Dá se odhadnout, že na našich silnicích jezdí desítky až stovky tisíc vozů s dětskými pasažéry a potažmo autosedačkami. I proto je pro nás test dětských zádržných systémů velkým závazkem. Zkoušky jsou drahé, provozně i časově náročné a hlavně přísné. Naše nároky značně převyšují laťku, kterou nastavují normy.
Testovací metodika měla v uplynulých pěti letech neměnnou podobu. Co není rozbité, není třeba opravovat, chtělo by se říct. Technologie však pokročily, a tak bylo modernizováno i testování sedaček. Změny sice nebyly zásadní, výsledky nových sedaček nicméně s těmi starými nejsou stoprocentně srovnatelné.
To zásadní nicméně zůstává neměnné – v nárazových zkouškách provádíme testy podle toho, kolik variant převozu dětí sedačka nabízí. Pokud to sedačka umožňuje, zkoušíme například instalaci po i proti směru jízdy, různé polohy opěrek nebo různé způsoby přichycení sedačky na sedadla (isofix, bezpečnostní pásy). Simulujeme čelní i boční náraz. Měřeny jsou síly působící na hlavu, krk, hrudník i břicho. Jakékoliv bezpečnostní nedokonalosti trestáme limitováním celkového hodnocení.