Astma

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2020 Obsah říjnového dTestu

Publikováno v časopise 5/2020

V České republice trpí astmatem zhruba milión lidí a asi sto lidí na tuto nemoc ročně v tuzemsku zemře. Celosvětově je astma diagnostikováno u více než 300 miliónů pacientů a jejich počet dále narůstá. U příležitosti Světového dne (boje proti) astmatu, který si každoročně připomínáme první úterý v květnu (letos tedy 5. května), jsme vyzpovídali předsedu České iniciativy pro astma, profesora Petra Pohunka. V rozhovoru pro dTest se s námi podělil o zkušenosti s prevencí či léčbou astmatu. Ptali jsme se ale třeba i na to, jak rizikový je ve srovnání se zdravou populací pro astmatiky koronavirus.

Světový den astmatu

Od roku 1998 vyhlašuje Globální iniciativa pro astma (GINA) Světový den astmatu, který každoročně připadá na první úterý v květnu. Každý rok se tento den věnuje „nejžhavějšímu“ tématu, o kterém se v té které době v souvislosti s astmatem hovoří. V roce 2020 je to tělesná námaha, sport a alergie a imunita.

Česko se ke Světovému dni astmatu připojilo poprvé v roce 1999, tři roky poté, co zde byla založena Česká iniciativa pro astma (ČIPA).

V ČR se tak každoročně začátkem května konají nejrůznější akce, přednášky či odborná zasedání pneumologů, alergologů, klinických imunologů, praktických lékařů a zdravotních sester. Během května jsou také obvykle organizovány takzvané Dny astmatu a alergie, což jsou setkání lékařů a sester s pacienty a širší veřejností. Kvůli koronavirové pandemii se však letos tyto akce neuskuteční.

Ať už je to naším životním stylem, civilizačními vlivy, či stavem životního prostředí, v posledních letech pacientů s astmatem i alergickými onemocněními celkově přibývá a odhaduje se, že během příštích desetiletí jejich počet ještě vzroste.

Neveselé pískání

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami a křečemi průduškového svalstva. Ty způsobují ztížený dech s typickým hvízdavým pískáním a v krajním případě mohou zapříčinit až život ohrožující akutní záchvat dušnosti.

Kromě zhoršeného dýchání jsou typickým příznakem astmatu také záchvaty kašle, které se objevují například při kontaktu se zvířetem, pobytu ve vlhkém nebo prašném prostředí či při pláči a smíchu. U některých pacientů je kašel závislý také na ročním období a přítomnosti různých přírodních alergenů.

Ekzém a astma – spojené nádoby

Astma bývá často spojeno s dalšími onemocněními, například potravinovou alergií nebo atopickým ekzémem. Riziko, že se u dítěte rozvine astma, je u atopika tři- až čtyřikrát větší než u dětí zdravých. Pravděpodobnost, že dítě onemocní astmatem, je vyšší, pokud se u něj atopický ekzém objeví do dvou let věku a zejména v těžší formě. U bezmála tří čtvrtin dětí sice do 16 let věku atopický ekzém vymizí, riziko, že se u nich rozvine astma, však zůstává. Dětem atopikům by tak rodiče i lékaři měli z hlediska možnosti vzniku astmatu v tomto směru věnovat zvýšenou pozornost.

Riziko vzniku astmatu je vyšší také u citlivých osob. Pokud má například již dítě mladší jednoho roku pozitivní alergické protilátky proti vejcím, může mít sklony k rozvoji jak ekzému, tak astmatu nebo třeba zvýšené citlivosti či alergii na roztoče.

Včasná diagnostika je klíčem k úspěchu

Faktem je, že ač astma nelze úplně vyléčit, při jeho včasném zachycení a vhodné léčbě nemusí pacienta nijak zásadně omezovat a nemocný může žít plnohodnotný život.

Astmatik se může věnovat i sportovním aktivitám, klidně i na vrcholové úrovni. Důkazem pozitivních výsledků včasně diagnostikovaného astmatu a dlouhodobé a pravidelné protizánětlivé léčby jsou například sportovní výkony plavkyně Petry Chocové, tenistky Petry Kvitové nebo desetibojaře Tomáše Dvořáka.

prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Dětský pneumolog. Pracuje na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty UK v Praze, kde vede Pracovní skupinu pro dětské respirační nemoci s lůžkovým oddělením, ambulancemi, bronchoskopickým centrem a funkční plicní laboratoří. Přednáší na 2. lékařské fakultě UK. Je předsedou České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP a členem výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Rovněž je členem Evropské respirační společnosti a American College of Chest Physician. Přednáší na řadě mezinárodních odborných akcí a v odborných kurzech. Je autorem mnoha publikací z oboru. Působí jako ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s.

