Vlasy – 22 otázek a odpovědí

Obsah lednového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 1/2022 Obsah lednového dTestu

Publikováno v časopise 12/2021

Vlasy jsou jednou z dominant, kterých si všímáme na neznámých lidech. A ač se to možná na první pohled nezdá, vypovídají mnoho nejen o naší osobnosti a povaze, ale třeba i o celkovém zdraví. Jak velký vliv má na stav a vzhled vlasů dědičnost? Proč někomu šedivějí ve třiceti a jinému v padesáti letech? Ptali jsme se expertky na vlasovou problematiku, doc. MUDr. Moniky Arenbergerové, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

V rozhovoru se dozvíte i to, jakou funkci pro nás vlasy mají, jak dlouho rostou či proč se někomu kudrnatí a jinému ne. A dojde i na vlasové „perličky“ z historie. Dočtete se třeba o vlasech francouzské královny Marie Antoinetty či německého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena.

Kolik vlasů se nachází na hlavě průměrného člověka?

Průměrně má člověk na hlavě 100 tisíc vlasů. Počet vlasů souvisí i s jejich barvou. Nejvíce vlasů mají blonďáci, 140 tisíc, tmavovlasí lidé mají kolem 100 tisíc a zrzaví zhruba 90 tisíc vlasů.

Doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.

Promovala na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1996. V rámci postgraduálního studia získala v roce 1998 stipendium v Ústavu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně. V letech 1998 až 2002 působila jako sekundární lékařka na Kožní klinice a poliklinice pro dermatologii při Svobodné univerzitě Berlín a od roku 2002 jako lékařka a pedagožka na Dermatovenerologické klinice FN Královské Vinohrady (FNKV). V roce 2015 se habilitovala na téma maligní melanom a stala se docentkou. Od roku 2018 působí jako proděkanka pro vnější vztahy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Mezi její stěžejní profesní témata patří prevence kožních nádorů, dermatoskopie, dermatochirurgie, ale i estetická medicína a choroby vlasů. Je vedoucí lékařkou Centra zdravý vlas, které funguje na Dermatovenerologické klinice ve FNKV již 15 let. Ročně tuto specializovanou ambulanci navštíví více než 2000 pacientů s vlasovou problematikou.

U zvířat má srst zejména termoregulační funkci; jakou funkci mají pro člověka vlasy?

Zásadní je právě termoregulační funkce, tedy izolace před horkem nebo zimou a zabránění přehřátí nebo promrznutí hlavy. Dále vlasy chrání pokožku před UV zářením. Dopady toho vídáme u starších mužů, kteří o vlasovou pokrývku přišli kvůli mužské plešatosti. Často u nich pak řešíme kožní nádory jako bazaliom (je řazen mezi zhoubné nádory, roste však zpravidla velice pomalu a nezakládá metastázy, nejčastěji se vyskytuje na kůži vystavené vlivům počasí, na obličeji, krku atd., pozn. red.) nebo spinaliom (nádor podobný bazaliomu, roste však agresivněji a častěji metastazuje, proto je nutné včasné odstranění, pozn. red.), někdy i nádorové pole, kdy je prakticky celá pleš zasažena souvisle kožními nádory.

V neposlední řadě je to funkce estetická. Vlasy jsou korunou krásy, symbolem atraktivity a sexuality. Husté, zdravé a pevné vlasy jsou chloubou každé ženy a jejich ztráta či změna kvality se může prudce odrazit na kvalitě života.

Říká se, že zdravému člověku zcela přirozeně vypadne 100 vlasů denně. Jestliže máme počet vlasových kořínků dán už při narození, tak se v každém musí postupně vytvořit vlasů více. Je tato „kapacita“ vlasových kořínků nějak omezena?

