Test lněného oleje nás dostal trochu na pomezí mezi potraviny a doplňky stravy. Olej ze lněných semínek měl v dávné minulosti kuchyňské využití, později jej však nahradily jiné, trvanlivější a stabilnější druhy olejů. Za nízkou stabilitou lněného oleje stojí jeho profil mastných kyselin, především velmi vysoký obsah omega-3 mastné kyseliny α-linolenové. Lněný olej je dokonce s 53% podílem omega-3 mastných kyselin jedním z jejich nejvýznamnějších zdrojů a díky tomu si dnes znovu získává pozornost.
Test jako obvykle sledoval jakostní i bezpečnostní kritéria. V laboratoři jsme nechali zjistit profil mastných kyselin, přičemž jsme ověřili, kolik obsahují kyselin omega-3, omega-6 a mohli spočítat jejich poměr. Dodejme, že všechny testované vzorky se obsahem omega-3 kyselin blížily teoretickému 53% podílu. Množství omega-3 nad omega-6 převažovalo zhruba v poměru 3 : 1, což je z výživového pohledu velmi zajímavé. V běžném jídelníčku totiž drtivě převažují omega-6, což není zcela ideální. Oba druhy kyselin v těle fungují opačným způsobem, proto je nutné, aby byl jejich příjem vyrovnaný. Lněný olej by mohl pomoci v jídelníčku tuto žádoucí rovnováhu nastavit.
Další blok zkoušek sledoval kondici a stabilitu lněných olejů. Tyto zkoušky potvrdily, že se lněným olejem se musí zacházet velmi opatrně. Snadno podléhá rozkladu a má nízkou tepelnou odolnost. Hodí se proto do studené kuchyně a měl by být skladován v chladu, chráněný před světlem.
Nedílnou součástí testu byla i ochutnávka. Při ní se opět ukázalo, že lněný olej se od ostatních výrazně liší. Zatímco od rostlinného oleje obvykle čekáme neutrální chuť i vůni, olej lněný vyniká oříškovou příchutí, vůní a je přirozeně také jemně nahořklý.
Závěrečné analýzy pátraly po přítomnosti pozůstatků pesticidů. U většiny vzorků jsme byli s výsledky spokojeni, nicméně v jednom z bio vzorků nás stopy po pesticidech nepříjemně překvapily.