Čtete podmínky pro ochranu soukromí, když na vás při otevření webové stránky vyskočí? Pokud ano, jste výraznou menšinou mezi spotřebiteli. Podle zjištění vyplývajícího ze vzorku účastníků školení Consumer PRO – digitální práva spotřebitelů, které organizujeme pro odborníky v oblasti ochrany spotřebitelských práv, uživatelé čtou podmínky z vyskakovacích lišt spíše jen výjimečně. Zjistili totiž, že nejsou schopni efektivně naložit s informacemi, které jim provozovatelé webových stránek nabízejí, případně pokud si z podmínek provozovatele vyberou omezenou variantu zpracování osobních údajů nebo využívání cookies, jsou pak stále obtěžováni vyskakovací lištou. A to tak dlouho, dokud nepodlehnou a podmínky neodsouhlasí jako celek.
Stejně jako s podmínkami pro využívání cookies nakládají spotřebitelé i s podmínkami pro zpracování osobních údajů. Typicky se to děje u aplikací, které jsou nezbytné pro smysluplné používání chytrých telefonů. Spotřebitelé by neměli odsouhlasovat nic, čemu nerozumí. Ovšem ne každý spotřebitel má možnosti, čas a chuť tyto podmínky číst a zamýšlet se nad nimi. Proto je stále podstatná role informovaných spotřebitelů a spotřebitelských organizací při kontrolách podmínek jednotlivých provozovatelů. Odkázat lze na dlouholetou aktivitu Maxe Schremse, rakouského právníka, který se proslavil svým sporem s Facebookem a irským dozorovým úřadem. Stejně tak lze zmínit naše aktivity při stížnostech směřujících na společnost Google či sociální síť TikTok.
Naše stížnost na společnost Google ukazuje jednu ze slabin jinak robustního a přínosného obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Tato stížnost spočívala ve zjištěních z roku 2018, podle kterých Google manipuloval uživatele k předávání a ukládání dat o své poloze, aniž by je adekvátně informoval o jejich využití. Zatímco my jsme podali stížnost v zastoupení českého spotřebitele u českého dozorového orgánu, kterým byl Úřad pro ochranu osobních údajů, byla tato stížnost v souladu s GDPR předána k vedení řízení takzvanému vedoucímu dozorovému úřadu, kterým podle sídla společnosti Google byla irská Komise pro ochranu dat (Data Protection Commission, DPC). Ta pak z obdržených stížností spotřebitelů vytvořila „podnět“, který vyšetřuje v jiném právním režimu, než by činila u stížnosti. Do současné doby je stížnost u DPC v řízení. To ukazuje, že mechanismus spolupráce dozorových orgánů z jednotlivých členských států Evropské unie je velmi nedokonalý a nevede k cíli, který by spotřebitelé právem očekávali.
Pro evropské spotřebitele je smutným zjištěním, že v obdobné věci, kterou velmi dlouhou dobu řeší irský dozorový úřad, už v Austrálii stihl příslušný úřad rozhodnout a toto rozhodnutí dokonce prošlo i soudním přezkumem. Rozhodnutí australských úřadů potvrdilo, co jsme o sbírání lokalizačních údajů ze strany společnosti Google uvedli v naší stížnosti.
Tři roky od účinnosti GDPR je tedy svět ochrany osobních údajů pro spotřebitele příznivější, ale složitost podmínek zpracování osobních údajů nejen u velkých provozovatelů, především u sociálních sítí, běžnému spotřebiteli fakticky brání v jejich pochopení. Navíc spolupráce dozorových orgánů z jednotlivých členských států Evropské unie nedosahuje úrovně, která by umožňovala spravedlivě a rychle řešit stížnosti spotřebitelů.