Vlasy rostou v takzvaném vlasovém cyklu. V něm se střídají tři fáze. Anagenní neboli růstová fáze, ve které vlas vyrůstá z kořínku. Trvá dva až šest let a u zdravého jedince se v ní nachází 85 procent vlasů. Další je kata­genní neboli dvoutýdenní přechodná fáze, kdy vlas přestává růst. Poslední je telogenní, klidová fáze, kdy starý vlas odpočívá a nový vlas se dostává do fáze růstu. V této fázi, která trvá zhruba 3 měsíce, je kolem 10–15 procent vlasů. Telogenní vlas není tak silně ukotven jako ana­genní a může být vytažen i velmi malou silou, například při česání. Vlasové cykly u lidí nejsou synchronizované, každý vlas je v jiné fázi. Každý vlasový váček je naprogramován tak, aby mohlo proběhnout v průměru 20 životních cyklů.

Jakou „životnost“ má vlas, než přirozeně vypadne a je nahrazen novým?

Životnost vlasu je v průměru tři až šest let. Záleží ale na mnoha faktorech. Ovlivňují ji hormony, věk, ale i stres, léky nebo volné kyslíkové radikály z vnějšího prostředí.

Mají všechny vlasy vyrůstající postupně z jednoho kořínku stejnou kvalitu?

Kvalita vlasu se může v průběhu života měnit. Nejvíce do ní zasahuje výživa a hormony. Vlasový váček je metabolicky aktivní struktura, která je velmi citlivá na nedostatek některých živin, jako je železo, vitamín B, selen, zinek nebo bílkoviny.

Negativně se na kvalitě, ale i vypadávání vlasů může podílet nedostatek nebo naopak nadbytek hormonů štítné žlázy nebo mužských pohlavních hormonů.

Jakou rychlostí vlasy rostou? Je tato rychlost během života stále stejná?

Rychlost je za normálních okolností stejná, zbrzdit ji mohou sezónní vlivy nebo věk. Například mezi březnem a dubnem a zářím a říjnem zaznamenáváme sezónní kulminace, kdy nám přirozeně vypadne nejvíce vlasů a proces růstu se zpomalí. Amplituda tohoto kolísání není nikterak velká a člověk tyto změny ani nepozoruje. Postupné zpomalení se objevuje v průběhu stáří rovnoměrně se sníženým potenciálem všech buněk organismu se množit.

Jak je možné, že některým jedincům vlasy dorostou do mnohametrové délky? (Rekord je údajně skoro 8 metrů.) Jak dlouhé byly nejdelší vlasy, které jste viděla?

Jedná se o výjimečné jedince, jejichž anagenní, tedy růstová fáze vlasového kořínku, je prodloužena. Je to většinou podmíněno geneticky.

Zažila jsem v ordinaci čtyřicetiletou dámu s vlasy dlouhými 150 cm. Přišla, protože jí vlasy začaly padat a ztrácela se hustota. Pravděpodobně pod jejich nadměrnou vahou se kořínek začal destruovat. Ostříhání pomohlo.

V souvislosti s barvením vlasů se ojediněle vyskytuje silná alergická reakce na látku parafenylendiamin (PPD), která může skončit až anafylaktickým šokem. Mohou si přesto lidé s alergií na tuto látku barvit vlasy? Jakým typem barev?

Látka parafenylendiamin (PPD) je obsažena ve většině permanentních barev na vlasy, ale i v dočasném tetování henou. K senzibilizaci může dojít kdykoliv v průběhu života a v populaci předpokládáme dvě procenta senzibilizovaných osob na PPD. Do několika dnů po aplikaci dojde ke vzniku svědění, pálení a začervenání pokožky hlavy. Postupně se potíže začínají rozšiřovat na obličej, objeví se otok čela a očí, ve vážnějších případech nastanou i celkové obtíže. Pacienta s vážnějším průběhem hospitalizujeme a podáváme protialergické látky žilním přístupem.

Alergie je trvalá a řešením je používání hypoalergenních barev bez PPD, které jsou sice dražší, ale dobře dostupné. Při podezření na alergii na tuto látku doporučuji si podle pokynů na příbalovém letáku provést samotest s barvou na předloktí anebo podstoupit takzvaný epikutánní test na dermatologii. Při tom se na záda nalepí naředěný potenciální alergen pod náplast a za dva a tři dny se odečte reakce.

