dTest: Jak vyzrát na letní obtíže se sousedy

Obsah záříjového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2021 Obsah záříjového dTestu

Vydáno: 28.7.2021   

Letní počasí láká k posezení na balkóně nebo zahradě. Nenápadná akce u souseda se však může snadno změnit v zábavu, která naruší váš klid hlukem, zápachem a kouřem z grilování či cigaret. Během dní pracovního klidu vás zase může obtěžovat sekání trávy či jiné hlučné zahradnické práce. Co vše soused smí a co už je takzvaně přes čáru? A jak se takovému chování bránit?

Občanský zákoník zakazuje pronikání odpadu, vody, kouře, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů a dalších podobných účinků na pozemek jiného vlastníka. Odborně se takové účinky nazývají imise a dělí se na přímé a nepřímé. Přímé imise vznikají z aktivního úmyslného chování souseda. Například když odvádí dešťovou vodu na sousední pozemek, pouští na něj svá zvířata nebo na něj sváží odpad, aniž by se dohodl s jeho vlastníkem. Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt jiné činnosti souseda. Patří mezi ně kouř z páleného listí nebo grilování, stínění vzrostlými stromy nebo hluk z balkónu či zahrady.

„Zatímco přímé imise jsou zakázány za všech okolností, nepřímé jsou zakázány, jen když překračují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně vás omezují v obvyklém užívání nemovitosti,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Samozřejmě soused musí společně s občanským zákoníkem respektovat i další právní předpisy týkající se životního prostředí nebo nočního klidu a také místní vyhlášky.“

Sousedem přitom není jen ten, s kým máte společnou hranici pozemku či stěnu bytu, ale i uživatel vzdálenější nemovitosti. Rozhodující je, zda k vám od něj pronikají imise. Není-li se sousedem rozumná řeč, máte několik možností, jak se bránit. Jde-li o souseda ze stejného domu, můžete se obrátit na výbor sdružení vlastníků jednotek či představenstvo družstva, aby se sousedem řešily vaši stížnost. Lze se odvolat na domovní řád, který stanovuje i pravidla chování v domě. Závaznost domovního řádu je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Každopádně nelze vymáhat dodržování těch pravidel domovního řádu, která odporují právním předpisům.

„Při podezření, že se soused dopouští svým chováním přestupku, je možné kontaktovat policii či městskou policii, což se nejčastěji děje při nedodržování nočního klidu. Česká inspekce životního prostředí pak může řešit zápach z kompostu, skládky nebo z pálení rostlinného a jiného odpadu,“ radí Eduarda Hekšová.

Podání soudní žaloby je pro většinu lidí krajním prostředkem obrany vzhledem k povinnosti zaplatit soudní poplatek a riziku, že bude nutné v případě prohry uhradit druhé straně náklady soudního řízení a zastoupení advokátem. Žalobu je nutné přesně a správně formulovat a připojit k ní důkazy, jako jsou videonahrávky nebo fotografie. Dále je nezbytné prokázat dlouhodobost sousedova závadného chování nebo jeho opakovanost. Obtěžuje-li vás soused například příliš častým grilováním na uhlí, není možné formulovat žalobu tak, že soused má přestat grilovat. Lze pouze požadovat, aby se soused zdržel pronikání kouře a pachu pocházejícího z jeho grilu u plotu nebo na balkóně. Jak to soused provede, je na něm.

Ochrany před problematickým sousedem se může domáhat i nájemce nemovitosti. Může jednat sám, nebo požádat o pomoc pronajímatele, který má povinnost nájemci zajistit nerušený nájem. Nájemci může vzniknout i nárok na slevu z nájemného. „Ovšem tu může požadovat až od okamžiku, kdy pronajímatele na problém upozorní, jelikož od té doby může pronajímatel podniknout kroky k nápravě. Otázkou je přiměřenost slevy, jejíž výše by záležela na závažnosti situace. Pronajímatel se může někdy bránit tím, že se jedná o běžnou součást bydlení. Například pokud dochází k rekonstrukci sousedního bytu, požadavek na slevu z nájemného by nebyl oprávněný. Ledaže by byla například velmi dlouhá či příliš hlučná, což ale může být obtížné určit,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

Je-li rušícím sousedem sám pronajímatel, může to vést k oprávněné výpovědi z nájmu ze strany nájemce. Platí to i obráceně, pronajímatel může nájemce z nájmu vypovědět, jestliže ten nepřípustně komplikuje život sousedům.

„Pokud se chcete dozvědět více o tom, kdo všechno může být vaším sousedem, jak se liší sousedské vztahy v bytech či domech, jaké druhy imisí se mezi sousedy obvykle řeší a jak se můžete bránit v nejčastějších případech obtěžování ze strany sousedů, poslechněte si šestou epizodu podcastu Třicítka dTestu,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Kontakt pro média:

Lucie Korbeliusová, media@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

Přihlásit