Přestože se Česko může chlubit dlouhou rybníkářskou tradicí, v nákupech českých zákazníků vedou mořské ryby. Na jednu z nejběžnějších jsme se podívali v testu mražených tresek.
Do laboratoře jsme poslali 18 vzorků aljašské tresky v podobě filet a porcovaného blokového filé. Zajímalo nás, jak se oba typy výrobků liší po stránce chuti, obsahu rybího masa i nežádoucích látek.
Při ochutnávce jsme očekávali srovnatelné výkony. Jak filety, tak blokové filé totiž obsahují čisté rybí maso lišící se pouze technologií zpracování a vzhledem. Výsledky ochutnávek ukázaly, že tomu tak opravdu je. Ani u jedné z kategorií tresek jsme v chuti, vůni či konzistenci nenarazili na žádné hrubé nedostatky.
Druhou stěžejní zkouškou bylo měření obsahu masa. Výpočtem z obsahu bílkovin, tuku a dalších ukazatelů laboratoř počítala, kolik „průměrného“ tresčího masa vzorky obsahují. Ve většině případů jsme se dobrali k uspokojivým výsledkům, nicméně u dvou výrobků byl zjištěný obsah rybího masa příliš nízký. Za klamání zákazníků jsme proto těmto vzorkům udělili celkově nedostatečné hodnocení.
Další blok analýz sledoval obsah solí a nežádoucích látek. Pokud jde o soli, zajímal nás obsah nejen chloridu sodného alias kuchyňské soli, ale také jsme nechali zkontrolovat, zda ryby neobsahují nedeklarované fosforečnany a kyselinu citronovou. Posledně jmenované látky totiž dokáží vázat v rybím mase nadbytečnou vodu.
Z různých nežádoucích látek jsme si vybrali těžké kovy. V tomto ohledu nám však laboratoř přinesla samé dobré zprávy. Všechny naměřené koncentrace kadmia, rtuti, olova nebo arzenu spolehlivě vyhověly předepsaným limitům.