Čím to je, že se někomu vlasy vlní až kudrnatí a jinému ne?

Rozdíly tkví v různém tvaru vlasového folikulu v pokožce. Při jeho zúžení může dojít ke zvlnění, naopak volný prostor je typický pro rovné vlasy. Tvar je dán geneticky a rasově.

Ke zvlnění vlasů může dojít i v průběhu některé léčby. Známe to zejména z protinádorové terapie, která se využívá pro léčbu kožního nádoru melanomu. Ten mění způsob rohovění i ve vlasovém váčku a při léčbě můžete vypadat jako po trvalé. Proces je reversibilní a po terapii se vlasy zpátky narovnají.

Zajímavosti ze světa vlasů

  • Člověk bez ohledu na pohlaví má pod pokožkou asi dva až pět miliónůvlasových váčků; jejich počet je dán již při narození.
  • Vlas roste asi dva až šest leta potom vypadne. Denně člověku vypadne asi 70 až 100 vlasů, a to i v případě, že je zcela zdráv.
  • Denně vlasy povyrostou o zhruba 0,2–0,45 mm.
  • Z chemického hlediska vlasy obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík, síru, železo, měď, zinek, jód, 20 různých druhů aminokyselin, proteiny, lipidy a vodu. Pomocí DNA  jediného vlasu lze identifikovat konkrétního člověka.
  • Jediné vlasové vlákno dokáže udržet až 100gramové závaží.
  • Vlas má na povrchu záporný elektrický náboj. Čím je vlas poškozenější, tím je záporný náboj větší.
  • Při česání či kartáčování se mohou silně záporně nabít všechny vlasy, které se pak vzájemně odpuzují – elektrizují.

U léčby nádorových onemocnění ještě na chvilku zůstaňme. Proč při chemoterapii anebo ozařování pacientům vypadává ochlupení včetně porostu hlavy?

Chemoterapie i ozařování tlumí množení buněk celého organismu. Odnesou to zejména ty tkáně, které se množí velmi rychle – sliznice nebo kmenové buňky vlasového váčku. Vlasy u některých druhů chemoterapie vypadnou mezi 21. a 28. dnem od začátku léčby. Je dobré na to pacienty dopředu připravit.

Někdy je možné použít před podáváním chemoterapie a během ní speciální silikonovou chladicí helmu, která snižuje látkovou výměnu ve vlasových folikulech, jež jsou pak méně náchylné k nežádoucím účinkům léčby, a vlasy na hlavě vydrží. Ale i proces vypadávání je reversibilní. Tedy několik měsíců po ukončení léčby se růst opět obnoví a někdy dokonce v lepší kvalitě než předtím.

Některé děti se narodí se světlými vlnitými vlásky, ale v dospělosti jim vlasy ztmavnou a přestanou se vlnit. Čím to je?

Dětské vlasy mají odlišnou strukturu. Obvykle se rodíme s takzvaným lanugem – tenkými světlými vlásky bez dřeně. Postupně dochází k jejich vyzrávání, ztluštění a definitivní pigmentaci.

Za miminkovskými kudrlinami stojí pravděpodobně napolohování vlasového váčku v děloze a jeho postupná vertikalizace při růstu hlavičky.

Proč vlasy někdy elektrizují a jak je možné tomu zabránit?

S elektrizujícími vlasy se setkáváme zejména v zimě, kdy nosíme čepici. Je to paralela k experimentu známému ze školy, kdy liščím ohonem třeme ebonitovou tyč. Vzniká elektrostatický náboj, v tomto případě mezi hřebenem a vlasy anebo čepicí a vlasy. Redukovat jej lze používáním zvlhčujících prostředků typu kondicio­nér, olej nebo speciální šampón.

Velmi vžité je úsloví „vlasy vstávají hrůzou na hlavě“. Zakládá se na realitě?

U každého vlasu ve kštici i chlupu na těle existuje sval zvedač (musculus arrector pili) podléhající vegetativnímu systému. Ten je u chlupů odpovědný za husí kůži. U vlasů se to teoreticky může projevit u velmi krátkých vlasů, ale sama jsem to neviděla.

