dTest bojuje proti špehování uživatelů kvůli cíleným reklamám

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2024 Obsah květnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 9.7.2021   

Marketing založený na internetovém špehování vystavuje spotřebitele manipulaci, podvodům, diskriminaci a narušení soukromí. Spotřebitelské organizace včetně dTestu požadují zákaz reklamy založené na sledování a profilování uživatelů.

Spotřebitelé jsou denně vystavováni intenzivnímu pozorování online. Informace o tom, co se jim líbí, co nakupují, v jakém jsou duševním a fyzickém zdraví, jakou mají sexuální orientaci, kde se pohybují nebo jaké mají politické preference, se shromažďují, kombinují a používají pod záminkou tvorby cílené reklamy. To nejen porušuje právo na soukromí, ale zvyšuje zranitelnost populace, upozornila norská organizace Forbrukerrådet a společně s 55 dalšími organizacemi vyžaduje, aby byla tato praxe v souvislosti s evropskou legislativou o digitálních službách zakázána.

V průzkumu agentury YouGov norští respondenti jasně uvedli, že si nepřeji být předmětem monitorování. Pouze desetina považuje současné hromadění osobních údajů za samozřejmé, cílená reklama nevadí pětině. Ačkoliv personalizované služby nabízejí mnoho výhod, jen málo lidí chce být sledováno na internetu nebo dostávat reklamu na základě soukromých informací. Podobné jsou výsledky průzkumů také v jiných evropských zemích. Marketing založený na špehování má být omezen a zakázán i podle Evropského parlamentu nebo úřadu evropského inspektora ochrany osobních údajů. Řada organizací bránících spotřebitelská a lidská práva ve Spojených státech také spojila síly.

Jaké jsou negativní důsledky marketingu těžícího z internetového špehování? Společnosti mohou manipulativně oslovovat zákazníky na základě získaných informací v okamžiku, kdy jsou nejzranitelnější, ať jde o politiku, přípravky na hubnutí, nezdravé potraviny nebo hazard. Reklamní systémy zvyšují diskriminaci například tím, že vylučují lidi na základě příjmu, pohlaví, etnického původu nebo sexuální orientace, ale také nabídkou různých cen za stejnou službu nebo výrobek.

Nedostatečný přehled o tom, kde se reklamy zobrazují, může přispívat k šíření nepravdivého a škodlivého obsahu, tedy dezinformací. Špehovací praktiky pomáhají společnostem, které shromažďují informace napříč službami a platformami. Menší hráči se kvůli tomu prosazují obtížně a ti, kteří respektují soukromí spotřebitelů, jsou v nevýhodě. Čím více subjektů uchovává obří množství osobních údajů, tím více roste riziko krádeží identity, podvodů a vydírání v osobním, národním i mezinárodním měřítku. Shromažďování a používání osobních údajů probíhá velmi často nekontrolovaně, spotřebitelé nejsou informováni, jaké informace se ukládají, s kým jsou sdíleny a jak jsou používány.

Zákaz špehování by vedl k větší transparentnosti  reklamního trhu. Existují alternativy, které nejsou založené na špehování spotřebitelů, přesto poskytují inzerentům a poskytovatelům obsahu přehled a kontrolu nad tím, kde a jaké reklamy zobrazují. Prodávat reklamní prostor lze bez podrobných informací o zákaznících.

Do naší kampaně se můžete připojit také vy na této adrese.

Přihlásit