Kdy se můžete stát neoprávněným neboli černým odběratelem energií

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2021 Obsah říjnového dTestu

Vydáno: 11.3.2021   

Krást se nemá. Za neoprávněný neboli černý odběr energií však můžete nést odpovědnost, i když elektřinu nebo plyn odeberete bez zaplacení zcela neúmyslně, nevědomě a bez vlastního zavinění. Co všechno se považuje za neoprávněný odběr? A co vám v takové situaci hrozí?

Spotřebitelský problém? Volejte poradnu dTestu na telefonním čísle 299 149 009. Naši poradci jsou připraveni vám pomoci každý všední den od 9 do 17 hodin.

V obecném povědomí je černým odběratelem ten, kdo technickým zásahem způsobí, že se odběr energií na měřicích zařízeních neboli hodinách vůbec nezaznamená. Ovšem podle energetického zákona se o černý odběr jedná i tehdy, když někdo odebírá energie bez uzavřené smlouvy či za dodávky energií opakovaně neplatí. I když dodavatelé zpravidla spotřebitele na končící smlouvu upozorní tím, že pošlou závěrečné vyúčtování, je třeba své závazky náležitě sledovat.

Ostražití by měli být spotřebitelé i v situaci, kdy odebírají energie po krachu svého původního dodavatele od přiděleného, takzvaného dodavatele poslední instance. Tento dodavatel totiž ze zákona dodává energie po dobu maximálně půl roku, do té doby si musí spotřebitel sjednat novou smlouvu o dodávkách energií.

K neoprávněnému odběru může také dojít, jestliže elektroměr či plynoměr chybně měří ve prospěch odběratele v důsledku poškození. Nezáleží přitom, zda poškození způsobil sám odběratel, nebo někdo jiný. Povinnost hlásit závady na měřicích zařízeních mu ukládá energetický zákon. Z něho také vyplývá, že za neoprávněný odběr způsobený poškozeným měřičem odpovídá bez ohledu na zavinění odběratel. Lze proto doporučit stav měřicího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a případné závady hlásit distributorovi.

Pomáháme najít dohodu ve sporech mezi spotřebiteli a podnikateli

Začněte své stížnosti řešit s námi www.vasestiznosti.cz

Při zjištění neoprávněného odběru je spotřebitel povinen nahradit vzniklou škodu. Její výši lze určit třemi způsoby. V prvé řadě je možné se na konkrétní částce náhrady dohodnout. Druhou možností je zaplatit skutečnou škodu, ovšem často není možné množství neoprávněně odebrané energie zjistit.

Pak zbývá ještě třetí možnost – určit škodu náhradním výpočtem podle zvláštní vyhlášky. Až k soudům se dostaly případy, kdy odběrateli bylo tímto výpočtem uloženo zaplatit osmi až jedenáctinásobek částky v porovnání s předešlými obdobími v odběrném místě. Ústavní soud proto řekl, že náhradní výpočet nelze použít při rozhodování o výši neoprávněného odběru mechanicky, musí se zohlednit konkrétní okolnosti. Vyjít se tak má například z předchozích spotřeb v odběrném místě, případně množství spotřebičů. Ovšem i ústavní soud připustil, že zjistit skutečnou výši odběru bývá obtížné. Proto je vhodné, aby odběratelé vzniku černého odběru předcházeli kontrolou platnosti své smlouvy, uhrazení závazků i stavu elektroměru či plynoměru.


Přihlásit