Muzea a muzejnictví

Obsah listopadového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2020 Obsah listopadového dTestu

Publikováno v časopise 5/2020

Vystupují primárně jako kulturní a vzdělávací instituce, které nám představují minulost a současnost. Přinášejí svým návštěvníkům zábavu, ale i nové vědomosti. Jejich role se ovšem v 21. století proměňuje, jak naznačuje i mezinárodní debata o poslání muzeí, která započala loni v japonském Kjóto. Muzea se stávají aktivním spolutvůrcem společenských názorů a kulturních identit.

Podle údajů Mezinárodní rady muzeí (ICOM) existuje po celém světě více než 55 000 muzeí. Muzea uchovávají kulturní dědictví lidstva a mnoho z nich je možné navštívit nejen fyzicky, ale prohlídnout si expozice i virtuálně.

Datovat a určit první muzeum, které na světě vzniklo, není jednoduché, záleží totiž na tom, jak muzeum definujeme. Za nejstaršího předka dnešních muzeí bývá považováno to, které před cca 2 500 lety vybudovala babylonská princezna Enningaldi, nejvyšší kněžka a dcera posledního krále novobabylonské říše Nabonida. Odhalil ho v roce 1925 archeolog Leonard Wooley při svých vykopávkách babylonského paláce. Objeveny byly artefakty, které pocházely z různých dob a míst, ale vyznačovaly se díky svému uspořádání jistou systematičností a byly označeny štítky s popisem.

Festival muzejních nocí

Mezinárodní rada muzeí v roce 1977 ustanovila 18. květen Mezinárodním dnem muzeí. Na jeho oslavu probíhají po celém světě různé jednodenní i delší akce. U nás je oslava tohoto dne spjata s Festivalem muzejních nocí, který vznikl v roce 2004, a s vyhlašováním ceny Gloria musaealis.

Zatímco v rámci prvního ročníku Muzejní noci se pod taktovkou Národního muzea a Moravské galerie v Brně konalo jen několik akcí, postupně se rozšířila do celé republiky – v loňském roce se do ní zapojilo na 158 měst a v nich celkem 517 institucí. Rekord zatím drží rok 2017, kdy se akce konaly v 552 institucích 178 českých a moravských měst.

Tématem muzejních nocí pro letošní, již XVI. ročník festivalu by mělo být posilování rozmanitosti a začleňování v našich kulturních institucích. Téma je zvoleno dosti trefně s ohledem na aktuální debaty na mezinárodní úrovni. Cílem je upozornit na roli muzeí a jejich konstruktivní zapojení do politické, sociální a kulturní reality moderní společnosti. Festival letos proběhne kvůli koronavirové pandemii až v termínu od 10. října do 14. listopadu.

Od kabinetů kuriozit k muzeím

Za předchůdce dnešních muzeí můžeme považovat soukromé sbírky panovníků, případně aristokratů a později i movitějších měšťanů a rodin. Jednou z nejznámějších je kunstkomora císaře Rudolfa II., která byla bohužel po konci jeho vlády rozkradena.

Od pozdního středověku až do 18. století došlo k velkému rozmachu kabinetů kuriozit. Mít zajímavou sbírku plnou podivuhodných či vzácných přírodních objektů a artefaktů bylo zpočátku hlavně známkou společenského postavení. Přístup ke sbírkám měli pouze jejich majitelé, personál a případné návštěvy, jimž se chtěl majitel pochlubit.

Počátky moderního muzejnictví jsou spjaté s Evropou a s dary velkých soukromých sbírek, které byly v majetku aristokracie a měšťanů. Ani první veřejná muzea ovšem nebyla pro všechny. Přístup do nich měla většinou jen střední a vyšší třída. Například když v roce 1759 otevřelo své dveře veřejnosti Britské muzeum, panovaly obavy, že by davy mohly artefakty poškodit. Zájemci tak museli napsat písemnou žádost a následně byly do muzea vpouštěny jen malé skupinky návštěvníků.

Vývoj českého muzejnictví

Za nejstarší muzeum, které vzniklo na našem území, by se dalo považovat Šeršníkovo muzeum, které se od roku 1918 ale nachází v polské části Těšína. Z toho důvodu bývá jako nejstarší nejčastěji označováno Slezské zemské muzeum v Opavě, jež bylo založeno v roce 1814 v budově místního gymnázia a patří mezi největší muzea v České republice.

