Jak se změnily cestovní návyky Evropanů během koronakrize

Obsah lednového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 1/2021 Obsah lednového dTestu

Vydáno: 18.12.2020   

Jedenáct evropských spotřebitelských organizací včetně dTestu společně zjišťovalo, jak pandemie covid-19 změnila dopravní návyky, práci na dálku a běžné aktivity ve veřejném prostoru po první vlně a jaká jsou očekávaní o posunech ve spotřebitelském chování po odeznění nákazy.

Online průzkumu se zúčastnilo celkem 11 273 osob ve věku 18–74 let z jedenácti zemí Evropské unie. Z České republiky jich bylo celkem 926, z nichž 66,9 % žije ve městech, 11 % v jejich bezprostřední blízkosti a 22,1 % na venkově. 16,8 % českých respondentů mělo vysokoškolské, 76,7 % střední a 6,5 % nižší vzdělání. Průzkum byl zastřešen mezinárodními spotřebitelskými organizacemi BEUC a ICRT, jejichž členem je také dTest.

Průzkum ukázal, že covid-19 podstatně změnil dopravní návyky a preference obyvatel. Mnoho Evropanů se vyhýbá hromadné dopravě ze strachu z nákazy, mnozí chodí více pěšky nebo jezdí na kole a se zimou více používají auto. Polovina lidí nevěří, že svět po pandemii bude stejný jako před ní. Mladší se těší na nové cesty do zahraničí, starší se chystají poznávat svou domovinu. Češi by rádi pracovali na dálku odjinud než jen z domova, ale zaměstnavatelé jim home-office nabízejí ze všech zúčastněných států nejméně.

Podíl lidí, kteří u nás v nějaké míře pracují z domova, se během jarních krizových omezení zvýšil z 25 na 43 % a v říjnu 2020 činil 42 %. Omezení pohybu a veřejných aktivit v důsledku vládních opatření vedlo k méně častému používání hromadné dopravy ve městech a na železnicích, ale také k méně častému sdílení dopravních prostředků s řidičem (například taxi). Na druhou stranu se zvýšila frekvence používání soukromých automobilů na každodenní bázi a lidé začali o něco více jezdit na kole.

Posuny neovlivnila pouze možnost pracovat z domova. Z výzkumu vyplynulo, že k nejpodstatnějším důvodům patří obava z nákazy, a to především v prostředcích městské hromadné dopravy. Jako nejnebezpečnější byly vnímány dálkové autobusy, vlaky, letadla, autobusová a vlaková nádraží a letiště. Podobný je strach z možného infikování při veřejných akcích v uzavřených prostorách, při pobytu ve sportovních halách, barech a hospodách. Obavy Čechů z míst, kde se shromažďuje více lidí, jsou v rámci Unie nadprůměrné. Občané ČR se v říjnu více báli nákazy ve veřejných uzavřených prostorách (71 %) a podle výzkumu považovali za velmi nebezpečné obchody a obchodní centra (68 %) nebo bary (68 %), následovaly restaurace a vnitřní sportovní zařízení (58 a 57 %), zatímco nákazy na hromadných aktivitách pod širým nebem se strachovala necelá polovina (48 %).

Podívejte se, jak se změnily cestovní návyky Evropanů

Detaily výzkumu v angličtině naleznete zde.

Evropané zpravidla neočekávají, že se po pandemii jejich zvyklosti vrátí do starých kolejí. Ve všech jedenácti zemích si lidé myslí, že současná krize dlouhodobě poznamená jejich dopravní návyky a změny, které nastaly v době pandemie, přetrvají. 56 % těch, kteří pravidelně používali veřejnou dopravu před nástupem covid-19, ji používalo méně než obvykle i v říjnu. Začali více jezdit vlastním vozem a méně chodí pěšky. Dokud se situace nezlepší a pandemie neodezní, lidé se nechystají používat veřejnou dopravu ve větší míře, protože se obávají nákazy. Toto chování může pokračovat i po pandemii.

Podle spotřebitelských organizací musí národní orgány zabránit situaci, kdy by velká část uživatelů veřejné dopravy začala trvale používat automobily, nebo by se jízda autem stala hlavním způsobem dopravy pro mladší generaci. To by vedlo k dramatickému přetížení silnic a drastickému zvýšení škodlivých emisí a CO2 v atmosféře. Stouplo by také finanční zatížení spotřebitelů. Podpora chůze a jízdy na kole se přitom jeví jako ideální alternativa, při které lze snadno dodržovat také bezpečnou vzdálenost. Měla by být přijata dlouhodobá opatření, která obnoví důvěru v bezpečnost městské i dálkové veřejné dopravy. Autoři studie doporučují předejít přechodu z hromadné dopravy k individuální autodopravě poskytnutím více prostoru chodcům a cyklistům. Mnohá evropská města již začala uzavírat některé ulice pro motorová vozidla nebo zavádět dočasné cyklistické stezky, které se pravděpodobně promění v trvalou infrastrukturu.

Po pandemii se lidé chystají cestovat do zahraničí celkově méně než dříve a chtějí se pohybovat spíše po své vlasti. Důvodem je zejména vnímání vyššího rizika nákazy v autobusech, vlacích nebo letadlech. Další možné vysvětlení, které však nebylo blíže zkoumáno, může souviset s obavou z častějšího rušení letů, vlakových spojení nebo zájezdů a s obtížemi při jejich stornování nebo proplacení, jak tomu bylo v roce 2020.Nejmladší účastníci výzkumu (do 25 let) se těší na svět za hranicemi podstatně více než lidé z vyšších věkových skupin. Evropané předpokládají, že služebních cest obecně ubyde.

Odpovědi na otázky vztahující se k ochotě zaměstnavatelů umožnit práci z domova ukázaly na rozdíly mezi situací v České republice a v dalších unijních zemích. 43 % Evropanů předpokládá, že jim bude i nadále umožněno využívat alespoň částečně home-office, ačkoliv v říjnu 2020 takto pracovalo méně lidí (57 %) než během první vlny (64 %) a před jarními omezeními pracovalo z domova jen 35 %. U nás byla procenta podstatně nižší než evropský průměr. Podle výsledků byl home-office v ČR před krizí možný ve 25 % případů, během kritických období se toto číslo zvýšilo jen na 43 % při první vlně a 42 % při druhé. Pouze 27 % českých respondentů očekává, že po odeznění pandemie covid-19 budou moci i nadále pracovat z domova, což by znamenalo navrácení k původnímu stavu. Zjevným přáním Čechů je však mít příležitost vykonávat své zaměstnání distančně – nejvíce ze všech zemí bychom chtěli pracovat na dálku (celkem 48 oproti 35 % v EU) a zejména mít volnost nesedět při tom doma – 43 % českých respondentů by rádo mělo home-office dočasně mimo domov, možná na chatě nebo chalupě. Podle autorů výzkumu by měli zaměstnavatelé kromě práce na dálku nabídnout zaměstnancům také flexibilní pracovní dobu, aby mohli dojíždět do zaměstnání i mimo špičku. Vyhnuli by se tak plným dopravním prostředkům nebo zácpám, což by snížilo jejich obavy z nákazy i škodlivé emise.

Přihlásit