Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, známý pod zkratkou lex voucher, měl chránit cestovní kanceláře před rušením velkého množství zájezdů. Zájezdem je myšlen soubor služeb, které cestovní kancelář prodala a zákazník koupil. Jedná se tedy o předpřipravený balíček služeb, který většinou zahrnuje dopravu, ubytování a služby delegáta.
Český zákonodárce vyšel cestovním kancelářím vstříc, a to i navzdory právu Evropské unie. Přesto se našly cestovní kanceláře, které tento zákon, jenž jim umožňoval místo vrácení ceny zrušeného zájezdu vystavit zákazníkovi poukaz, obcházely. V naší spotřebitelské poradně jsme se setkali třeba s vystavováním poukazů na kratší dobu než do konce srpna 2021, jak stanoví zákon, nebo s nucením spotřebitelů k doplacení ceny zájezdu, i když voucher bylo možné vystavit pouze ve výši uhrazené zálohy. Spotřebitelé také vůbec netušili, že v některých případech obdrželi poukaz vydaný mimo režim lex voucheru. Tím mohlo dojít k jejich uvedení v omyl. Takto vystavené vouchery jsou často i velmi nevýhodné. Mají totiž podobu takzvaného narovnání a přinášejí více starostí než radostí. Vždy ale záleží na podmínkách konkrétního voucheru a férovosti cestovní kanceláře.
Stížnosti spotřebitelů se týkají i zrušeného ubytování v hotelech či penzionech. Mnozí cestovatelé si zajišťují pouze přenocování, popřípadě včetně stravování, ať už ve formě snídaně, či polopenze. Na pouhé ubytování se však lex voucher vůbec nevztahoval. Většina hotelů a penzionů tak přistoupila k vrácení peněz, popřípadě k vystavení poukázky. Platnost některých voucherů již vypršela nebo brzy vyprší. Ubytovatelé proto poukazy většinou automaticky prodlužují, o čemž informují na svých webových stránkách nebo zasílají tuto informaci e-mailem. Spotřebitelé si ale někdy nevědí rady, zda musejí další prodloužení platnosti poukazu přijmout či nikoliv. Nejlepším řešením je vždy s ubytovatelem komunikovat a snažit se s ním domluvit na schůdném řešení pro obě strany.
Uvažovat lze i o zániku závazku z důvodu následné nemožnosti plnění ze strany ubytovatele. K takové situaci dojde, pokud během objednaného termínu ubytování byl hotel uzavřen, a proto nešlo pobyt uskutečnit. V tomto případě má spotřebitel právo na vrácení peněz. Ostatní varianty, jako je vystavení poukazu či prodloužení jeho platnosti, mohou nastat pouze při vzájemné dohodě. Mnoho spotřebitelů mělo během první a druhé vlny epidemie velké pochopení a souhlasilo s navrženým přesunutím termínu pobytu. Možnost odkládání termínů však nemůže trvat věčně. Pokud jde již o několikáté přesunutí a uskutečnění pobytu je v nedohlednu, přichází do úvahy právě následná nemožnost plnění a požadavek na vrácení peněz. Stejný požadavek mohou spotřebitelé vznést, pokud ubytovatel neřeší prodloužení platnosti vystaveného voucheru nebo se zákazníky nekomunikuje.