Víme, že kvalita základních potravin vás zajímá. Proto po několika letech znovu přinášíme test polotučného mléka. Hlavním tématem bylo porovnání kvality trvanlivého a čerstvého mléka.
Do laboratoře jsme vyslali celkem 25 vzorků: 15 čerstvých a 10 trvanlivých mlék různých značek i původu. Chemickými analýzami jsme sledovali hlavní jakostní parametry, tedy obsah tuku, bílkovin a vápníku. Dále jsme měřili obsah vitamínů A, B2, počítali mléčnou mikroflóru a samozřejmě proběhla i ochutnávka.
Výsledky byly bezproblémové a všechna mléka dokázala vyhovět předepsaným jakostním požadavkům. Na hraně se pohybovalo pouze jedno trvanlivé mléko, které jen tak dokázalo vyhovět zákonným požadavkům na minimální obsah tuku 1,50 %.
V celém testu spolu dokázalo čerstvé i trvanlivé mléko držet krok. Asi nejvýznamněji se lišila mikrobiologická čistota. Zatímco v mililitru trvanlivého mléka nenajdete ani jeden mikroorganismus, totéž množství čerstvého jich ukrývá méně než deset. Konkrétní druhy mikrobů čerstvém mléce jsme sice nezjišťovali, ale obecně jde o druhy odolné vůči teplu. V námi zjištěných množstvích jsou neškodné. Pokud by jich člověk přijal velké množství, například po vypití zkaženého čerstvého mléka, mohly by mu způsobit zažívací potíže.
Výsledky senzorického hodnocení potvrdilo, že čerstvé mléko o něco lépe chutná. Trvanlivá mléka měla o něco častěji potíže s konzistencí a lahodností chuti. V ostatních chemických analýzách si obě skupiny vedly s ohledem na nejistotu měření v podstatě shodně. Významnější snad byl rozdíl v obsahu vitamínu A, na který bylo čerstvé mléko o něco bohatší.