Aby to ale nebylo moc jednoduché, některé zdroje uvádějí jako muzeum s nejdelší historií u nás Národní galerii v Praze, na jejímž počátku byla na konci 18. století soukromá sbírka. Veřejnosti se ale galerie otevřela až později.

V druhé polovině 19. století docházelo k profesionalizaci muzejní činnosti a k jejímu prohlubování. Vznikalo mnoho vědeckých prací, které ovlivnily rozvoj muzejní vědy. Rozvíjela se především vlastivědná muzea zaměřená na dokumentaci přírody a společnosti v určitém regionu. Součástí muzejních sbírek se také stávaly významné české soukromé sbírky. Jako jeden příklad za všechny jmenujme sbírky Joachima Barrande, které tento slavný francouzský badatel věnoval Národnímu muzeu, čímž položil základ světového věhlasu tamního paleontologického oddělení.

Vznik obchodních a živnostenských komor byl impulsem pro vznik muzeí uměleckoprůmyslových nebo např. sklářských v Novém Boru a v Jablonci nad Nisou. Rozvíjela se i další specializovaná muzea.

Druhá světová válka a okupace znamenaly stag­naci vývoje, nikoliv ale velké škody na sbírkách. Po válce byla česká muzea zestátněna, většina byla v následujícím období řízena ministerstvy a národními výbory. Zanikly muzejní spolky, naopak rozvoj zažila muzea zaměřená na propagaci nového režimu. Asi největší posun v éře komunismu znamenal zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, který vytvořil právní rámec pro české muzejnictví, platný až do roku 2000. I v důsledku tohoto zákona došlo k výrazné profesionalizaci práce muzeí a nárůstu sbírek.

Bohužel 70. a 80. léta nedávala velký prostor pro rozvoj muzeí, což mělo za následek mimo jiné zaostávání oproti Západu, ale také zastarávající techniku a nevhodné prostory pro sbírky. Změnit tento stav je dodnes jedním z klíčových úkolů českého muzejnictví, které čítá okolo 800 objektů označených jako muzeum nebo galerie.

Není muzeum jako muzeum

Jak je patrné i z našeho krátkého pohledu do historie muzejnictví, existuje nepřeberné množství různých typů muzeí. Muzea lze rozdělit například podle jejich zaměření, které se velmi zjednodušeně točí okolo tří základních oblastí: umění, historie a vědy. Konkrétní zaměření může být různé od umění, řemeslných výrobků, archeologie, antropologie přes historii, vědu, technologii, muzea pro děti až po botanické a zoologické zahrady, které jsou také sdruženy v Mezinárodní radě muzeí. Najdeme muzea pokrývající několik témat a oblastí, další jsou specificky zaměřená na jedno téma, období, osobu či místo. Některá muzea připravují časově omezené výstavy (často k nějakému jubileu), jiná nabízejí pouze stále expozice. Ať už jde o výstavu, nebo o expozici, očím veřejnosti není zdaleka představeno vše. Muzea mají ve svých depozitářích skryty další sbírkové předměty, k nimž mají přístup hlavně badatelé.

Muzea můžeme členit také co do velikosti nebo významu. Existuje mnoho malých soukromých institucí, které nemají odborné teoretické zázemí v muzejnictví a mají velmi malý význam, přesto je můžeme označit za muzea, stejně jako velká národní muzea s miliónovou návštěvností ročně.


Měnící se poslání

Tato pestrost je výsledkem dlouhého vývoje od druhé poloviny 18. století až do současnosti. Nabízí se proto otázka, k čemu nám muzea vlastně slouží a jaké je jejich poslání.

V první řadě muzea zajišťují ochranu přírodního a kulturního dědictví lidstva (a to jak hmotného, tak i nehmotného). Toto dědictví zároveň dokumentují a snaží se ho propagovat. Sbírky, které muzea spravují, jsou uchovávány nikoliv pro radost a společenskou prestiž, jak tomu bylo v dobách aristokracie, ale v zájmu společnosti a jejího rozvoje. Muzea pracují na tom, aby tyto sbírky byly rozšiřovány a zhodnocovány. Jinými slovy je s nimi nakládáno odpovědně a ve veřejném zájmu.

Zatímco dříve byla muzea vnímána hlavně jako výstavní skříně, kde je možné obdivovat vzácné exponáty, v současné době se stále více stávají fórem pro veřejnou debatu. S tím souvisí i proměna expozic, jejichž součástí se ve větší míře stávají i artefakty a díla spojená s menšinami. Této změny si všímá i Mezinárodní rada muzeí (ICOM), která na své loňské poradě v japonském Kjóto přišla s návrhem přehodnocení samotné podstaty muzeí.

