Mobily a zdraví

Obsah prosincového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2020 Obsah prosincového vydání

Publikováno v časopise 11/2020

Jen málokdo se dnes obejde bez mobilu. Mnoho lidí jej však používá častěji, než by muselo. Kromě nezbytného volání a smskování na něm hrají hry či surfují na internetu a tráví tak i několik hodin denně. Co časté používání mobilu znamená pro naše tělo, duši i vztahy, se dočtete v následujícím materiálu. Oslovili jsme řadu odborníků od oftalmologa až po psychology.

Pravda je, že sousloví dobrý sluha, leč špatný pán platí na mnohé přístroje, ale na mobily sedí opravdu přesně. Pokud by se používaly k tomu, k čemu byly původně určené, tedy primárně k volání, výrazně by zjednodušovaly život i mezilidskou komunikaci, a to bez významnějšího vlivu na lidské zdraví. Jenže zejména od doby, kdy se rozšířily takzvané chytré telefony, je řada lidí používá paradoxně k původním účelům minimálně. Čas na nich tráví úplně jinými,  mnohdy zbytečnými činnostmi.

Outdoorové aktivity versus mobily

Vliv používání mobilů na krátkozrakost byl podle Milana Odehnala prokázán vědeckými studiemi (Izrael, USA, Čína). Porovnávaly se zde dvě věkově podobné skupiny dětí: jedna ve městě, jejíž členové neustále sledovali mobily, a druhá – skupinka venkovských dětí trávících většinu času v přírodě.

Po dvou letech se srovnaly četnosti krátkozrakosti u těchto dvou skupin a vyšlo najevo, že u dětí pracujících s mobily byl výskyt krátkozrakosti vyšší než u dětí trávících více času venku. Zda má na tyto výsledky vliv čisté venkovní prostředí – modré nebe, barva moře, vzduch, pohyb těla, psychika – , se přesně neví, ale krátkozrakost byla v těchto podmínkách evidentně menší a méně se vyskytovala.

Obecně lékaři v současné době doporučují co nejvíce času trávit venku, v přírodě, pohybovat se, nebýt doma a nesedět za počítačem.

„Přilepeni“ k displejům

Kdo poslední dobou jel městskou hromadnou dopravou či navštívil restauraci nebo třeba dětské hřiště, nemohl si nevšimnout všudypřítomných mobilů. Ostatně – sami sebe se můžete zeptat, jestli k takovému obrázku nepřispíváte také. Mnozí lidé jsou dlouhé minuty přilepeni k displejům, a to aniž by telefonovali či psali zprávy. Většinou hrají hry, projíždějí sociální sítě či surfují na internetu. A zde narážíme na problém.

„Mobilní telefon by měl být využíván jen na důležité krátké zprávy a hovory, krátké využívání internetu. Dlouhé používání může mít důsledky a následky na nervový systém, oči, pohybový aparát (vzniká tak svalová nerovnováha), přetížení krční i bederní páteře,“ uvedl pro dTest MUDr. Richard Chaloupka, CSc., z Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Oči sice nejsou při obyčejném telefonování z mobilu zatěžované, právě volání však nepatří k nejobvyklejším činnostem, k nimž lidé přenosné telefony používají. Při surfování či psaní přes messenger nebo jiné poštovní klienty jsou naopak oči zapojovány hodně.

Rozhovor

Poškozuje to náš zrak? Je nyní v populaci více lidí s poruchami zraku než před desítkami let, kdy se mobily nebo počítače nepoužívaly? A jak je to s šetrností takzvaného tmavého režimu? Odpovědi na tyto i další otázky přináší rozhovor s primářem Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol, MUDr. Milanem Odehnalem, MBA.

Jak podle vás používání mobilů a dalších přístrojů s displeji ovlivňuje náš zrak?

Žádná klinická studie založená na medicínských důkazech neprokázala škodlivý vliv používání mobilních telefonů, laptopů, tabletů, smartphonů, počítačů, ale ani obrazovek televizorů a jiných typů monitorů na naše zrakové funkce, jako je zraková ostrost, periferní vidění, barevné vidění nebo prostorové vidění. Jinými slovy tyto přístroje žádnou vážnou oční vadu ani onemocnění nezpůsobí.

