Dobrá zpráva pro milovníky kávy

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2020 Obsah červencového dTestu

Publikováno v časopise 11/2009

Ačkoli je pití kávy pro většinu populace zavedeným společenským rituálem, je značná část lidí přesvědčena o jeho škodlivosti. Tiše se přitom předpokládá, že jeden či dva šálky kávy denně nemohou významně ublížit. Ve skutečnosti mohou dokonce významně pomoci.

Za zdravotně největší přínos kávy lze zřejmě považovat především skutečnost, že má z běžně dostupných potravin suverénně nejvyšší obsah antioxidantů, více než ovoce či zelenina a například čtyřnásobně více než zelený čaj. Podle odhadů může tak káva dodávat do lidského těla až 70 procent všech antioxidantů, které zkonzumujeme. O pozitivních účincích těchto látek bylo již napsáno mnohé, ve stručnosti tak lze připomenout jejich rozhodující roli v prevenci rakoviny a kardiovaskulárních nemocí. Pražení kávy přitom účinek antioxidantů dále zvyšuje.
Nejznámější „kávovou“ látkou je ale alkaloid kofein, klíčová látka pro stimulaci centrálního nervového systému. Kofein obsažený v kávě (v objemu jedno až dvě procenta z celkové hmotnosti) díky tomu zvyšuje fyzický výkon, stejně tak ale výkon psychický. Stimulační účinky kofeinu nicméně podporuje celá řada v kávě obsažených látek, z nichž množství není do současné doby chemicky identifikováno. Ostatně jen antioxidantů je v kávě na tisíc druhů. Z klasických látek obsahuje káva vodu, tuk, cukry, bílkoviny, vlákninu i tuky. Podstatný je přitom obsah cukrů, které tvoří až polovinu hmoty usušených kávových bobů. V průměru 8 až 18 procent hmoty tvoří tuky příbuzné cholesterolu, z vitamínů je nejdůležitější niacin (B3), jehož obsah v pražené kávě stoupá oproti původní surovině (zelené nepražené kávě) až 25tinásobně.

Pozitivní účinky na lidský organismus

Skutečnost, že konzumace kávy dokáže lidský organismus výrazně „nabudit“, je dostatečně známa a výsledky vědeckých studií to neustále potvrzují. Poměrně značné množství výzkumů kávy po celém světě odhalilo ale další, dosud neznámé účinky její konzumace. Tím zřejmě posledním je studie vědců z University of South Florida, podle níž konzumace kofeinu navrací paměť. Vědci podávali starým myším trpícím Alzheimerovou chorobou kofein v dávce odpovídající konzumaci několika šálků kávy denně, díky čemuž se prokazatelně zlepšila jejich původně horší paměť. Z výsledků pokusů přitom vyplynulo, že ke zlepšení paměti by měla stačit dávka 500 miligramů kofeinu denně. Vzhledem k tomu, že šálek kávy obsahuje v průměru zhruba 100 miligramů kofeinu (rozpětí je ale podle typu přípravy obrovské – 30 až 180 miligramů), musel by člověk vypít několik šálků kávy denně. Podle vědců by ale stejný efekt by mělo mít také 14 šálků čaje, případně 20 tak-zvaných „soft drinks“.
Podle výzkumníků snižuje zase konzumace kofeinové kávy velmi významně riziko cukrovky typu II, a to až o polovinu u mužů a o 30 procent u žen. Jednalo se přitom o nejrozsáhlejší výzkum na vzorku 125 000 lidí, takže věrohodnost tohoto údaje je velmi vysoká. Výzkum také mimo jiné prokázal, že jiné kofeinové nápoje takový účinek jako káva nemají. Účinky bezkofeinové kávy v prevenci cukrovky byly přitom o hodně nižší, bezkofeinový čaj neměl na riziko cukrovky vůbec žádný vliv.
Další studie zase prokázaly pozitivní vliv kávy na prevenci rakoviny tračníku. To potvrdilo předpokládaný obecný účinek kávy v prevenci proti rakovině jako takové. Konečně hned několik výzkumů potvrdilo účinnost konzumace kávy při prevenci Parkinsonovy nemoci. Ani v tomto případě nejde o zanedbatelný vliv. Výzkum totiž prokázal, že u lidí denně pravidelně pijících kávu je pravděpodobnost vývoje Parkinsonovy choroby snížena o 60 až 80 procent. Tři ze studií také prokázaly, že čím více kávy se pije, tím je toto riziko nižší. To ale stále není vše.
Káva podle dosavadních poznatků o 80 procent snižuje riziko cirhózy jater a je také prevencí proti astmatickým záchvatům. Káva kromě toho tiší bolesti hlavy, povzbuzuje náladu, zabraňuje zubnímu kazu a dokonce vyrovnává zdravotní rizika působená konzumací alkoholu nebo kouřením.

Jako vždy – všeho moc škodí

Stejně jako u konzumace jakýchkoli jiných potravin či nápojů platí, že pozitivní (i negativní) vliv konzumace kávy je pro každého člověka jiný. Stejně tak platí, že nic se nemá přehánět a že některé skupiny lidí jsou náchylnější k možným negativním účinkům kávy – například těhotné ženy. „Umění“ kofeinu bez problémů prostupovat celým tělem například znamená, že bez problémů dokáže projít i  placentou do krve plodu a také se snadno dostává do mateřského mléka. Účinky kávy jsou odlišné i podle typu kávovníku. V praxi jde zejména o dvě jeho odrůdy – kávu Robusta a kávu Arabica, přičemž Arabica má nižší obsah kofeinu, je více aromatická a odborníky také více doporučovaná.
Přehnaná konzumace kávy se nicméně negativně projevuje zejména vyplavováním pro zdraví prospěšných látek z těla (minerály, vápník) a celkovým odvodňováním těla. Výsledkem je pak stárnutí pokožky, rychlejší tvorba vrásek a vyšší zatížení jater a ledvin. Při konzumaci kávy je tedy vhodné doplňovat do organismu vodu. V minulosti přitom bývalo zvykem, nejen v luxusních kavárnách či restauracích, ale zcela běžně ve všech gastronomických zařízeních, podávat ke kávě sklenici vody. Vědecké výzkumy nyní v praxi potvrzují moudrost a správnou intuici našich předků také v tomto případě. V současné době se tato tradice přes odpor (daný hlavně leností a neznalostí) hostinských postupně vrací. Bohužel se snaží novodobí číšníci vydělat na všem – a tak hostům na jejich přání dodávají ke kávě různé typy balených vod či minerálek nezřídka dražších, než je káva sama. Je ale vhodné uvědomit si, že ve všech těchto zařízeních má zákazník nárok na docela obyčejnou vodu z kohoutku. A pokud mu personál nevyjde vstříc, měl by mít odvahu změnit lokál.
Na závěr jeden docela přetrvávající kávový mýtus, totiž dochucování kávy mlékem. Podle mnohých lidí tlumí mléko v kávě účinky kofeinu, pravda je ale zcela opačná. Je tedy mnohem rozumnější pít kvalitní kávy s nižším obsahem kofeinu bez mléka, než se snažit si levnou kávu nevalné chuti mlékem vylepšovat.

Petr HAVEL


Přihlásit