Rozhovor

V České republice se diagnostice, léčbě i dalším tématům spojeným s astmatem věnuje Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Vyzpovídali jsme jejího předsedu, prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc.

Jak astma vzniká a jakou roli při vzniku této nemoci hraje dědičnost?

Astma je výsledkem souhry řady faktorů, především genetické dispozice, ale také významně vlivem prostředí. Významnou roli hrají alergie, především alergie respirační (pyly, roztoči, plísně), a hlavně u dětí mají významný podíl virové respirační infekce. Značný vliv, spíše jako přitěžující faktor, má expozice tabákovému kouři.

Lze stravou či jinak v raném dětství předcházet astmatu v pozdějším věku nebo alespoň snížit pravděpodobnost jeho vzniku?

Snahy o jasná doporučení byly v minulosti velmi časté, nicméně nejsou k dispozici jednoznačná doporučení, jak astmatu touto cestou předejít. Vyřazování různých potravin by se mělo řídit pouze a jedině jasnými výsledky specializovaného alergologického vyšetření, které potvrdí nespornou alergii na nějakou potravinu.

Je v projevech nemoci či jiných aspektech nějaký rozdíl mezi astmatikem dítětem a astmatikem dospělým?

U dětí bývá průběh více variabilní, bývá lepší vratnost poruchy průchodnosti dýchacích cest i lepší odpověď na preventivní léčbu. Jinak významné rozdíly ve většině případů nejsou.

Jaké jsou první příznaky začínajícího astmatu, které u sebe člověk může vypozorovat?

Může to být suchý kašel, dechové potíže při tělesné zátěži či sportu, noční kašel, prodloužené kašle a dechové potíže při virových respiračních infekcích.

Co dělat v případě, že u sebe člověk tyto příznaky vysleduje?

Nahlásit to svému praktickému lékaři. Ten situaci posoudí a doporučí případně odborné vyšetření pneumologem (lékař zabývající se výzkumem, diagnostikou, prevencí a léčbou plicních onemocnění, pozn. red.) nebo alergologem.

Jaké jsou typy astmatu?

U dětí vídáme astma po některých virových infekcích. Není-li spjato s alergickou senzibilizací (zvýšení citlivosti, pozn. red.), mívá dobrou prognózu a může někdy v průběhu školního věku i vymizet. Jinak jsou při určitém zjednodušení tři základní typy astmatu – astma jasně spojené s alergií, tedy takzvaná IgE (imunoglobulin E, pozn. red.) zprostředkovaná reakce, astma spojené s vyšším podílem takzvaných eozinofilních (eozinofilie je reakce na specifickou buněčnou imunitní odpověď, obvykle na zevní alergeny či parazitární infekci, výjimečně i na jiné infekce, pozn. red.) buněk bez jasné alergie a astma, kde se neprokáže ani jeden z těchto mechanizmů, které bývá především u dospělých.

V posledních letech počet lidí s astmatem stoupá. Je možné říci, proč tomu tak je?

To je jev, který je zaznamenáván již od 80. let 20. století. Tento vzestup se v posledních letech spíše mírně zpomaluje, nicméně výskyt opravdu stále stoupá. Je to připisováno hodně civilizačním vlivům, vzestupu alergií i faktorům životního prostředí.

Má astmatik v běžném životě nějaká omezení týkající se sportu či dalších aktivit, případně jaká to jsou?

Pokud je astmatik dobře léčen, žádná zásadní omezení by mít neměl. Měl by být schopen normálního života, pracovní aktivity a například i sportu. Pokud se to nedaří, pak je třeba léčbu přehodnotit a upravit. U většiny astmatiků by dnes astma nemělo život nijak významně limitovat. Podmínkou je ale dodržování léčebného režimu.

Jak nebezpečné jsou ve srovnání se zdravým člověkem pro astmatika běžné respirační choroby, případně ty závažnější, jako je zápal plic?

Zhoršení mohou způsobit především virové respirační infekce. Ty jsou nejčastější příčinou akutních záchvatů astmatu. Je dobré domluvit si s lékařem případný způsob úpravy léčby pro takové situace.

Probíhá léčba těchto nemocí u astmatika odlišně?

V zásadě nikoliv, je jen třeba včas zachytit a léčit případné projevy zhoršení astmatu.