Diskutovaná otázka je, zda práce na těchto monitorech, zvláště intenzivní a často dlouhodobá, nějakým způsobem predisponuje ke vzniku především krátkozrakosti. To je oční dioptrická vada, která začíná a vyvíjí se u dětí a mladých lidí. Krátkozrakost je vada lomivosti oka a člověk při ní vidí špatně do dálky. Je nejčastější z dioptrických vad v naší populaci (ještě se vyskytuje dalekozrakost a astigmatismus) a je způsobena buď příliš velkou lomivostí oka, nebo jeho větší předozadní délkou.

Hlavní příčinou vzniku krátkozrakosti je nastavená genetická informace, typické jsou i rodinné predispozice. V současné době je detekováno více než 16 genů způsobujících vznik a rozvoj krátkozrakosti. Zbytek dalšího vývoje tvoří různé vnější okolnosti, mezi nimiž se uvádí právě intenzivní práce s těmito přístroji, ale svoji roli hraje také růst těla a s tím i oka – proto krátkozrakost vzniká většinou ve školním věku jako takzvaná „školní krátkozrakost“ –, životní styl toho kterého člověka nebo i celé populace.


Dá se porovnat počet lidí s poruchami zraku v současné době s počtem těchto poruch před 50 lety, kdy se mobily ani podobné přístroje nepoužívaly? Je lidí s těmito poruchami nyní zhruba stejně, více či méně?

Lidí s krátkozrakostí je u nás v populaci cca 10 procent. V Evropě je četnost cca stejná. Počet „postižených“ je možná větší než v minulosti, protože oční lékaři dnes lépe a častěji tuto dioptrickou vadu diagnostikují třeba pomocí screeningu, tedy vyhledávání dioptrických vad v dětské populaci.

V historii, například před 100 lety, tato vada existovala, ale tak se neřešila, lidem pracujícím většinou manuálně nevadila, problémem byly jen větší, vrozené a málo se vyskytující typy krátkozrakosti. Pozornost se na tuto vadu, respektive na růst její četnosti, upřela až s rozmachem práce s mobily a dalšími přístroji a vůbec s celým moderním životním stylem. Navíc lidé jsou dnes vyšší než před sto lety a s tím mají často i „delší oči“ a krátkozrakost se tak více uplatňuje.

Je také pravda, že vývoj krátkozrakosti je vázaný na etnikum, například v asijských zemích (hlavně Čína, Taiwan, Thajsko atd.) je četnost krátkozrakosti v populaci až 80 procent, dříve tam byla četnost kolem 20 procent. Hlavně v Asii se to dává do souvislosti s používáním mobilů, kdy neustálé a dlouhodobé napětí zaostřovacích schopností oka při práci na blízko, odlesky z monitoru, přesvětlení atd. je v podezření, že spouští vývoj této dioptrické vady. Ale vědecký verdikt nebyl zatím vysloven.

V Asii se této problematice velmi věnují – hledá se nějaká terapie na ovlivnění růstu dioptrií, od nošení speciálních kontaktních čoček až po kapání atropinu do očí. Nicméně výsledky nejsou jednoznačné. Stále optimální je v těchto zemích, tak jako u nás, nošení brýlí, které umožní vidět dobře na dálku, případně pokud chcete radikálně změnit dioptrie, je na řadě takzvaná refrakční chirurgie – ovlivnění lomivosti oka buď laserem, nebo chirurgickou manipulací s čočkou v oku.

Pokud už člověk do mobilu kouká několik hodin denně, můžete mu poradit, jak to dělat s ohledem na oči co nejšetrněji?

Trvalé sledování monitorů mobilů a tabletů je pro oči skutečně nepřirozené a tato zraková zátěž, zvláště u dětí, může přinášet obtíže. Oko je totiž v trvalém zaostřovacím režimu na blízko a po cca hodině se unaví, respektive unaví se náš mozek, protože ve skutečnosti vidíme mozkem. Může pak docházet k překrvení očí, jejich suchosti (člověk zapomíná mrkat a roztírat slzy po rohovce), bolestem hlavy, neklidu a podobně. Několik trvalých hodin práce denně na mobilu nebo tabletu je opravdu moc.

