Těžba surovin pro výrobu mobilů: Ničení přírody i lidských životů

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2024 Obsah květnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 27.7.2020   

Mnohé suroviny pro výrobu chytrých telefonů jsou získávány za nelidských podmínek a v regionech probíhajících konfliktů. Dochází k nenávratnému ničení přírody a životních podmínek zvířat i lidí.

Každý rok se prodá více než miliarda chytrých telefonů. Výrobci v čele se společnostmi Apple a Samsung neustále lákají na nové modely. Ty jsou zpravidla koncipovány jako neopravitelné výrobky, jejichž jednotlivé díly obvykle nelze měnit.

Ve smartphonech je asi 60 různých surovin, z nichž některé jsou získávány za velmi problematických podmínek. Odpovědnost nese každý uživatel, proto je vhodné nejen co nejdéle používat jeden přístroj, ale také se při koupi nového rozhodnout pro zařízení, které lze opravovat a používat do něj náhradní díly, připomněla rakouská spotřebitelská organizace VKI.

Koltan je ruda, ze které se získává tantal. Ten se používá v mobilních telefonech jako kondenzátor. 50–80 % světových zásob koltanu je v Demokratické republice Kongo, kde už 20 let zuří občanská válka. Tam jsou i největší zásoby kobaltu a lithia, které se využívají pro výrobu baterií. Doly kontrolují milice, které nedbají na kvalitu pracovních podmínek ani na odpovídající mzdy. Zisky má pouze malá elita a většina prostředků z prodeje surovin financuje válku.

Takřka třetina pracujících v dolech jsou děti nebo dospívající. Podle neziskových organizací již v dolech zemřely dva miliony nezletilých. Kvůli těžbě dochází k ničení deštného pralesa a zmenšování životního prostoru vysoce ohrožených horských goril. Pitná voda v řekách je kontaminována těžkými kovy.

Těžba lithia vyžaduje extrémně velké množství vody a je spojena s vysokým znečištěním životního prostředí. Jedno z největších ložisek je v poušti Atacama v Chile, jedné z nejsušších oblastí na světě. Těžba má devastující účinek. Hladina podzemních vod dramaticky klesá, což ohrožuje životy původních obyvatel. Při extrakci lithia vzniká toxický prach, který se usazuje na pastvinách a proniká do vesnic a obydlí. Domorodci nemají z těžby žádný prospěch, protože na svou zem nemají formální vlastnická práva.

Měď je součástí vodičů a desek plošných spojů v mobilech, telefony jí obsahují skoro 15 %. Podle nevládní organizace Südwind má výroba mědi v Zambii negativní dopad na lidská práva místních komunit a vede k obrovským škodám na životním prostředí. Studie ve dvou těžebních oblastech země ukázaly, že způsobené znečištění zhoršuje kvalitu vody a zdraví obyvatelstva. V rámci výstavby nových dolů opakovaně dochází k nucenému přesídlování lidí a ničení místního zemědělství.

Stříbro je dobrý vodič elektřiny a používá se ve spojích telefonů. Podle organizace Südwind pracuje asi 90 % obyvatel oblasti Oruro v Bolívii v dolech na stříbro, zinek, olovo a cín. Mzdy se odvíjí od množství vydolované rudy. Nehody v neudržovaných tunelech jsou na denním pořádku. Mnoho horníků trpí plicní chorobou silikózou. Důsledky pro životní prostředí jsou děsivé – řeky kolem Orura jsou prakticky mrtvé, podzemní voda je kontaminována. Celkové znečištění těžkými kovy v regionu je vysoké.

Cín se používá v deskách plošných spojů v mobilech. Cínová ruda se získává ze země, říčních sedimentů nebo z mořského dna.  V Indonésii se těží hlavně na ostrovech Bangka a Belitung. Oba byly kdysi pokryty deštným pralesem, ale nyní připomínají měsíční krajinu s písčitým a kyselým povrchem. 

Mnoho lidí, včetně dětí, pracuje v dolech, které velké společnosti opustily. Těžba z mořského dna je také problematická. Obří lodě bagrují dno nebo používají velká čerpadla k odsávání materiálu. Po extrakci cínu se nepoužitelné sedimenty vracejí zpět do moře. Toto kontaminované bahno ničí korálové útesy. Likvidovány jsou také mangrovové lesy, které jsou důležité pro ochranu pobřeží a jsou prostředím pro rozmnožování mnoha mořských živočichů.

Přihlásit