Preventivní prohlídka u stomatologa

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2021

Návštěva zubaře je pro mnohé lidi příslovečnou noční můrou, a tak do zubařského křesla usedají jen v případě, že mají s chrupem potíže. Těm se ale v mnoha případech dá předcházet nejen správnou péčí, ale i pravidelnými preventivními prohlídkami u zubního lékaře. Které nemoci zubů vyjma kazů při nich dokáže stomatolog odhalit nebo jak často a proč se ústa rentgenují, jsme se ptali MDDr. Aleše Legera z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

V čem spočívá důležitost preventivních prohlídek u stomatologa?

Mnoho patologií, které v dutině ústní probíhají, je dlouhou dobu bezpříznakových a nezpůsobuje obtíže. Jejich včasné ošetření snižuje riziko následných komplikací. Zubní kaz se ve svých počátečních stadiích dá zastavit, aniž by se musel vrtat.

Pokud na počínající kaz pacienta upozorníme a on zlepší svou hygienu, čímž zredukuje množství plaku a bakterií, které kaz způsobují, kaz nebude dále postupovat a není potřeba „sahat po vrtačce“. V opačném případě může odstranění kazu skončit až ošetřením kořenových kanálků a někdy už jsou jediným řešením extrakční kleště.

Je také nutné zmínit, že ústní zdraví ovlivňuje zdraví celého organismu – nejtypičtějším, ale nikoliv jediným příkladem jsou onemocnění srdce. Není výjimečné, že pacient kvůli zanedbanému chrupu skončí na jednotce intenzivní péče.

Co všechno je součástí preventivní prohlídky?

V první řadě se každému vybaví kontrola přítomnosti zubních kazů, je toho ale mnohem více, co zubní lékař kontroluje – stav dásní a sliznic, postavení zubů, u dětí třeba průběh prořezávání zubů, funkce čelistních kloubů, funkce a vývody slinných žláz… Také zjišťuje podrobnou pacientovu anamnézu, bez znalosti celkového zdravotního stavu pacienta nemůže plánovat správnou terapii a může pacienta i ohrozit. Někdy se ohrozí daný člověk sám, když některé informace nesdělí. Nenapadne ho totiž, že by zubaře mohlo zajímat, že bere léky na ředění krve nebo má některé celkové onemocnění.

Na základě prohlídky potom může zubní lékař doporučit vyšetření u dalšího odborníka – například ortodontisty, parodontologa či chirurga. Rovněž kontrolujeme, jak pacient zuby čistí, a doporučíme mu správné pomůcky a adekvátní techniku čištění, na důkladný nácvik má potom více prostoru dentální hygienistka.

Častou otázkou je, zda do preventivní prohlídky spadá odstranění zubního kamene. Je pravda, že ano, jedná se ovšem o profylaktický výkon – jakmile je tedy zubní kámen přítomen v takovém množství, které ovlivňuje zdraví dutiny ústní, nejenže takové rozsáhlé ošetření již není pokryto pojišťovnou, ale je i v zájmu pacienta, aby podstoupil ošetření dentální hygienistkou.


Pokud některé z uvedených kroků lékař při prevenci vynechává, může o ně pacient požádat?

Pokud má pacient pocit, že prohlídka neproběhla standardně, je vhodné se lékaře doptat hned. Preventivní prohlídka je komplexní záležitost a pacient nemusí všechny její prvky postřehnout. Včasným ujasněním situace s lékařem lze předejít zbytečným negativním dojmům a emocím.

Existují skryté vady chrupu, které ani pravidelná prevence neodhalí?

Ojediněle můžou takové situace nastat, například se může objevit kaz pod výplní, který by sice odhalil rentgen, ale pokud je na zubu ještě další výplň, jež tento kaz zakrývá, pak ho neuvidíme ani na rentgenu. To může skončit i zánětem zubní dřeně, akutní a bolestivou záležitostí.

Také se nedá předem odhadnout, že vypadne výplň, zákon schválnosti praví, že to bude krátce po prohlídce. Pacient má potom pocit, že se něco zanedbalo, ale my nemáme prostředky, jak vytušit konec životnosti daného ošetření. Největší zárukou pacientova klidu je tedy pokud možno zcela zdravý chrup.

Jak často by se při prevenci měl provádět rentgen a proč?

Při preventivních prohlídkách jsou nezastupitelným pomocníkem takzvané skusové snímky, mohou odhalit kazy na stoličkách a třenových zubech. Kazy v mezizubních prostorech těchto zubů totiž nejsou na první pohled viditelné a odhalí je až rentgen. Frekvence snímků je individuální, záleží na sklonu pacientova chrupu ke kazivosti. Česká stomatologická komora doporučuje opakovat skusové snímky jednou za rok, za dva či za tři.

Čím se od běžného RTG liší OPG (panoramatický snímek)?

Na rozdíl od skusových snímků vidíme na OPG celé zuby i s kořeny, můžeme tedy hodnotit kvalitu ošetření kořenových kanálků a s tím související záněty kosti od mrtvých zubů (lidově „váčky“). Vidíme ale i okolní kost a její patologie, typicky parodontózu, a například také cysty různého původu, které se bezpříznakově zvětšují a kost oslabují. Dále posuzujeme poruchy vývoje zubů, ať už se jedná o jejich počet, nebo správné uložení v kosti. Můžeme odhalit i nádorové onemocnění kostí a v neposlední řadě například také chronické záněty čelistních dutin, které následně řeší kolegové z ORL.

