Jak koronakrize změnila cestovní návyky Evropanů

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2021

Jedenáct evropských spotřebitelských organizací včetně dTestu společně zjišťovalo, jak pandemie covid-19 změnila dopravní návyky, práci na dálku a běžné aktivity ve veřejném prostoru po první vlně a jaká jsou očekávaní v souvislosti s posuny ve spotřebitelském chování po odeznění nákazy.

Online průzkumu se zúčastnilo celkem 11 273 osob ve věku 18–74 let z jedenácti zemí Evropské unie. Všude se jednalo o statisticky reprezentativní vzorek populace podle řady kritérií, například věku, pohlaví, vzdělání nebo velikosti obce.

Z České republiky bylo celkem 926 respondentů, z nichž 66,9 % žije ve městech, 11 % v jejich bezprostřední blízkosti a 22,1 % na venkově. 16,8 % českých účastníků mělo vysokoškolské, 76,7 % střední a 6,5 % nižší vzdělání.

Na průzkumu se dále podílely organizace Test Achats (Belgie), Altroconsumo (Itálie), DECO Proteste (Portugalsko), OCU (Španělsko), VKI (Rakousko), Forbrugerrådet Tænk (Dánsko), Stiftung Warentest (Německo), LVOA (Litva), Consumentenbond (Nizozemsko) a ZPS (Slovinsko) a byl zastřešen mezinárodními spotřebitelskými organizacemi BEUC a ICRT, jejichž členem je také dTest.

Výsledky ukázaly, že covid-19 podstatně změnil dopravní návyky a preference. Mnoho Evropanů se ze strachu z nákazy vyhýbá hromadné dopravě, mnozí chodí více pěšky nebo jezdí na kole a se zimou čím dál častěji používají auto. Polovina lidí nevěří, že svět po pandemii bude stejný jako před ní. Předpokládají, že budou cestovat do zahraničí méně než dříve, a s přibývajícím věkem je více těch, kteří se chystají poznávat spíše svou domovinu.

Obavy z veřejné dopravy

Změna dopravních zvyklostí je nejvýraznější u veřejné dopravy, kde je patrný 10% pokles počtu osob, které ji využívají každý týden. Posuny však nejsou důsledkem pouze protikoronavirových opatření, například uzavření obchodů a stravovacích zařízení, omezení hromadných akcí či možnosti práce z domova.

Podle výzkumu patří k nejpodstatnějším důvodům obava lidí z nákazy. 66 % všech respondentů a 58 % českých uvedlo, že strach ovlivňuje četnost jejich přesunů, v 63 % (v ČR 61 %) se jím řídí výběr způsobu dopravy a v 75 % (v ČR 69 %) také rozhodnutí, kde se budou zdržovat a která místa navštíví.

Nejvyšší obavy z infekce vyvolává veřejná doprava (68 %) a dálkové autobusy nebo autobusová nádraží (67 %). Hned po nich jsou považovány za nejnebezpečnější (61 %) vlaky a vlaková nádraží nebo letadla a letiště. Po skončení pandemie se lidé i nadále chystají více než před jejím vypuknutím používat individuální způsoby dopravy, jako jsou kola či auta.

Vnímání situace bylo v jednotlivých zemích jistě ovlivněno místními strategiemi boje proti šíření nákazy i informacemi z médií. Zajímavým odchýlením od průměru je česká obava z využívání taxislužeb, kterou vyjádřilo 57 % účastníků průzkumu, zatímco v ostatních státech se jejich množství pohybovalo v rozmezí 31,1–52,9 % a evropský průměr byl 45,8 %. Při rekapitulaci milníků pandemie v ČR lze předpokládat, že je tento strach spojen s medializací nákazy taxikáře v počátečním stadiu krize, u nějž mělo onemocnění těžký průběh a šlo o prvního českého pacienta s indikovanou léčbou v té době vzácným léčivem ze zahraničí.