V současné době je muzeum oficiálně definováno jako stálá nezisková instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkovává a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví lidstva a jeho prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení.

Zatím poslední úprava definice muzeí přišla v roce 2007, kdy bylo do definice začleněno nehmotné dědictví. Nově navrhovaná definice z roku 2019 hovoří o muzeích jako demokratizujících inkluzivních místech, v nichž probíhá kritický dialog o minulosti a budoucnosti. Navrhovatelé nové definice chtějí také prosadit, aby muzea byla chápána jako participativní a transparentní organizace, pracující v aktivním partnerství s různými komunitami a pro tyto komunity. Cílem muzeí by tak do budoucna mělo být přispět k lidské důstojnosti, sociální spravedlnosti, globální rovnosti a planetární pohodě. A to je pro muzea 21. století velká výzva.

Již dnes můžeme vidět, že muzea prosazují jakousi „měkkou sílu“, tedy že nevytvářejí přímý nátlak a politickou agitaci, ale snaží se přesvědčovat a prezentovat určitá stanoviska, čímž mají bezpochyby vliv na společenské názory nebo kulturní identity už jen tím, jaká témata jsou zde popularizována a zviditelňována. Nově navržená definice by tak do jisté míry potvrdila to, co už nyní funguje.

Nejstarší muzea světa

Mezi nejstarší muzea na světě patří Kapitolská muzea v Římě. Jejich historie sahá do roku 1471 a je spojena s papežem Sixtem IV., který lidu Říma věnoval sbírku antických soch. Mezi nejzajímavější exponáty darované papežem Sixtem se dodnes řadí Kapitolská vlčice – symbol Říma. Muzea byla otevřena veřejnosti v roce 1734 za papeže Klementa XII.

Za druhé nejstarší muzeum bývají považována Vatikánská muzea, která jsou zároveň jedním z největších komplexů uměleckých sbírek. Také u zrodu těchto muzeí stojí papež – Julius II., který počátkem 16. století otevřel sbírky veřejnosti. Dnes mají prohlídkové trasy 7 km a zakončeny jsou většinou návštěvou Sixtinské kaple, která je součástí komplexu muzeí.

Za zmínku stojí ještě dvě muzea ze Spojeného království Velké Británie a severního Irska. Jedním z nich je Královská zbrojnice v londýnském Toweru, která se veřejnosti otevřela v roce 1660, ale soukromé prohlídky se zde prováděly už od roku 1592. Později byla sbírka přesunuta mimo Tower a dnes se nachází na třech místech – v Londýně, Leedsu a Porthmouthu. Druhým britským skvostem je oxfordské Ashmoleovo muzeum, které je zároveň pravděpodobně prvním univerzitním muzeem na světě. Tvorba muzejních sbírek zde probíhala v letech 1677 až 1683. Jednou z místních kuriozit je pták dodo, z něhož se dochovala hlava a zub. Někteří považují právě Ashmoleovo muzeum za první moderní muzeum, neboť nebylo spojeno s církví ani aristokracií. Elias Ashmole, který stál u jeho zrodu, byl starožitník, politik a astrolog.

Nejnavštěvovanější muzea světa

Ačkoliv není nejstarší, je nejnavštěvovanější. O jakém muzeu je řeč? O jednom z největších muzeí a francouzském skvostu – Muzeu Louvre, které je umístěno v bývalém sídle francouzských králů. Právě za Velké francouzské revoluce, která svrhla ve Francii monarchii, byl Louvre otevřen jako veřejné muzeum. Návštěvnost se v roce 2018 vyšplhala k více než 10 miliónům i přesto, že se do tohoto muzea platí vstupné (na rozdíl od mnohých jiných v TOP 10). Mezi hlavní lákadla Louvru bezesporu patří obraz Mona Lisy od Leonarda da Vinci nebo socha Venuše Mélské, o jejímž autorství se vedou diskuze. Od roku 2017 má toto muzeum navíc pobočku v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Druhou příčku v návštěvnosti obsadilo Čínské národní muzeum v Pekingu s 8,6 milióny návštěvníky v roce 2018. Toto muzeum, které vzniklo v roce 2003 sloučením dvou jiných (Muzea čínské revoluce a Národního muzea čínské historie), se věnuje čínské historii a umění a je veřejnosti přístupné zdarma.

