Abychom si na tuto otázku dokázali odpovědět, je třeba začít vysvětlením, kde se Den daňové svobody vůbec vzal. Vše začalo myšlenkou zvídavých občanů, kolik je tak vlastně může stát provoz státu. Zatímco celkové částky příjmové i výdajové strany státního rozpočtu jsou ve veřejně dostupných dokumentech snadno zjistitelné, vztah nákladů v řádech biliónů korun k průměrné výplatě řadového pracovníka už se připodobňoval o něco obtížněji. Jakým způsobem se tedy došlo ke konkrétnímu číslu, jež vyjadřuje poměrnou část příjmu jednotlivce odvedenou v rámci zdanění na pokrytí státních výdajů? První koncept výpočtu takového rozdělení prezentoval v polovině minulého století americký podnikatel Dallas Hostetler, který tak položil základy metodiky dělení příjmu ekonomicky aktivního občana na výdaje státní a výdaje vlastní neboli soukromé.
Vývoj Dne daňové svobody v České republice v letech 2000 až 2020
rok
|
Den daňové svobody
|
počet dní práce na stát
|
---|---|---|
2000 | 6. 6. | 157 |
2001 | 7. 6. | 157 |
2002 | 11. 6. | 161 |
2003 | 12. 6. | 162 |
2004 | 15. 6. | 166 |
2005 | 14. 6. | 164 |
2006 | 14. 6. | 164 |
2007 | 11. 6. | 161 |
2008 | 7. 6. | 158 |
2009 | 13. 6. | 163 |
2010 | 18. 6. | 168 |
2011 | 15. 6. | 165 |
2012 | 9. 6. | 160 |
2013 | 11. 6. | 161 |
2014 | 10. 6. | 160 |
2015 | 5. 6. | 155 |
2016 | 2. 6. | 153 |
2017 | 29. 5. | 149 |
2018 | 22. 5. | 142 |
2019 | 28. 5. | 148 |
2020 | 24. 6. | 175 |
Každoročně očekávaný „Den D“
Co přesně tedy tolik slibně znějící termín znamená? Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici rozdělující kalendářní rok do dvou období: v prvním z nich vydělávají daňoví poplatníci (při 100% zdanění) na pokrytí vládních a veřejných výdajů státu, druhá část roku je potom naopak považována za prostor, kdy „vydělávají sami na sebe“, tedy rozhodují o financích podle vlastního uvážení.
Že zní toto v pořadí jako druhé zmíněné období přímo pohádkově? Rozhodně zní, ale bohužel jen teoreticky. Celý princip dělení krytí výdajů se totiž odehrává pouze v pomyslné rovině, což v praxi znamená, že ať momentálně probíhá kterékoliv období, na svých výplatních páskách žádný rozdíl nezaznamenáme – výše daňových odvodů bude každý měsíc v daném roce totožná. K čemu tedy potom takové teoretické dělení vlastně slouží? Cílem výpočtu a následného určení Dne daňové svobody je seznámení veřejnosti s mírou přerozdělování finančních prostředků na celostátní úrovni a obrazné vyjádření výše nákladů na provoz státního aparátu.
Když dva dělají totéž…
Dříve nebo později vám určitě začne v mysli hlodat otázka, kdo vlastně onen slavnostní (ač v praxi zcela nevyužitelný) „Den D“ počítá a určuje. S železnou, již dvacetiletou pravidelností se stanovení tohoto data věnuje Liberální institut, jenž je neziskovou nevládní institucí zabývající se finančními tématy pojatými v duchu klasického liberalismu. Odborníci z této společnosti počítají Den daňové svobody jako podíl veřejných výdajů státu na hrubém domácím produktu – v rámci zjednodušení si stačí zapamatovat, že výpočet staví na státních výdajích. Zcela odlišnou metodiku však používá jiný subjekt, který klíčové datum také opětovně stanovuje – společnost Deloitte. Její výpočet totiž vychází z podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu a svou matematickou operaci tak opírá o státní příjmy. Podobnou metodou pak datum stanovuje také společnost Patria Finance. Oba nastíněné početní koncepty jsou přitom typické spíše pro evropské prostředí, oproti tomu americký model počítá s podílem veškerých daní na celkových příjmech obyvatel.
A na které datum připadá Den daňové svobody letos? Koronavirová pandemie otřásla výdajovou stranou státní pokladny natolik, že pro letošní rok nebyl tento termín (k datu uzávěrky tohoto vydání časopisu) prozatím stanoven. Čekání na jeho zveřejnění si ovšem můžete zpříjemnit seznámením s přehledem vývoje tohoto data za posledních dvacet let.