Například při čtení knihy není nápor na zrak takový jako při sledování displeje, kde se na rozsvícené ploše oko musí často rychle adaptovat na různé barvy, kontrasty a různě velká písmena. Přestávky se mají dělat po 30 minutách koukání na displej a pak minimálně půl hodiny nechat oči odpočinout, dívat se hodně do dálky a spontánně více mrkat. Je to určitá prevence napětí oka až křeče očních svalů, ale i prevence suchého oka. Kdo potřebuje brýle na čtení nebo do dálky, ten je má nosit. Dobře vykorigovaná dioptrická vada je důležitá. Brýle pomohou redukovat takzvané astenopeické potíže – problémy s neustálým zaostřováním na různé vzdálenosti. Ale opět platí, že ani nadměrné sledování mobilů nakonec nezpůsobí žádnou vážnou oční vadu nebo onemocnění, jako například šedý zákal, zelený zákal apod.

V souvislosti se „zdravým“ zíráním na displej se v současné době doporučuje takzvaný tmavý režim. Jak se na něj jako odborník díváte?

Udává se, že tmavé pozadí monitorů je přirozenější pro vnímání kontrastů a neoslňuje tolik jako bílá plocha; oslnění je dnes obviňováno i z rizika poškození sítnice, ale není nic prokázáno. Je pravda, že přílišné kontrasty na monitorech oči namáhají a dráždí. Zda tmavý režim má vysloveně preventivní účinky, o tom bych pochyboval, ale může přinést větší pohodu a úlevu při sledování textu a obrázků. Při dodržování základních očních hygienických pravidel můžeme svým očím ulevit a pomoci tak vyhnout se potížím.


Mobil a elektromagnetické vlny

V souvislosti s možnými negativními dopady používání mobilních zařízení na organizmus člověka se často mluví i o elektromagnetickém záření. V oblasti výzkumu elektromagnetického pole generovaného mobilním telefonem však dosud věda není na tak pokročilé úrovni, aby mohla zohlednit veškerá možná rizika. Oslovili jsme proto doc. Ing. Lukáše Jelínka, Ph.D., z Katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT a zeptali jsme na možnosti omezení negativních dopadů elektromagnetického záření mobilů.

„Abychom mohli eliminovat negativní dopady čehokoliv, musíme si být jisti, že o daném agens víme vše, včetně efektů, které zjistíme v budoucnu,“ uvedl doc. Jelínek v odpovědi. „To je podle současného stavu vědy nemožné. V civilizovaném světě by ale na trhu neměl existovat mobilní telefon, jehož elektromagnetické pole je rizikové a který by působil nadlimitní expozici. Dodržování expozičních limitů je totiž ve většině civilizovaného světa vyžadováno zákonem.

Mobilní telefon působící expozici nižší, než připouštějí expoziční limity, by podle současného stavu poznání měl být bezpečný (z pohledu expozice) bez ohledu na věk, pohlaví či dobu expozice,“ doplnil expert.

I přesto, že by mobilní telefony neměly být podle současných vědeckých poznatků z hlediska elektromagnetického záření nebezpečné, stojí za to se zamyslet, zda nad zářícím displejem musíme trávit tolik času. Když si člověk změří dobu strávenou nad displejem (většina mobilů ji měří sama včetně rozdělení doby na jednotlivé činnosti, a to například pod ikonkou „digitální zůstatek“ nebo „čas u obrazovky“), možná zjistí, že nad mobilem netráví několik desítek minut, jak se domnívá, ale třeba i několik hodin denně…

I duše může kvůli mobilům trpět

Zvyk trávit nad mobilem velkou část volného času může ohrozit nejen fyzickou kondici dotyčného, ale také jeho mezilidské vztahy. Nejohroženější je přitom vztah partnerský; mobily jsou totiž v dnešní době součástí romantických večeří, lidé je používají před usnutím a řada z nich hned po probuzení, u společné snídaně, oběda, na víkendovém výletě i při mnoha dalších společných aktivitách. Není tak divu, že mobily jsou velké téma i v ordinacích psychologů. Dvou z nich jsme se zeptali, jaké psychické potíže může přinést příliš časté používání mobilu, jak výrazný problém představují mobily ve vztazích či zda tyto přístroje přinášejí do mezilidských vztahů i nějaká pozitiva.

