Swapy a swapování

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 9/2020

Asi málokomu se doma průběžně nehromadí věci, které už nepotřebuje, ale někomu by ještě posloužit mohly. Může jít třeba o oblečení, knihy, sportovní nebo domácí potřeby a podobně. Takové věci pak můžete buď vyhodit, někomu darovat, či prodat. Čtvrtou a pro mnohé zajímavou možností je nepotřebné předměty vyměnit za jiné neboli „swapnout“.

Swapovat se dá komorním způsobem, třeba v rámci rodiny nebo mezi přáteli, anebo organizovaně. K tomuto účelu slouží na Facebooku nejrůznější swapovací skupinky rozdělené většinou buď podle regionu (například v okolí Berouna jde o skupinku SWAP Berounsko), anebo tematicky (například skupinka s názvem SWAP dětských věcí). V těchto skupinách lidé inzerují věci, které již sami nepotřebují a rádi by je vyměnili za jiné. Často požadují jen symbolickou výměnu například za čokoládu nebo dokonce za pouhý úsměv.

Pro swapery – fajnšmekry

Dalším swapovacím „levelem“ jsou organizované swapovací srazy. Ty jsou pořádány napříč republikou v nejrůznějších kulturních či komunitních centrech, knihovnách nebo jen tak pod širým nebem. Taková akce probíhá obvykle o víkendu a trvá skoro celý den. Záleží sice na tom, zda je limitována počtem účastníků či zda je počet neomezený, zpravidla se však v obou případech ocitnete v záplavě tisíců věcí, které swapeři přinesli, a než projdete vše, abyste zjistili, co se hodí právě vám, uplyne několik hodin.

Někomu možná při představě „hrabárny“ vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Účastníci (až na výjimky jde většinou o účastnice) si ale právě možnost prohrabat se větším množstvím oblečení, hraček, knížek, potřeb do domácnosti nebo třeba i květinových přebytků užívají.

A kdo podobnou akci ještě nenavštívil z obav, že na místě může natrefit třeba na špinavé či děravé oblečení, může být v klidu. Jedním z nepsaných pravidel je, že ke swapování se hodí jen to, co by člověk bez uzardění daroval svému nejlepšímu příteli.


Myslí se i na potřebné

Akce obvykle mívají i charitativní podtext, občerstvení zde obstarávají například lidé z chráněných dílen či škol pro osoby s nějakým druhem postižení. Věci, které po skončení akce zbydou nerozebrané, se pak většinou odvážejí na dobročinné účely, například do azylových domů či Armády spásy.

Jaké to je swap organizovat, co vše je potřeba zařídit a s jakými situacemi je potřeba se vypořádat, jsme se ptali organizátorek již desítky berounských swapů – Ladislavy Heiesové a Jitky Heroutové.

Kdy a odkud jste se o myšlence či filozofii swapu dozvěděly?

Swap je výměna, něco jako směnný obchod. Něco, co fungovalo v různých podobách vždy. O swapu jako události, kde se sejdou známí i neznámí lidé, jsme se dozvěděly díky sociálním sítím. Myšlenka nás obě oslovila. Předtím, než přišly swapy, jsme věci dávaly většinou kamarádkám. Dnes máme obě děti a tak věcí, které vyřazujeme, stále přibývá a trávit čas prodáváním na bazarech a aukcích nám moc nejde. Způsob darovat je a získat něco nového je pro nás je mnohem příjemnější a smysluplnější. V dnešní době máme věcí tolik, že je obtížnější se jich rozumně zbavit než je získat.

Liší se nějak swapy u nás a v zahraničí? Kdy se u nás vlastně začalo swapovat?

Se swapy v zahraničí zkušenost nemáme. Ale sledujeme, jak probíhají na Slovensku – v podstatě se moc neliší od těch u nás. Princip je vždy stejný. Přinesete věci, které jsou stále funkční a v pěkném stavu, a na oplátku si odnesete něco, co udělá radost nebo užitek vám. Pravidla určuje organizátor a většinou se liší v množství věcí, které můžete přinést a odnést, a v tom, co se vyměňuje (na některých swapech se vyměňují pouze dětské věci, někde pouze oblečení) a jakým způsobem. Dalo by se říct, že swapy jsou různé i u nás podle toho, kdo je pořádá. Někde je třeba věci přinést předem a v den akce si už jen vybíráte, někde stačí až v průběhu akce. Na našich swapech se nosí věci až v průběhu akce. Je to trochu napínavé a podílí se to také na atmosféře, která na swapu je. Nikdy nevíte, jaké věci a kdy se objeví. I to je kouzlo swapu, které se nám líbí. Stejná atmosféra, možná trochu adrenalinová, byla i na swapu, který jsme navštívily jako první. Byl v režii Udržitelně Chick a měl už dlouhou tradici. Později jsme zjistily, že právě organizátorky našeho prvního swapu jsou ty, které se swapováním u nás asi před čtyřmi lety začaly.

