Turisté, na značky!

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 7/2021

Chůze je jednou z nejzdravějších aktivit, které svému tělu můžeme dopřát. Někoho baví toulání bez turistických značek, většina z nás ale dává zejména v neznámé lokalitě přednost značeným trasám. Jak proces značení probíhá a kdo se o značky stará? Jak populární je v současné době turistika či jaký problém pro značené trasy mohou znamenat třeba církevní restituce? Ptali jsme se předsedy Klubu českých turistů (KČT), Mgr. Vratislava Chvátala.

Jak se KČT potýká s ničením turistických značek? Lze tomu předcházet?

K záměrnému poškozování turistického značení dochází naštěstí velice zřídka. Předcházet tomu účinným způsobem reálně nelze – vyjma mediální a faktické osvěty, tedy pokud vidím vandala, pokusím se ho od činu odradit. V celé České republice je více než 43 tisíc kilometrů pěších turistických značených tras KČT a přes 38 tisíc kilometrů cyklotras. Oba typy značených tras vedou mnohdy odlehlými místy a trasy nemohou být v celém svém profilu monitorovány v reálném čase. Když si někdo usmyslí, že turistickou značku (směrovku, rozcestník nebo mapu) zničí, tak to udělá a těžko mu v tom zabránit. Je ale dobré vědět, že takové jednání je postižitelné podle přestupkového zákona.

Jak se řeší případy, kdy značky mizí spolu se stromy pokácenými například kvůli kůrovci? Dozví se KČT vůbec o takovém kácení?

O kácení v místech, kudy vedou turistické značené trasy, se zpravidla dozvíme od majitelů lesů (zejména od firmy Lesy ČR, s.p., která má s KČT smlouvu o spolupráci) nebo od samotných turistů. Po dokončení těžby je naší snahou co nejdříve značení obnovit. Abychom danou trasu zachovali „čitelnou“ a turisté nebloudili, musíme turistické značky umístit na to, co v terénu zbylo. Pokud v místě těžby po kůrovcové kalamitě zůstanou listnaté stromy, využíváme tyto stromy. Pomáhá nám i to, když stromy, na kterých byla turistické značka, jsou těžařskou firmou uříznuty až nad značkou, to znamená ve výšce asi dva metry. Ne vždy je to ale technicky možné. Na tomto pahýlu vydrží značka jen relativně krátkou dobu – kůra i se symbolem značky postupně odpadne. Značkaři KČT ale mohou ještě dlouhou dobu používat tento pahýl jako objekt pro značení. Významným způsobem to šetří náklady na instalaci například nového turistického směrovníku. Pokud ale není žádný strom či pahýl k dispozici, využíváme k umístění značky například kameny nebo pařezy. Ani ty ale nejsou ideální. Zarůstají trávou a nejsou tak dobře vidět, jako když jsou přibližně ve výšce postavy turisty. Na nepřehledných místech proto instalujeme takzvané značkařské kolíky nebo doplňkové směrovky, které turisty navedou správným směrem.

Mgr. Vratislav Chvátal

Absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, vysokoškolský pedagog, od roku 2016 vedoucí katedry tělesné výchovy na Filozofické fakultě UK, kde pracuje již od roku 1997. Do roku 1989 působil jako ústřední metodik Svazu turistiky ÚV ČSTV. V 90. letech zastával funkci generálního sekretáře Rady Horské služby ČSFR a poté funkci vedoucího sekretáře KČT. V roce 2014 byl zvolen předsedou KČT (dobrovolná, nehonorovaná funkce), ve funkci vystřídal PhDr. Jana Stráského. Jeho významné celoživotní zájmy jsou rodina, outdoorové sporty, turistika ve všech druzích a formách, hudba, zpěv a hra na kytaru.

Značení v terénu většinou provádějí dobrovolníci. Je v ČR o dobrovolnictví v rámci KČT zájem?

Všichni značkaři KČT vykonávají tuto činnost jako dobrovolnickou ve svém volném čase. Značení tras má svá přísná pravidla, a není proto úplně jednoduché stát se značkařem. Noví zájemci o značení musí nejprve absolvovat zácvik v terénu s našimi zkušenými značkaři v délce dvou dnů a zpravidla 10 kilometrů trasy. Hodně zájemců se nám hlásí z Prahy a blízkého okolí a je jich tolik, že je ani nestačíme zaškolit.

Jaký vliv měla nebo stále má na KČT pandemie koronaviru?

