Ekologické materiály ve stavebnictví

Obsah záříjového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2020 Obsah záříjového dTestu

Publikováno v časopise 9/2020

Jak stavět či rekonstruovat s ohledem k přírodě? Na to jsme se zeptali doc. Ing. Nikol Žižkové, Ph.D. z Vysokého učení technického v Brně, která říká, že je to velké téma pro veřejnost i odborné firmy. Kromě moderních inovací navíc mají stále smysl některé techniky našich předků, které se dokonce můžete naučit sami. Zároveň je ale vždy dobré probrat vhodnost různých materiálů s oborníkem a dívat se na stavbu z pohledu celého jejího životního cyklu.

Jaké jsou v současnosti nejvýraznější trendy, které se týkají ekologických či udržitelných stavebních materiálů?

Jedná se o materiály, které umožňují úsporu neobnovitelných surovin díky využití alternativních zdrojů. Ve výrobě stavebních hmot lze velmi efektivně využít celou řadu původně odpadních látek, které v souladu s platnou legislativou přestávají být odpadem ve chvíli, kdy pro ně máme další využití. Například přidáním vhodného množství popílku nebo křemičitého úletu lze u cementového kompozitu dosáhnout vyšší odolnosti vůči působení agresivního prostředí a úspory nákladů.

Úspěšným příkladem využití vedlejšího produktu ve stavebnictví je energosádrovec, který vzniká při odsíření spalin v elektrárnách nebo teplárnách. Energosádrovec se využívá pro výrobu sádry, sádrokartonových desek i jako regulátor tuhnutí cementu.

Roste i zájem o materiály na přírodní bázi?

V poslední době se veřejnost více zajímá i o jednotlivé složky stavebních komponent a materiálů, které mohou být jedním z faktorů vzniku syndromu nemocných budov čili fenoménu způsobujícího špatné pocity či zdravotní obtíže z práce v uzavřeném prostoru. Volí pak materiály na přírodní bázi.

Příkladem může být využití slámy a hlíny pro svislé konstrukce, pro zateplení pak izolace z dřevovláknitých desek, technického konopí, ovčí vlny nebo lnu. Jako malou odbočku doplním, že mikroklima v bytě, domě či kanceláři pak lze snadno a účinně zlepšit pomocí zelených květin. V Japonsku jsem například viděla palmy i ve výrobní hale.


Kde na světě jsou tyto trendy nejvýraznější?

Otázka udržitelného stavebnictví je spojena s novými přístupy a inovacemi, což se neobejde bez investic. Evropská komise přijala plán na postupné zavedení cirkulární ekonomiky a také schválila investiční balíček z rozpočtu Evropské unie na podporu přechodu na cirkulární ekonomiku. Tyto trendy ovšem vidíme nejen v rámci EU, podpůrné projekty vznikají také v Asii, Kanadě, USA, Latinské Americe a dalších částech světa.

Jak přistupujeme k otázce udržitelného stavebnictví v České republice?

Veřejnost si stále více a více uvědomuje potřebu změny. Zejména u mladší generace je patrný zájem o výrobky z recyklovaných materiálů, snahu o redukci a maximální možné využití vznikajících odpadů a obecně šetrnější přístupy k životnímu prostředí.

V rámci stavebního průmyslu začínají producenti zavádět u svých výrobků a materiálů dokument zvaný Environmentální prohlášení o produktu, který slouží k hodnocení stavebních materiálů a výrobků z hlediska dopadu na životní prostředí. Bohužel musím zároveň dodat, že z úředního hlediska chybí legislativa, technické normy a směrnice, které by zavedení udržitelného stavebnictví efektivně podpořily.

V současné době se hovoří o tom, že stavebnictví a zejména výroba betonu patří k největším strůjcům globálních emisí. Existují čistější alternativy?

Beton je celosvětově nejčastěji využívaným konstrukčním materiálem ve stavebnictví. Jedná se o materiál, který vyniká v mnoha ohledech, například v pevnosti, trvanlivosti, odolnosti vůči agresivním látkám a podobně. Není tak snadné ho jednoduše nahradit. Nejmarkantnější je to zejména u vysoce namáhaných konstrukcí. Beton je mimo jiné jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů s vysokým potenciálem dalšího využití.

Náhrada za beton tedy neexistuje?

Problematikou udržitelného rozvoje se výrobci stavebních hmot intenzivně zabývají. Řešení této otázky vyžaduje neustálý výzkum, vývoj a inovace. V souladu s principy cirkulární ekonomiky je pozornost zaměřena na materiálovou a energetickou úsporu pomocí opětovného použití.

Jednu z možných cest snížení ekologického dopadu představuje u betonu, stejně jako u dalších materiálů používaných ve stavebnictví, výroba zaměřená na využití alternativních surovinových zdrojů. Například uplatnění nových typů cementu s nižší uhlíkovou stopou nebo využití recyklátu ze stavební suti, což je aktuálně řešené téma také v České republice. Právě využití suti si loni nechali patentovat čeští specialisté.

