Jak se hodnotilo
Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení:
- měření krevního tlaku: 60 %
- náchylnost k selhání: 10 %
- obsluha: 30 %
Měření krevního tlaku
Přesnost měření byla testována na 16 mužích a 16 ženách různého věku. Ve vzorku dobrovolníků byly jak osoby s nízkým, tak i s normálním a vysokým tlakem. Účast nebyla možná pro těhotné ženy či osoby trpící srdeční arytmií. Obvod paží a zápěstí všech žen a mužů byl takový, aby na nich bylo možné provést měření se všemi testovanými výrobky.
Zvolená metodologie byla inspirována zkušenostmi Německé ligy pro hypertenzi. Veškerá zařízení byla testována individuálně a v poklidné atmosféře. Jako referenční přístroj posloužil kalibrovaný rtuťový tonometr. Na všech dobrovolnících bylo každé zařízení testováno celkem šestkrát.
V testu byla využita také umělá paže s nastavitelným simulovaným tlakem krve. Pomocí tohoto zařízení se zjišťovala jak samotná přesnost tlakoměru, tak i opakovatelnost měření (desetkrát za sebou se zkoušely odchylky při měření tlaku o hodnotě 120/80, 140/90 a 180/110 mmHg).
Náchylnost k selhání
Laboratorní pracovníci na umělé paži zkoušeli, jak se tlakoměr zachová v případě nesprávného používání, například při nedostatečném dotažení manžety nebo při pohybu prstů v průběhu měření. Pádový test sledoval odolnost přístrojů vůči pádům ze stolu na parkety. Každý tlakoměr byl upuštěn celkem 24krát.
Obsluha
Zkoušky obsluhy sestávaly z hodnocení návodu k použití, běžného používání, kvality displeje a ovládacích prvků. Na známce se podílela také výdrž baterie.