Také se traduje, že při velkém stresu nebo šoku můžou člověku vlasy zcela náhle zbělet. Je to pravda?

Říká se, že Marii Antoi­nettě zbělely všechny vlasy během noci před popravou gilotinou v roce 1793. Proto označujeme náhlou změnu vlasů do šeda nebo do běla jako syndrom Marie Antoi­netty. Předpokládáme, že se jedná o formu difuzní alopecia areata – autoimunitního onemocnění, které postihne primárně pigmentované vlasy, zatímco ty bílé jsou k tomuto jevu více odolné.

Dalším vysvětlením je, že stres působením kortizolu nebo aktivací sympatického vegetativního nervového systému zastaví produkci pigmentu ve vlasovém folikulu. Takové pacienty jsme na klinice viděli například v souvislosti s vážnějším průběhem onemocnění covid-19.

Jak je možné, že někomu začnou šedivět vlasy ve třiceti a někomu až v padesáti letech?

Šedivění je projevem stárnutí, výsledkem snížené produkce melaninu v jednotlivých folikulech. Primárně je šedivění zakódováno geneticky, můžeme ho ale urychlit i nekvalitní výživou, kouřením nebo stresem.


Která jsou nejčastější onemocnění pokožky hlavy?

Nejčastějším onemocněním, které přivádí pacienty do našeho Centra zdravý vlas, je vypadávání vlasů. Příčiny padání vlasů mohou být různé. U mužů je nejčastější takzvaná androgenetická alopecie, tedy typické vypadávání vlasů na hormonálním podkladě.

Padání vlasů se dává do souvislosti i s jinými hormonálními vlivy, jako je onemocnění štítné žlázy či jiná endokrinní porucha. Často je právě prořídnutí kštice prvním příznakem takové choroby. Může být podmíněno i nesprávnou výživou a nedostatkem některých živin.

Mezi další příčiny patří podávání některých léků na vysoký tlak, antibiotik nebo antidepresiv. Nezřídka se setkáváme s prořídnutím kštice i po stresové zátěži – operace, úraz, těžká nemoc, autonehoda, infekční onemocnění, ale i dlouhodobá vyčerpávající psychická zátěž.

Dá se vypadávání vlasů nějak léčit?

Doporučuji obrátit se na centra, která se přímo touto problematikou zabývají a vypadávání vlasů řeší komplexně. Za základní léčbu považujeme roztoky, které se pravidelně aplikují do kštice, zlepšují prokrvení a přísun živin do vlasového váčku. Vzhledem k tomu, že řada obtíží je pouze přechodného charakteru, je takto možné problém zcela eliminovat.

V posledním desetiletí se nám ruce hodně rozvázaly v miniinvazivních vlasových výkonech. Přímo k vlasovému folikulu se tenkými jehlami aplikují buď výtažky z kmenových buněk, nebo vlastní plazma pacienta obohacená o některé růstové faktory. Výkon trvá zhruba 10 minut a musí se opakovat pětkrát až desetkrát. Dokáže nejen vylepšit kvalitu vlasů, ale i zahustit prořídlou kštici. Za výhodu považuji překvapivě dobré a stabilní výsledky, nevýhodou je vyšší cena zákroku a relativní bolestivost výkonu.

Proč někteří muži vyplešatí již v mladém věku a jiní nikdy? Dá se to nějak ovlivnit?

Nejvíce se na vzniku hormonálního výpadku vlasů podepisuje dědičnost. Androgenetická alopecie je nejčastějším důvodem výpadku vlasů u mužů. Projevuje se s maximem kolem 50. roku věku, kdy jí trpí zhruba polovina mužské populace. U predisponovaných jedinců se první známky objevují již ve druhé dekádě života. Objeví se kouty, které se postupně rozšiřují, kombinují se s prořídnutím kštice na temeni a v nejpokročilejším stadiu zbude muži jen podkova vlasů na spáncích a v týlu.

