Cestovní pojištění – pokryje i covid?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2021

Možná jste doufali, že si v rámci naší finanční rubriky alespoň na chvíli odpočinete od současného věčného mediálního „covidového“ tématu. Toto přání vám rádi splníme v některém z našich příštích vydání, nicméně nyní, kdy se před nadcházející turistickou sezónou věnujeme cestovnímu pojištění, to bez tématu koronaviru zkrátka nejde. Jakým způsobem nám tato pojistná ochrana může za hranicemi pomoci a jak pozměnila svou podobu v reakci na nové infekční onemocnění?

O užitečnosti a nezastupitelnosti cestovního pojištění dnes již snad žádný dovolenkář či turista nepochybuje. Vycestovat bez finančního krytí zásadních rizik se značně nevyplácí ani ve standardní „bezpečné“ době, natož nyní v časech pandemie. Samotná pojistná ochrana cestovního pojištění sice realizaci jednotlivých rizik vyloženě nezabrání, avšak významným způsobem sníží finanční dopady jejich případných následků. Není žádným tajemstvím, že ceny zboží, služeb a především pak lékařské péče bývají v zahraničí mnohem vyšší než u nás v srdci Evropy, a tak by vám i poměrně banální úraz či zubní ošetření mohly výrazně narušit rozpočet.

Znáte systém DROZD?

Je to projekt Dobrovolné registrace občanů ČR při cestách do zahraničí. Spadá do gesce ministerstva zahraničních věcí a jeho účelem je poskytování rychlé pomoci českým občanům v zahraničí v případě nouze a také organizace pomoci při přírodních katastrofách či sociálních nepokojích. Systém však funguje i na preventivní bázi, kdy všem zaregistrovaným osobám pomocí hromadných e-mailů a SMS rozesílá včasná varování před případným hrozícím nebezpečím.

Co najdete v balíčku

Než se pustíme do informací vztahujících se k novodobé zdravotní hrozbě, krátce si zrekapitulujme, proti následkům kterých rizik nás cestovní pojištění může ochránit – jinými slovy, co bývá v takzvaném balíčku. Tušíte, jaký je onen výčet nejrozšířenějších rizik? Cestovní pojištění (zpravidla nabízené právě formou balíčku) se obvykle skládá z následujících složek pojistné ochrany:

  •  pojištění léčebných výloh,
  •  úrazové pojištění,
  •  pojištění cestovních zavazadel,
  •  pojištění odpovědnosti za škodu a jinou újmu,
  •  pojištění storna zájezdu.

Ne u každého pojistitele ovšem naleznete cestovní pojištění v této struktuře. Tím máme na mysli, že výčet položek v balíčku se může lišit v závislosti na prodejním kanálu. Například pojištění storna zájezdu někdy nelze uzavřít online nebo může být právě toto zmíněné storno zájezdu nahrazeno podobnými riziky, kupříkladu pojištěním nevyužité dovolené. Vždy je tedy  třeba se před uzavřením smlouvy s vybranými riziky pečlivě seznámit a zhodnotit, zda opravdu odpovídají vašim potřebám.

Potřebuji lékaře!

Základní složkou tohoto pojistného produktu je pojištění léčebných výloh. Jak již název napovídá, jeho účelem je krytí nákladů zdravotní péče v případě akutního onemocnění nebo úrazu. Ti z vás, kteří vidí v této pojistné ochraně jistou podobnost s naším zdravotním pojištěním, mají do značné míry pravdu. Pojištění léčebných výloh v případech neodkladného ošetření se skutečně dá připodobnit k tuzemskému veřejnému zdravotnímu pojištění. Ovšem pozor! Podobný je pouze účel financování (náklady na zdravotní péči), avšak podmínky nároku čerpání těchto peněžních prostředků jsou v obou případech zcela odlišné. Co je třeba vědět před tím, než vás zdravotní stav přinutí čerpat pojistné plnění z cestovního pojištění?

Určitě naleznete mezi svými osobními doklady průkaz pojištěnce neboli kartičku své zdravotní pojišťovny. Tento plastový předmět modré barvy, opatřený hvězdným symbolem Evropské unie a nápisem ve znění Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), již v nejednom turistovi vzbudil svou podobou dojem, že bude-li potřebovat lékařské ošetření za hranicemi své vlasti, může s ním čerpat stejný rozsah služeb jako na domovském území. Tak tomu ovšem rozhodně není. Tato „modrá kartička“ zajistí zraněným cestovatelům proplacení péče pouze v těch evropských zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. K úhradě služeb v ordinacích privátních lékařů či jiných soukromých zařízeních, kde péče bývá (především v jihoevropských státech) zpravidla kvalitnější, se tento průkaz pojištěnce použít nedá. Další potíže by tyto riskující dobrodruhy pravděpodobně čekaly i s limitem proplacené částky. Pokud by totiž cena ošetření v zahraničí byla vyšší, než kolik by stála stejná péče u nás, rozdíl mezi těmito částkami by si musel pacient uhradit z vlastních zdrojů.