Anketa mezi odborníky

Jaké potíže z hlediska stavu duše s sebou může nést časté používání mobilu?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.: U dětí je to motorická neobratnost a nešikovnost. Neumějí vzít do ruky lopatu, neumějí zašroubovat šroubek. Umějí klikat na ikonky, ale neumějí pracovat s reálnými předměty, neumějí si nic opravit, bohužel většinou ani ten mobil či počítač.

Počítačové hry bývají chytlavější, než je čtení, ale je to jako s Nutellou – ta je taky chutnější než zeleninový salát, přesto je méně zdravá, až vysloveně nezdravá. Těžký výchovný úkol je naučit děti vnímat slyšený a čtený text, protože to je brána ke vzdělání. Vizuálně koncipované hry tento rozvoj víceméně blokují, protože na nich děti běžně tráví i přes pět hodin denně – to je víc než půl pracovní směny a ten čas samozřejmě chybí jinde.

Nedostatek spánku je obecně nešvar moderní společnosti a zřejmě právě on je odpovědný za masivní a neustálý narůst deprese v populaci, s nímž jde i část rozvodovosti (odcizení). Prostě děti nám ve škole usínají na lavici v 11:00, protože holt byly půl noci buď na sociálních sítích, nebo na počítačových hrách a rodiče byli rádi, že o dětech celý den neslyšeli, protože přece „kdo si hraje, nezlobí“.

Mgr. Eliška Remešová: Mobilní telefony se staly součástí naší každodenní reality a pro mnoho lidí je lákavé a běžné mobil kdykoliv vzít do ruky a začít procházet sociální sítě nebo posílat textovky. Ta nutkavá potřeba být neustále připojen k mobilu může mít dopad na mnoho oblastí našeho života. Rozhodně to ovlivňuje kvalitu našeho spánku, míru prožívaného stresu, emoce, které prožíváme, schopnost soustředění, životní a osobní spokojenost a v neposlední řadě také mezilidské vztahy jako takové.

Kromě mobilního telefonu jsou velkým tématem sociální sítě, které se staly výkladními skříněmi a v drtivé většině ukazují jen úspěchy a top momenty našich životů. Tím vystavují uživatele enormnímu tlaku hodnotit svůj život skrze srovnání s ostatními, což způsobuje v lepším případě jen zkaženou náladu a v horším stavy úzkosti či deprese.

Kvůli častému používání mobilních telefonů zapomínáme lelkovat a jen tak být, nudit se, chcete-li, což je velmi důležitá činnost právě pro náš mozek. Je to stav mysli, která umožňuje našemu řídicímu orgánu si odpočinout a také spouští další kognitivní procesy, jako například kreativitu.

Pozorujete u klientů negativní důsledky častého používání mobilů? Dá se říci, zda a jak mobily narušují partnerské, ale i obecně mezilidské vztahy?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.: Ví se, že u dětí je přímá souvislost mezi počtem hodin stráveným na digitálních zařízeních a horší známkou ve škole z matematiky i češtiny. Máme páry, kde muž dává přednost každodenní onanii při pornu před sexem s vlastní ženou. Děti se občas místo k maturitě vezou do Bohnic na detox od počítačových her. Prostě digitální zařízení se chovají jako měkká droga a ne všichni, a to zejména děti, s ní umějí zacházet.


Mgr. Eliška Remešová: Mobil, respektive obecně technologie a jejich používání, stoupají v žebříčku příčin nejčastějších partnerských konfliktů. Osobně a v kontextu terapií se však s negativními důsledky ještě tolik nesetkávám. Zatím moji klienti ještě  vydrží setkání, aniž by svůj mobil vytáhli a začali používat.

Vysvětluji si to však i věkem. Klienti, kteří ke mně na párové nebo individuální setkání docházejí, ještě většinou zažili dětství a mládí bez mobilních telefonů, což mohlo formovat jejich postoj a návyky, které si k mobilu a jeho užívání vytvořili. Jak to bude s mladšími generacemi, si zatím nedovolím soudit.