Pokles využívání veřejných dopravních prostředků nezpůsobilo jen omezení cest do práce. Lidé se mnohem méně účastnili i řady volnočasových aktivit. Ty byly v rámci vládních opatření zrušeny nebo občany od účasti odradil strach z šíření nemoci. Respondenti vyjádřili silné obavy z nákazy při veřejných akcích v uzavřených prostorách, při pobytu ve sportovních halách, barech nebo restauracích.

Strach Čechů z míst, kde se shromažďuje více lidí, je v rámci Evropské unie nadprůměrný. Občané ČR se v říjnu více báli nákazy ve veřejných uzavřených prostorách (71 %, evropský průměr byl 62 %) a podle výzkumu považovali za velmi nebezpečné obchody a obchodní centra (68 %, evropský průměr byl 43 %) nebo bary (68 %, evropský průměr 53 %), následovaly restaurace a vnitřní sportovní zařízení (58 a 57 %, evropský průměr 39 a 54 %), zatímco nákazy na hromadných aktivitách pod širým nebem se obávala necelá polovina (48 %, evropský průměr 42 %).

Návrat k normálu?

Evropané zpravidla neočekávají, že se po pandemii jejich zvyklosti vrátí do starých kolejí. Ve všech jedenácti zemích si lidé myslí, že současná situace dlouhodobě poznamená jejich dopravní návyky a změny, které nastaly v době pandemie, přetrvají. 56 % těch, kteří před rozšířením SARS-CoV-2 jezdili nejméně jednou týdně hromadnou dopravou, ji používalo méně než obvykle i v říjnu.

Situace v České republice v tomto směru odpovídala evropskému průměru. Lidé začali více jezdit vlastním vozem. Respondenti se nechystají používat veřejnou dopravu ve větší míře, dokud se situace nezlepší a pandemie neodezní, protože se stále bojí šířícího se viru. Toto chování ovšem může přetrvat i poté.

Podle spotřebitelských organizací musejí orgány jednotlivých zemí zabránit situaci, kdy by velká část dosavadních uživatelů veřejné dopravy začala trvale používat automobily nebo by se jízda autem stala hlavním způsobem dopravy pro mladší generaci. To by mělo za následek dramatické přetížení silnic a drastické zvýšení škodlivých emisí a CO2 v atmosféře. Stouplo by rovněž finanční zatížení spotřebitelů.

Podpora chůze a jízdy na kole se přitom jeví jako ideální alternativa, při které lze snadno dodržovat také bezpečnou vzdálenost. Měla by být přijata dlouhodobá opatření, která obnoví důvěru v bezpečnost městské i dálkové veřejné dopravy. Autoři studie doporučují předejít přechodu k individuální autodopravě poskytnutím většího prostoru chodcům a cyklistům. Mnoho evropských měst již začalo uzavírat některé ulice pro motorová vozidla nebo zavádět dočasné cyklistické stezky, které se pravděpodobně promění v trvalou infrastrukturu.

Cestování do zahraničí

Po pandemii se lidé chystají cestovat do zahraničí celkově méně než před ní a chtějí se pohybovat spíše po své vlasti. Důvodem je zejména vnímání vyššího rizika nákazy v autobusech, vlacích nebo letadlech.

Respondentům dělá starost i infekční bezpečnost ubytovacích služeb. Penziony a hostely jsou v tomto směru nejobávanější (41 %, v ČR 51,9 %), následují hotely (37 %, v ČR 49,7 %) a ubytování v soukromí, například přes Airbnb (32 %, v ČR 36,3 %). Další možné vysvětlení, které však nebylo blíže zkoumáno, může souviset s obavou z častějšího rušení letů, vlakových spojení nebo zájezdů a s obtížemi při jejich stornování nebo proplácení, jak tomu bylo v roce 2020.

Nejmladší účastníci výzkumu (do 25 let věku) se těší na svět za hranicemi podstatně více než lidé z vyšších věkových skupin. Evropané předpokládají, že služebních cest obecně ubyde, což může souviset s objevením možností online setkání širší veřejností, které nejen brání přenosu nemoci při osobním kontaktu, ale šetří také čas i peníze.