Jsme sice neziskový spolek, ale důsledky pandemie jsme reálně pocítili. Od propuknutí pandemie na jaře 2020 až do současnosti je naše spolková i individuální turistická aktivita významně limitována. Naprostá většina z obvyklých až tří tisíc veřejných akcí – turistických pochodů s účastí až 400 tisíc turistů – se neuskutečnila anebo jen ve velmi omezeném režimu. Pořadatelům tak oproti očekávanému příjmu vznikly marné výdaje na přípravu, propagaci a likvidaci akcí. Také turistické chaty ve vlastnictví KČT zůstaly neobsazené. Do problémů se tak dostali jejich nájemci i rozpočet KČT a jeho nižších složek. Pocítili jsme propad v prodeji klubového časopisu Turista, který pod různými názvy vydáváme již od roku 1889. Mnoho prodejních míst bylo uzavřeno a jeho distribuce a prodej tak značně utrpěly. Ztrátu umocnila i skutečnost, že některé firmy z úsporných důvodů odřekly objednanou inzerci. Z důvodu omezení pohybu a cestování značně poklesl také prodej turistických map vydávaných KČT (takzvaná zelená edice map 1:50 000).

Kolik má nyní KČT členů? Jaký je nárůst/úbytek členů v posledních deseti dvaceti letech?

Počet členů Klubu českých turistů již dlouhou dobu setrvává na zhruba 33 tisících. Vlivem koronavirových omezení klesla členská základna v roce 2020 na 31 571 členů. Z uvedeného počtu je asi 24 procent členů v produktivním věku, asi 50 procent seniorů, 16 procent mládeže a asi deset procent členů tvoří rodiny s dětmi. Mezi členy KČT registrujeme také více než 600 zdravotně hendikepovaných turistů.

Setkal jste se už se zneužitím loga turistické značky (vyjma roku 2006, kdy se tak stalo u jedné politické strany)? Jak se takové případy řeší?

KČT a jeho širokospektrální a nadčasový program je zajímavý pro řadu subjektů. KČT nabízí program pro všechny věkové i sociální skupiny obyvatel ČR a jeho činnost je v mnoha směrech vnímána jako veřejně prospěšná. Klub značí turistické trasy a tím reguluje pohyb turistů i běžných návštěvníků ČR v přírodě. Touto regulací přispívá k ochraně přírody. Nabídkami aktivit pro veřejnost (zejména turistickými pochody) přispívá k prevenci nemocnosti a upevňování zdraví a kondice. Taktéž ubytovací zařízení – turistické chaty KČT – slouží převážně neorganizovaným turistům.

Turistické značky jsou proto veřejně známým přívětivým symbolem, se kterým se v minulosti chtělo (i bez předchozího souhlasu KČT) sblížit již mnoho subjektů. KČT má grafické symboly turistického značení chráněné jako evropský průmyslový vzor. V případě zjištění zneužití našeho průmyslového vzoru předáváme oznámení našemu právnímu zastoupení a jednáme o dohodě v podobě odškodnění spočívajícího ve finanční podpoře KČT jako neziskového spolku. Těchto případů již ale v poslední době ubývá. Aktuálně má oficiální souhlas KČT k využití symbolů turistického značení například firma Hamé nebo Česká pošta.

Stručná historie KČT

  • KČT byl založen skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka v roce 1888. Klub byl v prvních letech činnosti velmi aktivní, rychle vznikla hustá síť značených tras a pro řadu významných osobností veřejného života bylo ctí být členy KČT.
  • Aktivity organizace vzkvétaly až do první světové války, která zasadila ránu všem oblastem života, turistiku nevyjímaje. Počet členů tehdy poprvé za celou dobu existence klesl, řada turistů ve válce padla, byla zraněna či se dostala do zajetí.
  • Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se však KČT poměrně rychle zotavil a během následujících let přibylo velké množství členů. Postupně se rozšiřovalo i spektrum aktivit KČT, byli vychováváni turističtí vůdcové, ale i vůdcové vodáčtí, lyžařští či horští; velká pozornost byla věnována také ochraně přírody.
  • Začátkem roku 1939 se s KČT sloučil Svaz dělnických turistů a později i Česká obec turistická. Během druhé světové války byla činnost KČT výrazně omezena; na rozdíl od jiných organizací však nebyl zrušen, a tak se stal jakýmsi útočištěm členů Sokola či Junáka, organizací, které byly rozpuštěny.
  • Rozpuštění se však nevyhnulo ani KČT; došlo k němu po převzetí moci komunisty v roce 1948. KČT byl zrušen a jeho majetek znárodněn. Turistické aktivity v období komunismu spadaly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV).
  • KČT byl obnoven až po pádu komunistického režimu, konkrétně v roce 1990; od té doby se všem svým aktivitám konečně věnuje svobodně a naplno.