Na třetím místě se v roce 2018 umístilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku se 7,3 miliónu návštěvníků. Jde o nejstarší a největší muzeum umění ve Spojených státech amerických. Zajímavostí je, že zatímco dříve byl vstup volný, nyní návštěvníci za návštěvu zaplatí 25 dolarů, což je přibližně 600 Kč.

Čtvrté místo obsadila již zmiňovaná Vatikánská muzea, následovaná na 5. příčce Národním muzeem letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D. C., které představuje největší sbírku na téma kosmonautiky a letectví. K vidění je zde například velitelský modul Apollo 11, v němž doletěli první lidé na Měsíc.

Britské muzeum se v roce 2018 umístilo na šestém místě, následované třemi dalšími muzei v Londýně – britským národním muzeem moderního umění Tate Modern, Národní galerií, která obsahuje díla starých mistrů, a Přírodopisným muzeum se sbírkami z botaniky, entomologie, mineralogie, paleontologie a zoologie. Posledně jmenované muzeum je známé hlavně kostrou diplodoka – dinosaura, který dominuje vstupu do muzea. Za zmínku stojí, že všechna čtyři britská muzea v TOP 10 jsou veřejnosti přístupná zdarma.

Desítku uzavírá Americké přírodovědné muzeum v New Yorku, které bylo založeno mimo jiné otcem amerického prezidenta Theodora Roosevelta. V rámci 25 propojených budov je možné navštívit celkem 46 výstavních sálů, knihovnu a výzkumné laboratoře. V muzeu se natáčelo i několik známých filmů – např. Noc v muzeu nebo scény z katastrofického filmu Den poté. Muzeum se blýsklo i v populárním seriálu Přátelé, kde jedna z hlavních postav – Ross – v prvních dílech pracuje právě v tomto muzeu.

Žádné české muzeum se mezi TOP muzea světa ani TOP muzea Evropy nedostalo. Ta nejnavštěvovanější v každém kraji vám představujeme v tabulce níže..

Muzea s nejvyšší návštěvností v jednotlivých krajích

  • Muzeum hlavního města Prahy

    kraj Praha

    adresa Na Poříčí 52, Praha 8

    pobočky Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště, Staroměstská mostecká věž, Prašná brána, Malostranská mostecká věž, Svatomikulášská městská zvonice, Dům U Zlatého prstenu, Zámecký areál Ctenice, Müllerova vila, Novomlýnská vodárenská věž, Studijní a dokumentační centrum Norbertov, Rothmayrova vila, Podskalská celnice na Výtoni

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 1 533 975

    otvírací doba (hod) 9–18 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 150 Kč, snížené: 60 Kč, senioři: 80 Kč, rodinné: 350 Kč, skupinové: 120 Kč/osoba

    praktické informace Muzeum je částečně bezbariérové – vstup ze zadního vchodu z ulice Na Poříčí 52. Muzeum sídlí naproti autobusovému nádraží Florenc a je dobře dostupné i MHD. Nedaleko se nachází Masarykovo nádraží.

    doba prohlídky 60 min

  • Památník Lidice

    kraj Středočeský

    adresa Tokajická 152, Lidice

    pobočky NKP Pietní území Ležáky a KP Lety

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 170 334

    otvírací doba (hod) 9–18 (denně duben–říjen), 9–16 (denně listopad–březen)

    vstupné základní: 90 Kč, snížené: 45 Kč, rodinné: 180 Kč

    praktické informace Parkování je možné na placeném parkovišti (40 Kč/automobil či motorka). Prostory jsou bezbariérové, v některých částech je ovšem potřeba využít asistence zaměstnanců Památníku.

    doba prohlídky 60 min

  • Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

    kraj Jihočeský

    adresa Dukelská 242/1, České Budějovice

    pobočky Tvrz Žumberk, Památník Jana Žižky z Trocnova, Muzeum koněspřežky

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 138 581

    otvírací doba (hod) 9–17:30 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 90 Kč, snížené: 50 Kč, rodinné: 200 Kč

    praktické informace Výstavní prostory jsou bezbariérové.

    doba prohlídky 30 min

  • Západočeské muzeum v Plzni, p.o.

    kraj Plzeňský

    adresa Kopeckého sady 2, Plzeň

    pobočky Muzeum loutek (Plzeň), Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, Muzeum církevního umění plzeňské diecézie Plzeň, Vodní hamr v Dobřívě, Pamětní síň J. Mošny v Dobřívě, Národopisné muzeum Plzeňska

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 83 992

    otvírací doba (hod) 10–18 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 60 Kč, snížené: 30 Kč, rodinné: 130 Kč

    praktické informace Před muzeem je zákaz parkování, lze využít parkovací zóny v okolí. Muzeum je bezbariérové, ale vstup s kočárkem není povolen.