Již se ale objevují první výzkumy a studie, které mapují vliv mobilních telefonů na mezilidské vztahy. Například nová studie z Brigham Young University testovala 143 zadaných žen a zkoumala vliv „technoference“ na jejich partnerské soužití. Technoference se dá vysvětlit jako drobné, avšak časté přerušování mezilidské komunikace, způsobené upnutou pozorností na osobní technologické zařízení (mobily, tablety). To je to, když sedíte na večeři a svou otázku musíte opakovat, protože váš partner několikrát uhne pohledem k displeji telefonu. Asi není překvapením, že ty ženy, které potvrzovaly technoferenci ve svém vztahu, také vykazovaly častější partnerské konflikty kvůli mobilům, nižší spokojenost ve vztahu, ale i v životě, více depresivních příznaků a tak dále.

Za zmínku stojí také studie Davida Sbarry a jeho kolegů z Wayne State University v Detroitu, kteří vysvětlují, že důvod, proč nedokážeme mobilům odolat, je čistě evoluční. Lidé od jaktěživa byli pevně propojení s druhými a vytvářeli úzké vztahy, aby jako jedinci dokázali přežít. Tyto vztahy byly založené na důvěře a spolupráci, která vzniká, když o sobě prozrazujeme citlivé informace a zároveň reagujeme na druhé.

Smysl mobilů a sociálních sítí je postaven na sdílení informací o sobě a reagování na ostatní, například pomocí lajků. Tyto dvě funkce jsou oproti offline realitě zjednodušující a cíleně útočí na naši potřebu tvořit důvěrné vztahy. Právě proto je jednodušší skrolovat telefonem a dávat bezduše lajky než trpělivě poslouchat a udržovat oční kontakt během večeře s partnerem.

Přináší používání mobilů v mezilidských vztazích i nějaká pozitiva? Jaká?

PhDr. Jeroným Klimeš, Ph.D.: Mobily prošly tím, čemu se dříve říkalo pět fází plánovaného budování rozvité socialistické společnosti. První fází je předrealizační nadšení: „To bude paráda! Budeme mít telefon po ruce. Můžeme zavolat komukoliv, odkudkoliv a kdykoliv.“

Druhou fází je realizační vystřízlivění. Přes mobily se začaly vyzrazovat prakticky všechny nevěry. Mobily dnes slouží jako odposlouchávací a monitorovací zařízení. Lidé koukají víc na porno než na své partnery. Mobily se stávají nástrojem dohledu nad zaměstnanci, kteří musí neustále fotit a odesílat to, co udělali.

Třetí fáze je hledání viníka, jinými slovy vzájemné obviňování. Následuje potrestání nevinných – děti závislé na počítačových hrách, kterým chybí dvě tři hodiny spánku denně.

Poslední pátou fází je odměnění „nezúčastněných“. To jsme my odborníci, kteří si na tom děláme rigorózní práce, granty a vyděláváme peníze. Takže vidět pozitiva většinou nebývá tak těžké, těžší je dopředu předpovědět ono realizační vystřízlivění a ještě těžší je přesvědčit společnost, že počítačová závislost není žádná neškodná legrace.

Mgr. Eliška Remešová: Rozhodně, jako s jakýmkoliv jiným nástrojem tady platí, že je špatný pán, ale dobrý sluha. Například seznamování je právě díky mobilům a hlavně internetu jednodušší a dostupnější a navíc vás propojí i s protějšky, se kterými byste se v offline světě setkali jen stěží.

Globalizace přináší mnoho příležitostí daleko od domova a mobil představuje důležitý nástroj umožňující pravidelnou a častou komunikaci mezi partnery, členy rodiny či jinými důležitými lidmi v našem životě. Specifickým příkladem jsou vztahy na dálku, kde mobil takřka nahrazuje veškerou komunikaci po určitou dobu mezi partnery, a hraje tak zásadní roli v udržování blízkého a intimního kontaktu s partnerem.

A v neposlední řadě právě letos, v průběhu nouzového stavu, kdy bylo omezeno cestování a zakázány návštěvy v různých zařízeních, například v domovech seniorů, nemocnicích a podobně, věřím, že jsme byli všichni ze srdce vděčni za to, že máme mobil v kapse.


Přihlásit