Astma a zvířata

Děti i dospělí trpící alergií na zvířata mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine astma, než lidé, kteří alergií na zvířata netrpí. Nejagresivnější alergeny produkuje podle současných poznatků kočka. Známé jsou ale i alergie na nejrůznější jiná zvířata, třeba psa, morče, křečka nebo králíka.

Agresivitu některých alergenů produkovaných zvířaty dokládají například i zkušenosti se zhoršením astmatu poté, co dítě na svém oblečení přinese ze školy alergen kočky spolužáka. ČIPA tak alergikům ani astmatikům nedoporučuje pořizování domácích zvířat.

Vyvrací navíc poměrně rozšířený mýtus, že je z hlediska alergie rozdíl mezi zvířetem s krátkou a dlouhou srstí. Zvířata totiž alergeny vylučují zejména svými tělními tekutinami (moč, sliny, pot), a tak rozdíl mezi krátkosrstými a dlouhosrstými jedinci v tomto směru není.

Při léčbě astmatu jsou často podávány kortikoidy, kterých se někteří lidé obávají. Jak se jako odborník na léčbu astmatu těmito léky díváte?

Kortikosteroidy v inhalační formě jsou hlavní součástí léčby. Obavy z této léčby jsou neopodstatněné a neužívání těchto léků z důvodu obavy z jejich nežádoucích účinků často vede ke zhoršení astmatu a paradoxní potřebě užívat kortikosteroidy celkově, což již s nežádoucími účinky spojeno být může.

Jaké další možnosti léčby se astmatikům nabízejí a jaké mají výhody a nevýhody?

Základem je vždy dlouhodobá inhalační preventivní léčba, v současné době inhalačními kortikosteroidy, případně u těžších variant astmatu i v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatačními (bronchodilatace = rozšíření průdušek, pozn. red.) léky. Pro nejtěžší stavy, kde tato konvenční léčba nestačí, je nyní jako nadstavba k dispozici i biologická léčba zasahující přímo některé mechanizmy nemoci. Takových pacientů je ale jen velmi málo.

Na závěr jedna aktuální otázka. Uvádí se, že pro astmatiky představuje onemocnění covid-19, které se rozšířilo do téměř celého světa, mnohem větší riziko než pro zdravého člověka. Měl by astmatik v rámci prevence nákazy tímto koronavirem dodržovat přísnější opatření než zdravý člověk, případně jaká?

I když je astma chronickou respirační nemocí, a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší ve srovnání s běžnou populací. Podmínkou je tedy, aby nemocný dodržoval předepsaný léčebný režim, předepsané dávky léků a samozřejmě preventivní ochranná opatření, tedy ochranné pomůcky, dezinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi, a to i přesto, že se i oni správně chrání. Mělo by stačit správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů.

Historie astmatu

První zmínky o pacientech s astmatem pocházejí již ze starověkého Egypta. Tam astmatiky léčili pitím vonné směsi známé jako kyphi (směs sestávající z mnoha ingrediencí, například myrhy, skořice nebo koriandru, pozn. red.).

Oficiálně bylo astma coby specifický problém s dýcháním pojmenováno kolem roku 450 př. n. l. proslulým lékařem Hippokratem. Nemoc byla nazvána řeckým slovem ásthma, což znamená sípání či lapání po dechu.

Ve svých textech se ve druhém století př. n. l. věnoval astmatu i proslulý doktor Galén. Okolo roku 50 n. l. si Plinius starší (římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, pozn. red.) poprvé všímá souvislosti mezi pyly a dýchacími obtížemi.

Během staletí se zdokonalovaly lékařské postupy v mnoha směrech – a astma nebylo výjimkou. Přelom však přineslo až 19. století, kdy se astma začalo léčit vtíráním chloroformové tekuté masti do hrudi a také podáváním nitrožilních dávek léku pilokarpinu (alkaloid získávaný z listů tropických amerických keřů Pilocarpus, pozn. red.).

Až zkraje 20. století byl jako lék na astma poprvé použit epinefrin (adrenalin, pozn. red.) a teprve v padesátých letech se poprvé při léčbě astmatu přistoupilo k použití kortikosteroidů. V této době bylo astma považováno za ryze psychosomatickou chorobu a při jeho léčbě se kromě kortikosteroidů hodně spoléhalo i na rozhovory a psychoanalýzu, která měla odhalit příčinu vzniku nemoci. Psychoanalytikové totiž interpretovali sípání, které astma provází, jako potlačovaný pláč dítěte, jež hledá matku.

V současné době se na astma nepohlíží jako na čistě psychosomatické onemocnění, vliv psychiky, zvláště v dětském věku, se však nepodceňuje.


Přihlásit