Jak hodnotíme
Podíl zkoušek na celkovém hodnocení chladicích boxů:
- chlazení: 40 %
- izolace: 40 %
- spotřeba el. energie: 20 %
Podíl zkoušek na celkovém hodnocení chladicích vložek:
- chlazení: 100 %
Chlazení (chladicí boxy)
Test chlazení jsme prováděli ve zkušební místnosti s teplotou 28 °C, čímž jsme simulovali letní počasí. Box jsme nejprve naplnili z 12 % vodou a umístili do něj dva teploměry – jeden do volného prostoru a druhý do vody. Následně jsme boxy spustili a průběžně zaznamenávali vnitřní teplotu vzduchu i vody. Do konečného hodnocení se promítly teploty změřené po jedné, třech, šesti a dvanácti hodinách.
Chlazení (chladicí vložky)
Vložky jsme nejprve zchladili na -11 °C. Na spodní stranu, na níž bloky leží, jsme připevnili teploměr, pomocí kterého jsme kontinuálně monitorovali teplotu. Konkrétně nás zajímal moment, kdy dojde k prudkému nárůstu teploty – právě od této chvíle totiž vložky rychle ztrácejí chladicí účinnost. Čím později a při vyšší teplotě se tak stalo, tím lépe.
Do testu jsme zařadili vložky s rozdílnou hmotností. Abychom mezi sebou mohli výsledky porovnávat, změřili jsme objem náplně. Následně jsme na základě poměru mezi objemem vložky a časem náhlého nárůstu teploty vypočetli chladicí účinnost. A právě podle tohoto výsledku najdete vložky v minitabulce seřazené.
Izolace
Zkouška izolace chladicích boxů probíhala za stejných výchozích podmínek jako výše popsaná zkouška chlazení. V místnosti bylo 28 °C a boxy byly z 12% plné vody (teploměry jsme umístili do vody i výše do volného prostoru). Hlavní rozdíl oproti úvodní zkoušce chlazení byl v tom, že jsme boxy odpojili ze sítě. Zajímalo nás, jak rychle v nich bez přívodu elektřiny narůstá vnitřní teplota. Abychom mezi sebou mohli izolační schopnosti jednotlivých boxů porovnávat, stanovili jsme pro všechny modely stejnou počáteční teplotu: 16 °C ve vzduchu a 14,5 °C ve vodě. Do hodnocení se promítla teplota získaná po jedné, třech a šesti hodinách.
Spotřeba elektrické energie
V rámci této zkoušky jsme porovnávali příkon, který deklaruje výrobce a ten, jenž jsme změřili během testování v laboratoři. Při vyhodnocování jsme se řídili normou, jež pro tento typ zařízení stanovuje maximální povolenou odchylku 10 %. V případě, že jsme odhalili větší rozdíl, odešel box s nedostatečnou. Při odchylce větší než 5 % skončil model s uspokojivým hodnocením.
Pádová zkouška
Tato disciplína se sice do celkového hodnocení nijak nepromítla, její výsledky ale poslouží jako orientační představa o tom, nakolik jsou výrobky náchylné k poškození (popraskání či deformaci).