Jak velký problém znamenají pro KČT církevní restituce a restituce vůbec?

Církevní restituce nám přinesly to, že jsme vedle Lesů ČR museli začít jednat i s několika dalšími vlastníky lesů. Někde se nám podařilo navázat velmi dobrou spolupráci a někde jsou jednání obtížnější. Vždy záleží na vzájemné ochotě najít i kompromisní řešení a upřednostnit veřejný zájem před zájmem partikulárním. Turistické trasy jsou zde pro všechny. Jsou kdykoliv k dispozici a představují nevyčerpatelný programový potenciál pro jednotlivce, rodiny i zájmové skupiny a týmy.

Co když (staro)nový vlastník pozemku, přes nějž vede značená cesta, se značením nesouhlasí?

I to se nám stává a záleží na konkrétní místní situaci. Pokud je turistická značka vedena po účelové komunikaci, máme to snazší, protože tu nelze jednoduše zrušit. Pokud je ale značka vedena jen po vyšlapané pěšině, pak se snažíme s vlastníkem pozemku dohodnout. Někdy existuje snadné řešení a trasu můžeme vést po hranici pozemku. Již vícekrát jsme se ale setkali se situacemi, kdy jsme byli nuceni turistickou značenou trasu zrušit.

Který problém KČT aktuálně nejvíc „pálí“?

V kontextu výše zmíněného považujeme za největší problém nedostatečnou právní ochranu značených turistických tras v ČR a zachování průchodnosti krajiny. Síť značených turistických tras, která vznikala od roku 1889 a je průběžně udržována, ale i korigována v podobě nutných přeložek některých úseků tras, požívá celosvětové uznání z hlediska její kvality, hustoty a uživatelské srozumitelnosti. Obě témata spolu úzce souvisejí. Klíč k jejich řešení a zachování rozsahu a kvality značených turistických tras jako informačního systému, který je specifickou součástí infrastruktury cestovního ruchu, je ve vůli českého státu deklarovat zájem o trvalou funkčnost tohoto systému a vůli definovat odpovídající restrikce v případě jeho znehodnocení. Trasy by měly být k datu přijetí zákona na ochranu značených turistických tras definovány jako status quo. Tlaky na rušení některých úseků turistických značených tras se množí a všechny pokusy KČT prosadit přijetí zákona nebyly zatím úspěšné. Požadavek považujeme za legitimní a potřebný, neboť český stát do údržby a obnovy značených tras ročně investuje částku mezi sedmi až osmi milióny korun. Další přibližně stejná částka jde na tuto činnost z prostředků krajů. V obou případech se jedná o nenárokové prostředky, o které musí KČT každoročně žádat prostřednictvím projektů/grantů. Za trvalý problém (či spíše úkol) považuji samozřejmě také péči o členy a snahu o rozvoj členské základny KČT.

Jaké plány má KČT do budoucna?

Neziskový spolek s 133letou tradicí a již zmíněným rozsahem činnosti potřebuje finanční stabilitu a vícezdro­jové financování. Pouhé členské příspěvky, které jsou základem, činí jen asi 10 procent ročního objemu ústředního rozpočtu KČT, což nestačí. Jsme proto rádi za spolupráci a podporu ze strany všech partnerů KČT. Trvalý finanční deficit pociťujeme v segmentu provozu, správy a údržby nemovitostí KČT – turistických chat a ubytoven. Rádi bychom v dalších letech dosáhli stavu, aby ubytovací zařízení KČT netrpěla nedostatkem financí a abychom jejich úroveň pozvedli na evropský standard.

Již několik let vedeme dialog s Ministerstvem financí v záležitosti kompenzace od českého státu za nemovitosti, které do února 1948 patřily KČT a které byly předchozím nedemokratickým režimem klubu ukradeny. Téma z důvodu koronaviru poněkud „zapadlo“, ale jeho vyřešení je naší morální povinností ve vztahu k našim předchůdcům a zakladatelům Klubu českých turistů.

