Jak je to s osobními údaji na internetu

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2021 Obsah květnového dTestu

Vydáno: 27.1.2021   

28. leden je připomínán jako mezinárodní Den ochrany osobních údajů. Se svými osobními údaji přitom nakládáme na internetu v podstatě denně. Internetové společnosti běžně využívají osobní údaje k cílenému marketingu. V předchozích letech se také ukázalo, že osobní údaje zadané samotnými uživateli na sociální sítě mohou být zneužity dokonce k ovlivnění voleb. Co všechno se rozumí osobními údaji a jaká práva v souvislosti s nimi máte?

Spotřebitelský problém? Volejte poradnu dTestu na telefonním čísle 299 149 009. Naši poradci jsou připraveni vám pomoci každý všední den od 9 do 17 hodin.

V květnu 2018 nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které upravuje všechny podstatné aspekty ochrany osobních údajů. Zásadní změnu v chápání údajů a práv s nimi spojených sice GDPR nepřineslo, avšak přimělo společnost a firmy zpracovávající osobní údaje více si problematiky všímat a důkladněji dbát na zabezpečení osobních dat.

Definice osobního údaje je značně široká, protože jím je každá informace, na základě které lze identifikovat fyzickou osobu (člověka), jež se v terminologii GDPR nazývá subjekt údajů. Osobním údajem tak je jméno a příjmení, adresa, datum narození i rodné číslo, ale také síťový identifikátor (IP adresa) nebo fotografie, pokud z ní lze určit vyfocenou osobu. Rozhodovací praxe soudů již dříve zařadila mezi osobní údaje také mobilní číslo či e-mailovou adresu, protože umožňují se s jejich držitelem spojit v reálném čase, což je základní cesta, jak se někomu dostat do soukromí.

Podobně široce je definováno také zpracování osobních údajů. Jedná se o jakoukoliv operaci s osobními údaji – počínaje zaznamenáním, přes uložení, až po jejich zničení. Cílem takto obsáhlých vymezení je chránit osobní údaje občanů Evropské unie v co největší možné míře. K tomu přispívá také to, že se unijním pravidlům musejí přizpůsobit i společnosti, které sice mají sídlo mimo EU, avšak zpracovávají údaje na jejím území. Zpracování provádí správce, případně jej může svěřit zpracovateli.

Osobní údaje musejí být zabezpečeny přiměřeně k rozsahu a rizikovosti zpracování. Pekař na rohu zaměstnávající dva pomocníky toho bude mít k zabezpečení méně než společnost provozující internetovou platební bránu a rizika budou také nesouměřitelná. Podle toho je nutné zvolit přiměřené prostředky ochrany: v prvním případě stačí uzamčená skříň se šanony a zaheslovaný počítač s nainstalovaným antivirem, ve druhém případě se společnost neobejde bez nákladného šifrovacího systému.

Pomáháme najít dohodu ve sporech mezi spotřebiteli a podnikateli

Začněte své stížnosti řešit s námi www.vasestiznosti.cz

Při zpracování má správce také řadu informačních povinností. Pokud po vás někdo na internetu bude chtít osobní údaje, měl by vám při jejich získávání vždy sdělit svou totožnost a kontaktní údaje. Měl by vám objasnit, proč a na co údaje požaduje, a také na jakém právním základu je bude zpracovávat – nejčastěji na základě smlouvy nebo souhlasu. Dále by vám měl sdělit, jestli údaje bude někomu předávat, jak dlouho je bude mít uloženy a poučit vás o právech, která k nim podle GDPR máte. V neposlední řadě musí správce také bezplatně vyřizovat vaše žádosti ohledně osobních údajů, a to nejpozději do jednoho měsíce.

GDPR vychází z toho, že se každý jednotlivec svobodně rozhoduje o tom, co s jeho osobními údaji bude. Máte proto právo na přístup k osobním údajům, jež sestává z povinnosti správce sdělit vám na žádost, zda vaše údaje zpracovává. Pokud tomu tak je, musí vám poskytnout rovněž předepsané informace a kopii zpracovávaných osobních údajů. Dále můžete požadovat opravu nepřesných či doplnění neúplných osobních údajů nebo jejich výmaz, pokud již není důvod k jejich zpracování.

Stejně tak máte právo na přenositelnost údajů. V jeho rámci, jestliže je zpracování údajů založeno na souhlasu nebo na smlouvě a provádí se automatizovaně, máte nárok na to, aby vám správce vydal vaše údaje v běžně používaném a strojově čitelném formátu. Tento soubor pak můžete předat další společnosti, případně požadovat jeho předání původním správcem, je-li to technicky proveditelné. Opatření by vám mělo pomoci například při přechodech mezi bankami či pojišťovnami, ale také mezi mobilními operátory.

A co sociální sítě? Na sociální sítě uživatelé nahrávají denně velké množství osobních údajů – ať už se jedná o fotografie s životními úspěchy, informace o změně zaměstnání, o stěhování či jednoduše „jen“ jméno, příjmení a datum narození. Rozsáhlé poskytování údajů ale nepřispěje pouze „k lepšímu uživatelskému zážitku“, jak provozovatelé sociálních sítí deklarují. Osobní údaje jsou v podstatě platidlem, které je směňováno za možnost využívat službu. Sociální sítě a další internetové společnosti – především Facebook a Google – totiž někde své příjmy získat musejí, pokud poskytují své služby zdarma – primárním zdrojem příjmů je jim využívání osobních údajů pro účely cílené a další reklamy.

Pokud máte podezření, že správce vaše údaje zpracovává v rozporu s domluveným účelem, dostatečně je nezabezpečil nebo ignoruje vaše požadavky, můžete podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). O postupu v řešení stížnosti či přímo o jeho výsledku má úřad povinnost vás vyrozumět do tří měsíců. Pokud tak neučiní, můžete se obrátit na soud. U soudu se rovněž můžete domáhat náhrady újmy, kterou vám správce porušením svých povinností způsobil.

Přečtěte si další zajímavé informace o ochraně osobních údajů a svých právech.


Přihlásit