Na zhodnocení kazů ale není OPG snímek příliš vhodný, malé kazy často nemusejí být vidět, naopak kazy pod výplněmi mohou být falešně pozitivní, a proto by neměl nikdy zcela nahrazovat skusové snímky. Ani frekvence jeho zhotovování není tak častá jako u skusových snímků, jiná situace je ovšem u specializované péče, například u ortodontistů, parodontologů nebo stomatochirurgů.

Které vady kromě kazů je schopen stomatolog odhalit?

Z těch méně zjevných to může být například noční zatínání nebo skřípání zubů, ale abychom nezůstávali jen u zubů, může se jednat o poruchy gastrointestinálního traktu, například Crohnovu chorobu, autoimunitní onemocnění (kupříkladu lichen planus), dědičná onemocnění, jako je třeba ektodermální dysplazie, a nespočet dalších. Na naší klinice jsme letos diagnostikovali v krátké době tři pacienty s kleidokraniální dysplazií, vzácným onemocněním, které v celosvětovém měřítku postihuje přibližně jednoho pacienta z miliónu a kromě chybějící klíční kosti se projevuje i nespecifickými defekty chrupu.

Může lékař rozpoznat i vznikající rakovinné onemocnění v ústech?

Ano, již jsme to zmiňovali u OPG, rakovina se ale nemusí týkat pouze kostí, může jít i o měkké tkáně. Praktický zubní lékař kontroluje přítomnost podezřelých afekcí a v případě potřeby by měl pa­cien­ta odeslat ke kolegům stomatochirurgům, kteří nález podrobí histologickému vyšetření. To, co se dá v počátku vyřešit drobným chirurgickým zákrokem, může při pozdním odhalení skončit rozsáhlými resekcemi, které jsou zvláště v oblasti obličeje pro pacienty psychicky až devastující. Tady bych chtěl apelovat na pa­cienty s celkovými protézami, někteří z nich si totiž myslí, že když nemají zuby, tak proč by chodili k zubaři. A jelikož se jedná často o starší osoby, právě oni mají statisticky vyšší riziko onkologických onemocnění.

Jak důležitá je prevence u dětí?

Řekl bych, že nesmírně. Už od šesti let věku mají děti prořezané „dospělácké“ zuby, jedná se o řezáky a první stoličky – „šestky“. Pokud je prevence v dětském věku podceněna, pak u těchto pacientů v dospělosti vídáme krásné zuby, ti pacienti mají výbornou hygienu, ale šestky mají „proplombované“, často i s ošetřenými kanálky. Bohužel, preventivní působení zubního lékaře začalo u těchto pacientů pozdě. A samozřejmě každé ošetření má svou životnost, takže se může stát, že tito pacienti budou jednoho dne řešit ztrátu zubů, které jsou poznamenané „hříchy z mládí“. Tíha odpovědnosti ale leží především na rodičích.

Prevence má tedy smysl i u „mléčného“ chrupu?

Jednoznačně ano. Stále přetrvává mýtus, že dětské zuby není třeba opravovat, dokonce se občas setkám i s názorem, že „mléčné“ zuby není třeba čistit – narostou přece nové. Tento přístup je ale zcela mylný. To, že dočasné zuby budou nahrazeny novými, je sice pravda, ale dočasné zuby mají svůj význam, mimo jiné například i pro vývoj řeči.

Rozsáhlé záněty dočasných zubů mohou vést k poškození zárodků zubů stálých, které potom již při prořezání mohou mít defekty, jež se začnou kazit. A v neposlední řadě předčasná ztráta dočasných zubů vede k ortodontickým problémům, takže dítě potom musí nosit rovnátka, která by v případě zdravých dočasných zubů nosit nemuselo.

První prohlídka se doporučuje již v šesti měsících života dítěte, kdy začínají prořezávat první dočasné zuby. V tomto raném věku se jedná spíše o společenskou záležitost, někdy nám děti sotva otevřou ústa, jde ale o to, aby si budovaly pozitivní přístup k zubnímu lékaři, aby ho neviděly jako zlou osobu, která je chce jenom trápit. Efekt takového budování důvěry vidíme na příkladu tříletého pa­cien­ta, jemuž budeme vrtat zub po šesti zcela bezbolestných prohlídkách. Mám zkušenost, že tito pacienti jsou mnohem lépe ošetřitelní než kupříkladu sedmiletý pacient, který je u zubaře poprvé, nota bene ještě v rámci akutní návštěvy. Takto vznikají traumata ze zubního ošetření, jež si pa­cient často nese celý život.

Preventivní prohlídka je 2× do roka hrazena zdravotními pojišťovnami. Kolik peněz si na ni má připravit člověk, který zdravotní pojištění nemá?

Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Každá ordinace má jiné náklady, jiné vybavení, jinou výši nájmu a podobně. Výše platby se potom odvíjí od takzvané minutové kalkulace ordinace, která tyto položky zohledňuje, ta se velmi liší v rámci jednotlivých regionů České republiky. Podle mých zkušeností se cena může pohybovat okolo tisíce až patnácti set korun, jedná se však o velmi hrubý odhad.

Od příštího roku se ale může stát, že bude hrazena pouze jedna prohlídka, již je připraven návrh nové vyhlášky. Nechci nyní polemizovat o vhodnosti či nevhodnosti takového postupu, zatím probíhají diskuse a vyhláška nemusí být schválena, je ale možné, že od 1. 1. 2022 již pacienti uslyší, že mají chodit pouze jednou do roka.


Přihlásit