Světové dědictví UNESCO

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2020

Mnohé kulturní a přírodní památky po celém světě jsou označovány jako světové dědictví. Od jednotlivých staveb přes celá města až po jezera a hory. Od roku 1978, kdy se na seznamu světového dědictví objevilo prvních 12 položek, se jejich počet rozrostl na více než tisíc.

Seznam památek světového dědictví UNESCO čítá k dnešnímu datu 1121 míst, z toho 869 kulturních, 213 přírodních a 39 smíšených památek, které se nacházejí v celkem 167 zemích světa. 53 míst je v ohrožení a dvě byla ze seznamu vyškrtnuta. Zhruba takto bychom mohli v číslech představit seznam světového kulturního a přírodního dědictví, který vede Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, ve zkratce UNESCO. Nebylo by to ovšem představení úplné, protože kromě hmotného dědictví, které můžeme navštívit a takříkajíc si ho osahat, jsou na seznamu i nehmotné památky, především různé tradice v určitých oblastech, např. tance, slavnosti, způsoby výroby a podobně.

I v době, kdy cestování komplikuje pandemie onemocnění covid-19, je možné mnohé památky na seznamu světového dědictví navštívit – a to pohodlně z domova a zadarmo. Umožňuje to společnost Google a prohlížet tak lze nejen exteriéry, ale i mnohé vnitřní prostory. Tímto způsobem se můžete podívat například do cely ve věznici na ostrově Robben Island, kde strávil 18 let Nelson Mandela. Máte-li rádi luxus francouzského královského dvora, jistě si rádi prohlédnete interiéry zámku ve Versailles. Navštívit lze také zahrady zámku Alhambra ve španělské Granadě, pyramidy v Gíze či sopkou pohřbené Pompeje a mnoho dalšího. Stačí mít počítač, připojení k internetu a váš poznávací zájezd může začít.

Kontroverzní UNESCO

UNESCO v posledních deseti letech zažilo trochu kontroverze, neboť v roce 2011 uznalo jako první orgán OSN nezávislost Palestiny a začalo s ní vést přijímací proces, proti čemuž se ohradily Kanada, Spojené státy americké a Izrael. Poslední dvě zmiňované země zareagovaly v roce 2017 radikálně – zažádaly o vystoupení z organizace poté, co již předešle pozastavily své finanční příspěvky do UNESCO. Od roku 2019 nejsou Spojené státy a Izrael členy, čímž organizace přišla zhruba o čtvrtinu příjmů. To ovšem neznamená, že dědictví na jejich území by již nemohlo být součástí seznamu a že by na něm nemohlo přibývat nových míst z těchto zemí, jak ukázal hned rok 2019, kdy byla do seznamu zařazena americká architektura Franka Lloyda Wrighta.

Ačkoliv Česká republika také nesouhlasila s uznáním nezávislosti Palestiny, dopad na členství v UNESCO to nemělo. Československo bylo v roce 1945 jedním z dvaceti zakládajících států této organizace. Po rozpadu Československa se nový státní útvar ČR stal členem 22. února 1993. Česká republika má při UNESCO svou stálou misi a funguje také Česká komise pro UNESCO, která zprostředkovává kontakt mezi národními institucemi a odborníky.

UNESCO má dnes 195 členských zemí a dalších 9 přidružených členů. Jeho nejviditelnější činností je sice tvorba seznamu kulturního dědictví, ale zdaleka to nepokrývá celou paletu aktivit. Organizace se věnuje oblasti vzdělávání, přírodních věd, sociálních a humanitních věd, kultury a komunikace a informací. Mezi její projekty patří například šíření gramotnosti, propagace nezávislého a svobodného tisku či programy mezinárodní vědecké spolupráce a další odborné a školicí programy.

České památky

První místa v České republice (tehdy ještě Československu) byla na seznam světového dědictví zapsána v roce 1992. Jednalo se o historická centra tří měst – Českého Krumlova, Prahy a Telče. Pražská památková rezervace patří k jedněm z největších na světě, zabírá zhruba 8,6 km2.