Dědičně vázaná tu není hladina testosteronu, jak se mnozí domnívají, ale zvýšená citlivost vlasové cibulky k dihydrotestosteronu (mužský pohlavní hormon, který bývá spojován s vypadáváním vlasů či rakovinou prostaty, pozn. red.). Ten je testosteronovým metabolitem (organická látka, která se účastní metabolismu, pozn. red.).

Dobře dokážeme pomoci mužům v časném stadiu onemocnění – buď roztoky, nebo tabletkami, které zabraňují přeměně testosteronu v aktivní formu dihydrotestosteron. Ty dokážou proces ztráty vlasů zastavit a zahustit kštici až o 30 procent. Nevýhodou těchto přístupů je, že fungují pouze po dobu léčby, po jejím ukončení se nález může opět vrátit do původního stavu. Chce to tedy trpělivost a důslednost v aplikaci léčiv.

V souvislosti s vypadáváním vlasů bychom měli zmínit i ložiskovou alopecii. Můžete vysvětlit, co to je a kolik lidí jí v Česku trpí?

Jedná se o ložiskové vypadávání vlasů na autoimunitním podkladě, kdy se imunitní systém člověka obrátí proti vlastním strukturám – vlasovým folikulům – a napadá je. Alopetická ložiska mohou být různě velká, obvykle od velikosti mince až po tenisový míč. Místo může být jen jedno nebo je jich více a mohou postupně splývat.

Stav, kdy vypadnou všechny vlasy, se označuje jako totální alopecie, která může být spojena i se ztrátou ostatního ochlupení, tedy řas, obočí, v podpaží a na trupu. V takovém případě mluvíme o univerzální alopecii. Alopecia areata postihuje celou populaci od dětského po dospělý věk. Pokud se vyskytne před pubertou, existuje zvýšené riziko celoživotního onemocnění. Týká se zhruba 0,5–1 procenta naší populace.


Jak by se měla lišit péče o vlasy v jednotlivých ročních obdobích?

V zimním období se vlivem střídání teplot a nošení čepice může zhoršovat maštění vlasů a lupy. Doporučuji používat vlasovou kosmetiku, která má lehce peelingový efekt a zároveň tlumí množení kvasinek, které se na vzniku lupovitosti podílí.

V létě naopak vlasy trpí přesušením vlivem UV záření, chlorované nebo mořské vody. Měli bychom sáhnout po vyživujících maskách na vlasy, dopřát vlasům regenerační zábaly a při potřebě vmasírovat do kštice pár kapek přírodního oleje, například arganového nebo kokosového. Doporučená frekvence mytí je napříč ročními obdobími stejná, dvakrát až třikrát týdně.

Existuje z hlediska vzhledu vlasů nějaká „ideální“ životospráva?

Ano, strava, která pokryje potřeby vlasového váčku, je bohatá na bílkoviny, železo, vitamíny B a také stopové prvky jako je selen. Problémy s padáním vlasů vídám v ordinaci u vegetariánů, kteří nemají správně složený jídelníček, nebo u osob držících nárazovou dietu. Naštěstí to jsou měřitelné veličiny a doplnění živin může stav zlepšit.

Co všechno dokáže ze složení vlasu zjistit o člověku forenzní věda?

Lidské vlasy jsou obvyklým nálezem při vyšetřování trestných činů a představují důležitou biologickou stopu. Za pomoci mikroskopických a biochemických metod jsou kriminalisté schopni zjistit o původci vlasů celou řadu informací. Za příznivých okolností umějí určit pohlaví jedince, příslušnost k etnické skupině a zjistit jeho krevní skupinu.

Vlas může také leccos vypovědět o stravovacích návycích a kosmetice, kterou jedinec používá. Toxikologické vyšetření vlasu odhaluje i zneužívání všech druhů drog a zdá se, že má budoucnost také v dopingové oblasti. Z forenzní an­tropologie například víme, že v Beethovenových vlasech byl nalezen vyšší obsah olova, který ale pravděpodobně nebyl příčinou jeho smrti.


Přihlásit