Velmi důležitá je pro nás i kvalita a dostatek dobrovolných a zároveň erudovaných funkcionářů na všech organizačních úrovních klubu, zejména pak vedoucích pracujících s mládeží. Jenom tak bude možné dále realizovat turistický program KČT a reagovat na vývojové trendy v turistice a cestovním ruchu. Evropským trendem posledních let je takzvaná certifikace turistických tras. Vytvořili jsme i její paralelu – českou normu. Ve spolupráci s našimi značkaři v jednotlivých oblastech nabízíme krajům ČR a jejich destinačním společnostem spolupráci při vytipovávání vhodných úseků značených turistických tras pro jejich následnou certifikaci. Ta bude uživatelům – našim i zahraničním turistům – signalizovat, že se jedná o po všech stránkách kvalitní a zajímavé úseky tras, vedoucí převážně po přírodním povrchu mimo asfaltové komunikace.

Jak si ČR stojí ve srovnání s jinými evropskými zeměmi z hlediska počtu km značených tras na km čtvereční?

Neobáváme se říci, že v České republice máme nejhustší síť turistických značených tras.


Je pěší turistika stále populární či ustupuje cyklistice a jiným sportům?

Na pěších turistických značených trasách KČT ani na cyklotrasách nejsou čidla, která by frekvenci využívání těchto tras exaktně měřila. Značná část pěších a cyklistických aktivit je navíc realizována i mimo tyto trasy či cyklostezky. Lze proto prezentovat jen kvalifikovaný odhad.

Pravda ale je, že zájem o jednotlivé turistické aktivity se v čase vyvíjí a mění. Krátce po roce 1989 nastal propad zájmu o tuzemské pěší aktivity – ať to byla pěší turistika, nebo takzvané turistické dálkové pochody. Zájem se soustředil hlavně na zahraničí a pěší turistiku začala „válcovat“ cyklistika a cykloturistika. Po období nemožnosti sehnat nejenom kolo, ale i základní cyklosoučástky se na trhu najednou objevilo množství značek jízdních kol, z nichž absolutní boom zaznamenala horská kola. Ta také začala rychle expandovat na pěší trasy… Odpovědí na to byla iniciativa KČT spočívající ve vytvoření a následném projednání normy pro oficiální značení cyklotras v ČR. Jestliže za dlouhou dobu evidujeme 43 tisíc pěších turistických značených tras (s jejich historií od roku 1889), tak od poloviny 90. let minulého století do dneška (cca za 25 let) vznikl téměř stejný počet km cyklotras na území ČR. Postupem doby ale došlo, a do dnešních dnů stále dochází, k neustálému nárůstu zájmu o pěší turistiku. Je to přirozená a pro naprostou většinu lidí libovolného věku a sociálního postavení dostupná aktivita. Osobně jsem přesvědčen, že pěší turistika je jednoznačně nejfrekventovanější aktivita a v této souvislosti rád dodávám, že všichni sportovci budou jednou (po skončení své výkonnostní kariéry) turisté.

Na co jste pyšný za dobu, po kterou KČT vedete?

Činnost KČT stojí na dobrovolné práci jednotlivců i týmů jeho činovníků. Bez koordinované spolupráce ústředí KČT se 14 oblastmi KČT a jejich prostřednictvím se 400 základními články – odbory KČT v celé ČR – by Klub českých turistů nebyl nikdy vnímán jako prestižní subjekt, který je díky své veřejně prospěšné činnosti kompetentním partnerem pro většinu resortních ministerstev ČR, ale i pro řadu partnerských spolků, kterými jsou mimo jiné Sokol, Skaut, Orel nebo Český olympijský výbor.

Nejedná se proto o to být pyšný, ale uvědomovat si osobní i kolektivní odpovědnost volených orgánů KČT za neustálou péči o funkčnost KČT s úctou k odkazu, prozíravosti a umění našich předchůdců a zakladatelů klubu. Vést neziskový spolek ve zcela odlišných společensko-politických podmínkách, navíc v čase moderních informačních technologií a obecně platných změn v hierarchii společenských hodnost a priorit vůbec není jednoduché. Jsem proto rád, že přes všechna zmíněná úskalí klub a komunita jeho členů fungují. Vždy je ale co vylepšovat.

Co se vám naopak zatím nepodařilo?

Říkávám, že v prostředí KČT bude vždycky více nesplněných (a plánovaných) úkolů než těch realizovaných. Patřila by sem proto celá řada témat, která jsem se pokusil vtělit do návrhu Střednědobého záměru rozvoje KČT na období 2021–2025. Věřím, že se mi podaří přesvědčit potřebnou množinu kolegů, že v otázkách záměrů je třeba přemýšlet a rozhodovat s potřebným nadhledem a s reflexí objektivní reality a nikoliv s odkazem na sice tradiční, ale mnohdy úzce subjektivní a konzervativní postupy, a že záměr bude, třeba s potřebnými kompromisy, přijatý.


Přihlásit