Historické centrum Českého Krumlova, historického sídla rodu Rožmberků, zahrnuje i dominantu města – hrad a zámek, který je hned po Pražském hradu druhým největším hradním komplexem v Česku. Také v Telči, nazývané „moravské Benátky“, je dominantou rozsáhlý renesanční zámecký komplex z dílny architekta B. Maggiho z Arogna.

V roce 1994 ke třem historický jádrům českých měst přibyl Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je dílem významného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel má tvar pěticípé hvězdy, který vychází z legendy. Podle ní se nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami, z toho důvodu Santini do projektu kostela zakomponoval pětkovou symboliku v různých podobách.

O rok později bylo zapsáno další historické centrum: Kutná Hora s dvěma dominantami – chrámem sv. Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Právě na tomto příkladě lze dobře vidět pozitivní dopad zapsání místa do seznamu UNESCO. V reakci na něj bylo opraveno mnoho domů v historickém centru města, byla zahájena celková rekonstrukce chrámu sv. Barbory, katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci i areálu Jezuitské koleje.

V roce 1996 se do seznamu zařadil Lednicko--valtický areál, který se se svou rozlohou přes 283 km2, může pyšnit jedním nej – jde o nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě. V minulosti oblast patřila rodu Lichtenštejnů, který ji v průběhu staletí zformoval do podoby přírodního parku, v němž se přirozeně potkávají stavby různých architektonických stylů – od baroka přes novogotiku až po stavby v romantickém stylu.

Přelom tisíciletí a útlum „přírůstků“

O dva roky později byly na seznam připsány hned dvě české památky – arcibiskupský zámek se zahradami v Kroměříži a vesnická památková rezervace v Holašovicích. Kroměřížský zámek ve svých interiérech skrývá cenná díla, ale i zahrada je velký skvost. Původně zásobní zelinářská a květinová zahrada byla v 17. století přeměněna na barokní zahradu, plynule navazující na zámek. V 19. století vznikl krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Holašovice jsou zajímavé tím, že se jedná o systém obytných budov ve stylu tzv. selského baroka, čítající desítky stavení, sýpky i studny s dřevěnou pístovou pumpou. K vidění je také kovárna, hostinec či kaplička.

Přelom tisíciletí přinesl další přírůstky na seznam – renesanční zámek v Lito­myšli (1999), sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) a brněnskou Vilu Tugendhat (2001).

Renesanční arkádový zámek italského typu v Litomyšli z 16. století si i přes úpravy interiéru uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů, což z něj činí právoplatného člena skupiny světových unikátů. Na zámku se narodil skladatel Bedřich Smetana a je s ním spojena i buditelka a kuchařka Magdalena Dobromila Rettingová. Olomoucký Sloup se svými 35 metry je nejvyšším sousoším v České republice. Jeho součástí je i malá kaple.

Tříúrovňová vila Tugendhat, postavená v letech 1929–1930 pro manžele Tugendhatovy v Brně – Černých Polích, je nejznámějším evropským dílem architekta Ludwiga van der Rohe, který použil ocelový skelet bez nosných zdí, což umožnilo vytvořit otevřený variabilní prostor spojený s přírodou. I když byla za druhé světové války vila zabavena gestapem a výrazně poničena, po rekonstrukci je dnes přístupná veřejnosti jako muzeum.

Rok 2003 předznamenal delší pauzu v přidávání českých památek na seznam. V tomto roce bylo zapsáno několik míst v Třebíči: židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa (původně zasvěcená Panně Marii), které byly v roce 2018 doplněny ještě o zámek Třebíč. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury a unikátně zachovaná židovská čtvrť je s více než 120 obytnými domy a bývalými židovskými institucemi svědectvím soužití Židů a křesťanů. Po Jeruzalému jsou židovské památky v Třebíči jediné, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO. I to dokládá, jak je toto místo jedinečné.