Práce z domova

Odpovědi na otázky vztahující se k možnostem pracovat z domova ukázaly na rozdíly mezi přístupem zaměstnavatelů v České republice a v dalších unijních zemích. 43 % Evropanů předpokládá, že jim bude i nadále umožněno využívat alespoň částečně home-office, ačkoliv v říjnu 2020 takto pracovalo méně lidí (57 %) než během první vlny (64 %) a před jarními omezeními pracovalo z domova jen 35 %.

U nás byla procenta podstatně nižší než evropský průměr. Podle výsledků byl home-office v ČR před krizí možný ve čtvrtině případů, během kritických období při první vlně se toto číslo zvýšilo pouze na 43 % a při druhé na 42 %. Jen 27 % českých respondentů předpokládá, že po odeznění pandemie budou moci i nadále pracovat z domova, což by znamenalo navrácení k původnímu stavu.

Zjevným přáním Čechů je však příležitost vykonávat své zaměstnání distančně – nejvíce ze všech zemí bychom chtěli pracovat na dálku (celkem 48 % oproti 35 % v EU) a zejména mít volnost nesedět při tom doma – 43 % českých respondentů by rádo mělo home-office dočasně mimo své bydliště, možná na chatě nebo chalupě.

Podle autorů výzkumu by měli evropští zaměstnavatelé kromě práce na dálku nabídnout zaměstnancům také flexibilní pracovní dobu, aby mohli dojíždět do zaměstnání a vracet se z něj mimo dopravní špičku. Vyhnuli by se tak plným dopravním prostředkům nebo zácpám, což by snížilo jak jejich obavy z nákazy, tak škodlivé emise.

Co s tím?

Na výsledcích průzkumu jsou založena hlavní doporučení spotřebitelských organizací pro příslušné orgány a dopravní společnosti jednotlivých států. Jejich cílem je využít pozitivních tendencí v dopravních návycích a omezit nežádoucí následky pandemie na dopravní služby, společnost i přírodu. Jde o tři základní směry:

Zachování atraktivity veřejné hromadné dopravy. Bez ohledu na proočkovanost populace proti nemoci covid-19 musí dopravci nadále dodržovat hygienická opatření zavedená v době pandemie, aby zabránili strachu ze zvýšeného rizika infekce v dopravních prostředcích. Je nutné pracovat na obnovení plné důvěry spotřebitelů v prostředky veřejné dopravy. Úřady by měly pokračovat v investicích do nabídky a dostatečné frekvence spojů, aby tím daly najevo, že hromadné způsoby dopravy mají klíčový význam.

Propagace chůze a jízdy na kole jako alternativ k jízdě osobním automobilem, kdykoliv je to možné. Výzkum ukázal, že používání jízdních kol a automobilů může být po koronavirové krizi intenzivnější. Úřady by proto měly analyzovat stav cyklistické infrastruktury a potřeby její optimalizace tak, aby co nejvíce podpořily zájem o cyklistiku, který se rozvinul během pandemie. Přestože mnozí spoléhají na vlastní vůz a nemají mnoho jiných možností, je důležité uvědomit si také nebezpečí přechodu z hromadných prostředků na individuální autodopravu, který by zhoršil dopravní situaci ve městech a zvýšil množství škodlivin v ovzduší.

Obnovení důvěry v cestování na delší vzdálenosti. Během pandemie covid-19 měli spotřebitelé značné problémy s proplácením zrušených cest. Výzkum dopravních zvyklostí ukázal, že respondenti budou po odeznění nákazy nejspíše upřednostňovat cesty po své domovině před výjezdem za hranice. K obnovení jejich důvěry v bezproblémové cestování je nutná kromě dostatečných hygienických opatření také jistota, že nic neomezí jejich spotřebitelská práva a že budou jednoduše vymahatelná.


Přihlásit