Kromě pojištění léčebných výloh, které je tedy více než doporučováno, jsou rozhodně užitečné i další položky pojistné ochrany. Ty si tentokrát dopodrobna představovat nebudeme, ale upozorníme u nich alespoň na obligátní výluky. Ve kterých situacích pojišťovny často zamítají nárok na pojistné plnění uplatňovaný u pojištění úrazového, cestovních zavazadel nebo odpovědnosti za škodu a jinou újmu? Bývají to škody způsobené v důsledku požití alkoholu či návykových látek, škody vzniklé jednáním pojištěného za vědomého nedodržení předpisů platných v dané zemi nebo škody vzniklé odcizením cenných věcí ze zavazadla – za ty se obvykle považují například doklady, platební karty, kontaktní čočky či většina hodnotnější elektroniky.


A zase ten koronavir...

Když se ve světě toto nové riziko před téměř rokem a půl poprvé objevilo, pojišťovny měly přirozenou tendenci jej zařazovat do výluk a nepojišťovat. S odstupem času a také bohužel s dlouhodobou prognózou jeho existence však záhy pochopily, že ač jsou plnění spojená s tímto rizikem velmi nákladná, ignorovat jej dále nemohou. Ponechání ve výlukách z pojištění by totiž znamenalo významné ztráty na objemu klientů, což si finanční instituce obzvláště v dobách snížené poptávky nemohou dovolit. Čím dál tím častěji se tedy vydávají opačnou cestou, a to vstříc klientům, kteří se ani za těchto komplikovaných podmínek nechtějí vzdát dříve tolik rozšířeného a dostupného cestování, a nabízejí jim pojistnou ochranu pro případ infikování se touto nemocí na zahraničním území.

Ačkoliv je prognóza letošní letní turistické sezóny již mnohem příznivější než v loňském roce, proces opuštění republiky a jeho následný návrat se ani zdaleka nepodobá jednoduchosti, na niž jsme byli léta zvyklí. Podmínky vstupu na své území si nyní víceméně určuje každá země podle vlastního uvážení samostatně, podmínky návratu do vlasti jsou pak vymezeny čtyřmi barevnými režimy (viz tabulka v souvisejícím článku), vycházejícími z aktuální epidemické situace navštíveného státu.

A s tématem návratu do vlasti je třeba zmínit také jedno podstatné upozornění. Možná jste začátkem měsíce dubna v médiích zaznamenali informaci, že podmínky návratu ze zahraničí se zmírňují. Na základě rozhodnutí soudu bylo totiž zrušeno opatření, které v podstatě znemožňovalo návrat turistů s pozitivním výsledkem covidového testu. Tato „překážka“ přicestování zpět do domoviny byla soudem zrušena s odůvodněním, že stát nemá právo českým občanům odpírat návrat do vlasti. Celá záležitost tedy působila tak, že onemocní-li turista v průběhu zahraničního pobytu, nemusí již za hranicemi čekat na uzdravení, nýbrž se může vrátit do republiky a z koronaviru se léčit „doma“.

Je však velice důležité zdůraznit, že i když návratu nemocného nyní již nebrání stát, s největší pravděpodobností se v roli maroda na českou půdu stejně nedostanete. Nemoc covid-19 je totiž zařazena mezi vysoce infekční onemocnění, a tak nemáte-li zpět do vlasti zajištěnu individuální dopravu, tentokrát to budou přepravní společnosti, jež vás na palubu svého dopravního prostředku nepřijmou. Dá se tedy konstatovat, že v praxi se podmínky návratu do vlasti ve své podstatě příliš nezměnily.

Výše pojistného plnění podle barev

Ze čtyř zmíněných barevných režimů odrážejících míru rizika nákazy vycházejí také pojišťovny. Ty, které se krytí covidu nebrání, pojistí náklady související s tímto onemocněním klientům cestujícím do takzvané bezpečné/doporučené země. Tou je stát, do něhož není ministerstvem zahraničních věcí vydané doporučení necestovat. Jejich seznam pravidelně aktualizuje právě zmíněné ministerstvo a pro pojišťovny se nejčastěji jedná o země označené zelenou, případně oranžovou barvou.

Zjištění příslušného zabarvení kýžené země ovšem není zdaleka to jediné, co se potenciální klient potřebuje ke vztahu pojišťovna–koronavir dozvědět. Klíčovou proměnnou jsou totiž typy nákladů, které by pojistitel v případě škodní události uhradil. Myslete coby výletníci na to, že prodlouženým pobytem za hranicemi v důsledku nákazy vám nevznikají pouze náklady na léčbu této nemoci, ale také na ubytování, stravování a například na náhradní letenku.


Přihlásit