Co je podle vás hlavním přínosem swapů, čeho si na těchto akcích nejvíce ceníte?

Lidé si opravdu více uvědomují, že není potřeba mít doma spoustu věcí a že dost často přináší větší radost, když někoho jiného potěšíte, než když máte skříň narvanou k prasknutí a v ní věci, které tam jsou, protože „co kdyby“. Lidé, kteří chodí na swap pravidelně, si dnes již uvědomují, kolik věcí máme, a nevyužíváme. Asi se dá říct, že se chovají více uvědoměle a opravdu nakupují s větším rozmyslem. Když někdo přijde na swap poprvé, bývá dost často vyděšen z množství věcí. Swapy jsou dnes určitě i místem, kde se lidé potkávají a chovají se k sobě pěkně, a to je asi to, čeho si ceníme nejvíce. Té komunity, která kolem swapů vzniká. Na swapu člověk potká spoustu úžasných a zajímavých lidí. Moc si vážíme i pomoci našich dobrovolníků, ti jsou totiž naprosto báječní a jsme moc rády, že je máme.

Kolik swapů jste už v Berouně zorganizovaly a na co jste v tomto ohledu hrdé?

V Berouně jsme zorganizovaly deset swapů. Nejvíce nás těší zájem lidí – někdy přicházejí celé rodiny, třeba babička s vnoučaty. Líbí se nám, že na swap už lidé nepřichází jen vyměnit věci, ale stráví zde pěkný den. Přijdou s kamarádkou, dají si kávu nebo potkají další známé, které dlouho neviděli.

Velkou radost máme také z toho, že se nám i díky swapům podařilo navázat spolupráci s berounskou základní a střední školou. Součástí školy je také dvouletá praktická škola, která je určena žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Obor je zaměřený na přípravu pokrmů a nás moc těší, že žáci této školy připravují na naše swapy občerstvení. Hrdé můžeme být na to, že díky swapům se postupně mění vnímání lidí. Když nám kamarádka řekne, že od té doby, co pořádáme swapy, nenakupuje a více přemýšlí, když si pořizuje něco nového, pravidelně probírá skříň a má radost, že se její věci dostanou k někomu, kdo je potřebuje, to je prostě super.


Jak se liší zájem o swapy v průběhu let?

Všeobecně by se dalo říct, že se lidé více zajímají o to, co kupují. Upřednostňují kvalitu před kvantitou a neplatí to dnes již jen u potravin. Ze zodpovědného nakupování se postupně stává trend, kterému se snaží přizpůsobit také velké společnosti, a to je dobře. Daří se i swapům a zájem o ně se zvyšuje. Přibývá organizátorů i míst, a to nejen v Praze a na Berounsku, ale po celé republice.

Jak náročná je příprava takového swapu?

Jak se swapy postupně vyvíjejí, řešíme různé problémy. Na začátku byl největším problémem svoz věcí. Dost často bývají i charitativní obchody a organizace zavaleny věcmi a to, co nám zůstane, nemají kam dát. Většinou je to množství, které je potřeba odvézt dodávkou. Na jaře se nám podařilo navázat spolupráci s Armádou spásy a jejich projektem ReShare a jsme za to moc vděčné. Fungují skvěle a je to pro nás velká úleva. Vezmou si vše, co zůstane, a přijedou vždy po skončení swapu. Aktuálně řešíme problémy s prostorem. Na swap chodí stále více lidí a prostory, které jsme využívaly, už takové množství kapacitně nezvládají. Zkoušíme nyní swap s registrací dopředu a hledáme větší prostory.

Stalo se někdy, že jste nějaký předmět na swapu odmítly převzít, případně co to bylo?

Zatím jsme převzaly všechno. Věci, které lidé přinesou, třídíme a občas se objeví kousek, který na swap nepatří a musíme ho vyhodit. To se nestává naštěstí moc často.

Jednou se nám na swapu objevilo několik starých skleněných terárií. Domluvily jsme se s majitelem, že je zkusíme vzít, a když se nenajde nikdo, kdo by je chtěl, vyhodíme je. Na swapu je pak objevila paní učitelka přírodopisu a zářila, protože pro ni znamenaly opravdový poklad.


Přihlásit