V roce 2010 rozšířil seznam českých památek pod patronátem UNESCO zámecký park v Průhonicích. Jedná se o mimořádné dílo zahradní architektury 19. století, které založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885.

V loňském roce byly na seznam připsány hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří a národní hřebčín Kladruby nad Labem. V rámci Krušnohoří, které je naší první přeshraniční památkou, je do UNESCO zapsáno pět oblastí na české a 17 na německé straně. Více než 800letá soustavná těžba spolu se zpracováním rud vytvořila v Krušných horách jedinečnou hornickou krajinu s památkami nad i pod zemí. Opomenout nesmíme ani kladrubský hřebčín, který je po celém světě znám chovem českého plemene běloušů. Historie chovu koní se v Kladrubech začala psát již v dobách renesance za rodu Pernštejnů. Za Rudolfa II. zde byl založen císařský dvorní hřebčín.

Naše nehmotné dědictví

UNESCO, respektive jeho představitelé si na prahu nového tisíciletí uvědomili, že existují nejen kulturní a přírodní hmotné památky, ale že neméně významné jsou i kulturní památky nehmotné. První tzv. „mistrovská díla“ byla vyhlášena v roce 2005 a to rovnou s jedním českým zástupcem. Jako první byl na seznam nehmotného dědictví v tomto roce zapsán mužský lidový tanec ze Slovácka zvaný Verbuňk.

Další dvě tradice přibyly na seznam v roce 2010. Masopustní průvody s maskami na Hlinecku, které jsou doloženy až do 19. století, a probíhají po generace v prakticky nezměněné podobě, a sokolnictví, tradiční způsob lovu pomocí dravých ptáků. O rok později se na seznamu objevila také jízda králů – lidová slavnost ze Slovácka a Hané, v minulosti běžná po celé republice.

Zatím posledními dvěma přírůstky do sezamu dědictví jsou loutkářství (2016) a textilní ruční tiskařská technika zvaná modrotisk (2018).

A co bude dál?

Česká republika má dalších 16 míst, která čekají na své uvedení do slavného seznamu kulturního a přírodního dědictví. Ty nejstarší z nich usilují o své členství již od roku 2001. Jedná se o renesanční domy ve Slavonicích, ruční papírnu ve Velkých Losinách, třeboňské rybníkářské dědictví, skalní města v Českém ráji, památky Velké Moravy: slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Margity Antiochijské v Kopčanech, industriální komplexy v Ostravě, pevnost Terezín, Lázně Luhačovice, Betlém v Novém lese u Kuksu, hrad Karlštejn a rozšíření historického centra Prahy.

Tyto krásné památky jsou na seznamu čekatelů doplněny od roku 2007 horským hotelem a vysílačem na Ještědu a městem chmele Žatcem, od roku 2008 západočeským lázeňským trojúhelníkem (Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně). V loňském roce se mezi čekatele zařadilo také rozšíření starých bukových lesů a pralesů v Karpatech.

Seznam UNESCO zdaleka není finální. Každoročně se rozšiřuje o nové oblasti. Jen v loňském roce jich bylo 29 počínaje ruinami starověkého Babylonu přes různé přírodní památky až po již zmíněnou architekturu 20. století Franka Lloyda Wrighta. Všechny tyto památky splnily minimálně jedno z deseti kritérii, které pro zařazení do seznamu existují a která potvrzují, v čem je dané místo výjimečné.

To, že se místu či tradici nepodaří na seznam dostat napoprvé, neznamená definitivní „ne“, a už vůbec to nesnižuje hodnoty dané hmotné či nehmotné památky. Země musí mimo jiné přesvědčit UNESCO, že jsou schopné a ochotné své dědictví chránit a že do něj budou investovat finance. A právě to je hlavní poslání celého seznamu – zajistit, aby to nejcennější, co lidstvo má, zůstalo uchováno i pro budoucí generace.


Přihlásit