Jak významná je pro životní prostředí recyklace stavebních materiálů?

Je to jediná možnost, jak omezit skládkování. Podle aktuálních informací, které zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí, jsou v České republice v současnosti stavební a demoliční odpady téměř kompletně využity, a to bezmála z 98 %.

Zažívají opětovnou renesanci některé tradiční materiály či postupy, které používali naši předkové?

Ano, zde mohu uvést jako příklad tradiční stavební materiál při stavbách rodinných domů, a to nepálenou hlínu. Pro stavitele, kteří by stavbu rádi realizovali co nejvíce svépomocí, jsou k dispozici certifikované vzdělávací kurzy obsahující teoretickou a zejména pak praktickou výuku. Od odborníků s dlouholetou zkušeností je možné se naučit, jak provádět zkoušky materiálu, jak vyrobit zkušební tělesa i samotné cihly, jak postavit stěnu z dusané hlíny až po to, jak vyrobit a aplikovat hliněné omítky.

Naši předkové také často používali slámu…

A využíváme ji i my dnes, nejčastěji ve formě slaměných panelů pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. Zájemci se mohou – podobně jako při práci s nepálenou hlínou – na odborných seminářích a praktických workshopech naučit, jak s těmito mate­riály pracovat.

V případě těchto alternativ je třeba dobře zvážit jejich využití s ohledem na lokalitu, například odolnost při povodních, které jsou v posledních letech docela častým jevem. Ta je u těchto historických materiálů pochopitelně výrazně nižší než u objektů budovaných z cihel pálených. Takové otázky vám ale snadno zodpovědí experti, kteří mají s danou problematikou dlouholeté zkušenosti.


Vidíte budoucnost také v moderních umělých materiálech například na bázi polymerů, skelných vláken a podobně?

Samozřejmě, že ano. Pro speciální aplikace s extrémním zatížením, u vysoce agresivních prostředí a dalších specifických požadavků je nutné použití právě těchto moderních materiálů, často vyráběných jako kompozitní materiály spojené z více složek, u kterých získáváme unikátní vlastnosti.

S jakými materiály může pracovat člověk, který chce stavět dům a má zájem o využití ekologických a ideálně i cenově dostupných materiálů?

Dnes je k dispozici pestrá škála variant vyrobených za použití recyklovaných materiálů a obnovitelných surovinových zdrojů. Podotýkám ovšem, že je vhodné obrátit se na odborníky, tedy na projektanty a architekty, kteří umějí navrhnout konstrukci a také vhodnou materiálovou skladbu respektující principy trvale udržitelné výstavby. Je třeba si uvědomit, že nevhodná kombinace, byť zelených a ekologických materiálů, může způsobit více problémů než užitku.

Co je aktuálně z tohoto hlediska nejvhodnější při běžných renovacích domů, například při opravě střechy nebo stavbě izolace?

Na tuto otázku nelze univerzálně odpovědět. Pro návrh řešení je nutné detailní posouzení stavu dané střešní konstrukce, druhu a účelu stavby, zda a jak bude využíváno podkroví, kde se daný objekt nachází a podobně. Ale na ukázku třeba jeden obecný ekologický návrh: zelená střecha, v jejíž skladbě budou použity desky vyrobené z recyklovaných materiálů nebo cihelný recyklát, které mohou napomáhat zadržování vody a současně zvýší odolnost budovy vůči přehřívání.

Jak se může zájemce o stavbu či renovaci domu dozvědět, jaký je dopad na přírodu u různých dostupných materiálů?

Už jsem zmínila například Environmentální prohlášení o produktu. Také existují databáze, kde lze získat podrobné ekologické parametry jednotlivých materiálů, jako jsou informace o spotřebě primární energie nebo potenciálu globálního oteplování, okyselování prostředí, tvorby přízemního ozónu, úbytku stratosférické ozónové vrstvy, eutrofizace prostředí a tak dále. Hodnocení dopadu na životní prostředí je zároveň vhodné provést pro delší časový úsek, nejlépe pro celý předpokládaný životní cyklus budovy.

Může se tak ukázat, že nejekologičtější cesta na papíře nemusí fungovat ve skutečnosti?

Ano, a proto doporučuji nechat posoudit environmentální vlastnosti budovy odborníkem. Hodnocení celého životního cyklu stavby totiž často výrazně změní pohled na jeden konkrétní materiál.

Pro objektivní posouzení a porovnání je třeba komplexní pohled, který zahrnuje všechny aspekty životního cyklu. Tedy od návrhu přes výrobu materiálů, jejich zabudování do konstrukce, užívání včetně spotřeby provozních energií a opravy konstrukce až do doby jejího zchátrání a následné recyklace. Tento přístup zahrnuje v současnosti postupně zaváděný proces označovaný jako metoda BIM neboli Building Information Modelling. Ve spolupráci s dalšími organizacemi ho podporuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu.


Přihlásit