dbají na udržitelnost respondenti z Kanady, České republiky, Dánska a Ruska.

Zásadním poznatkem je skutečnost, že i země s nejlepším skóre mají daleko k dokonalosti. Umístění je tak určováno ve srovnání s průměrem.

Nejdůležitější proměnnou určující výsledky napříč zeměmi byl věk respondentů. V rámci českých odpovědí dosáhly nejvyššího skóre obecně ženy ve věku 55 let a více (51 ze 100 bodů), nejnižší průměr měli muži do 55 let (46 bodů).

Odborníci versus spotřebitelé

Názory na důležitost jednotlivých oblastí pro dosažení udržitelnosti se u odborníků a respondentů pozoruhodně lišily a rozdíl byl také mezi jednotlivými zeměmi. Nejvíce se vnímání spotřebitelů odlišuje od představy odborníků v otázce odpadů. Důvodem může být skutečnost, že odpady patří k velmi častým globálním tématům posledních let, zaměřují se na ně různá hojně propagovaná a komentovaná evropská nařízení, třídění odpadů v běžném životě vypadá celkem jednoduše a mnozí spotřebitelé se o něj pravidelně snaží.

Priority českých respondentů v oblasti udržitelného chování se příliš neliší od průměru, ale výrazněji se rozcházejí s názorem expertů. Hospodaření s odpady je podle Čechů nejdůležitější, ovšem pro odborníky je nejméně podstatné. Cestování a mobilitu klademe obecně na předposlední místo, zatímco pro znalce je to druhý nejdůležitější sektor a jen 19 % našich respondentů s nimi souhlasí. Třeba vlastnictví automobilu je pro účastníky výzkumu z Česka natolik standardní, že nutnost zbavit se soukromého vozu považuje za velmi důležitou pro udržitelnost jen necelá pětina.

Podprůměrnost českých výsledků

Potraviny a stravování v souvislosti s udržitelností řeší čeští spotřebitelé jen podprůměrně a skoro polovina považuje přechod na stravu rostlinného původu za nedůležitou, zatímco podle indexu jde o naprosto primární záležitost. Méně než 1 % českých respondentů se označilo za vegany a 1 % za vegetariány, přitom 57 % se konzumaci živočišných produktů nesnaží aktivně omezovat. Necelá čtvrtina se snaží maximálně snížit plýtvání jídlem, ale méně než desetina na to skoro vůbec nemyslí. Za největší překážku udržitelného stravování považují dotazovaní z Česka hlavně vysoké ceny potravin (51 %) a nedostatečný výběr udržitelných výrobků (17 %).

Ve srovnání postojů k udržitelné mobilitěse názory českých respondentů pohybují v průměru výzkumu s 47 body ze 100. Jen 21 % lidí se v běžném životě přesouvá převážně pěšky, na kole nebo hromadnou dopravou a 42 % se aktivně snaží omezit létání. Měnit zvyky ve prospěch odpovědnějšího přístupu jim podle odpovědí brání nedokonalá infrastruktura a nedostatečné možnosti dopravy (34 %), vyšší náklady (32 %) a časová náročnost jiných přístupů (26 %).

Spotřebě vody a energií v domácnostise také věnujeme podprůměrně. Pouze 17 % českých účastníků uvedlo, že budova, ve které bydlí, má velmi dobrou tepelnou izolaci. Dva lidé ze sta vůbec nešetří energiemi a sedm ze sta se o to snaží jen málo. Jako důvod respondenti nejčastěji uváděli vysokou cenu úprav nebo opatření, která by jim umožnila šetřit (45 %), a nedostatečnou infrastrukturu či služby (29 %). Pětina postrádá informace, jak postupovat a jaké jsou alternativy (21 %).

Chovat se zodpovědně k přírodě při nákupu nepotravinového zboží a služebje pro Čechy nejméně smysluplné. Přesto se více než polovina (52 %) respondentů snaží kupovat kvalitní výrobky s dlouhou životností a možností oprav a 13 % lidí vědomě usiluje o snížení nadměrné spotřeby. Pouze 12 % o tom přemýšlí málo nebo je to vůbec nezajímá. Mezi brzdy uvědomělého přístupu patří podle respondentů vysoké náklady, pro téměř pětinu je nabídka udržitelných produktů nedostatečná a jako problém je vnímána rovněž mobilita či možnosti recyklace.

Odpovědné hospodaření s odpadya omezení jejich množství sice čeští respondenti považují za hlavní způsob, jak chránit planetu, ale pouze méně než třetina (30 %) používá výrobky opakovaně a dlouhodobě až do úplného konce jejich životnosti a jen desetina je nechává při poruše opravit, aby se nevyhodily předčasně. Téměř polovina Čechů v průzkumu považuje za hlavní překážku svých snah omezit odpad a recyklovat nedostatečná infrastrukturní řešení a služby odpadového hospodářství. Skoro pětina si stěžuje na malý výběr udržitelného zboží a 17 % postrádá dostatek relevantních informací.

Informovanost je důležitá, ale sama o sobě nestačí

Výsledky průzkumu ukázaly, že čím lépe se spotřebitelé ze zúčastněných zemí cítí informovaní o udržitelnosti svého chování v konkrétní oblasti a čím větší důležitost jí připisují pro ochranu životního prostředí a života na Zemi, tím spíše se snaží dodržovat doporučené ekologické postupy. Přesto existuje rozdíl mezi přesvědčením o udržitelnosti vlastních návyků a jeho hodnocením podle kritérií CSBI. Středně až velmi dobře informováno se cítí 88 % českých respondentů, 52 % je přesvědčeno o udržitelnosti svého spotřebitelského chování a 42 % se domnívá, že se chová celkem ekologicky, ale navzdory tomu jejich spotřebitelské chování podle indexu dosahuje maximálně 48 ze 100 bodů.

Mezi často zmiňovanými problémy ve výzkumu byly vysoké ceny, malá nabídka, nedostatečná infrastruktura nebo nízká úroveň služeb. Vytváření optimálních podmínek pro rozvoj systematicky udržitelné spotřeby je v kompetenci výrobců, podnikatelů, zákonodárců a komunálních správ. Výsledky výzkumu naznačují, že budou-li mít spotřebitelé lepší možnosti k ekologicky zodpovědnému životu, bude stoupat i skóre na škále CSBI. Svou roli v tom mají všechny strany spotřebitelského řetězce.


Přihlásit