    doba prohlídky 60 min

  • Městské muzeum ve Františkových Lázních

    kraj Karlovarský

    adresa Dlouhá 194/4, Františkovy Lázně

    pobočky Národní přírodní rezervace SOOS, Hrad Seeberg

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 61 888

    otvírací doba (hod) 10–17 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 50 Kč, snížené: 40 Kč, děti od 7 do 15 let: 25 Kč, rodinné: 115 Kč

    praktické informace Parkování pro osobní vozy je zdarma. Bezbariérový přístup je možný do 1. nadzemního podlaží.

    doba prohlídky 60–120 min

  • Památník Terezín

    kraj Ústecký

    adresa Principova alej 304, Terezín

    pobočky Malá pevnost, Muzeum ghetta, Magdeburská kasárna, Kolumbárium, obřadní místnosti a ústřední márnice, Modlitebna, Krematorium, Replika mansardy

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 296 749

    otvírací doba (hod) 8–18 (duben–říjen), 8–16:30 (listopad–březen)

    vstupné základní: 180 Kč, snížené: 150 Kč

    praktické informace Parkování je možné 200 m od Malé pevnosti (10 Kč/automobil). Objekt je částečně bezbariérový.

    doba prohlídky 90 min

  • Muzeum Českého ráje, Turnov

    kraj Liberecký

    adresa Skálova 71, Turnov

    pobočky Dlaskův statek

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 46 914

    otvírací doba (hod) 9–17 (květen–září), 9–16 (říjen–duben)

    vstupné základní: 70 Kč, důchodci: 50 Kč, děti do 15 let a studenti: 40 Kč, rodinné: 170 Kč

    praktické informace V ulici, kde se muzeum nachází, je omezené parkování pro osobní automobily. Muzeum je plně bezbariérové.

    doba prohlídky 45 min

  • Galerie Pravěk očima Zdeňka Buriana, Zoo Dvůr Králové

    kraj Královéhradecký

    adresa Štefánikova 1029, Dvůr Králové nad Labem

    pobočky nemá

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 110 000

    otvírací doba (hod) 9–18 (denně květen–září), 9–16 (denně říjen–prosinec), 9–17 (denně leden–duben)

    vstupné v hlavní sezóně: základní: 230 Kč, snížené: 180 Kč, rodinné: 200 Kč/dospělý a 160 Kč/dítě (vstupné je v ceně vstupného do zoo)

    praktické informace Přímo u Safari Parku je bezplatné parkoviště. Muzeum není bezbariérové.

    doba prohlídky 30 min

  • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi

    kraj Pardubický

    adresa Břetislavova 74, Chrudim

    pobočky nemá

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 35 715

    otvírací doba (hod) 8:30–17

    vstupné základní: 80 Kč, snížené: 40 Kč, rodinné: 200 Kč

    praktické informace Parkovat je možné na nedalekém náměstí v centru města. Muzeum je zcela bezbariérové.

    doba prohlídky 60 min

  • Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o.

    kraj Vysočina

    adresa Masarykovo nám. 1224/55, Jihlava

    pobočky Muzeum Vysočiny Jihlava – hrad Roštejn (Telč), Muzem Vysočiny Jihlava (Třešť), Muzeum Vysočiny Jihlava (Telč), Expoziční budova

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 70 303

    otvírací doba (hod) 9–12, 12:30–17 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 60 Kč, snížené: 30 Kč, rodinné: 150 Kč

    praktické informace Bezbariérový přístup je možný pouze do přízemí, do 1. patra vede „schodolez“. Parkovat je možné na Masarykově náměstí

    doba prohlídky 45 min

  • Regionální muzeum v Mikulově

    kraj Jihomoravský

    adresa Mikulov, Zámek 1/4

    pobočky Synagoga v Mikulově, Pavlov – archeopark, Diváky – Památník bratří Mrštíků, Dům přírody v Dolních Věstonicích

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 171 668

    otvírací doba (hod) 9–17 (květen, červen, září, denně krom pondělí), 9–18 (denně, červenec, srpen), 9–16 (pá–ne, říjen, listopad, březen, duben)

    vstupné K dispozici jsou různé prohlídky s cenami v rozpětí: základní vstupné: 0–180 Kč, snížené: 0–90 Kč, rodinné: 0–400 Kč

    praktické informace Muzeum není bezbariérové. Parkování je možné v rámci obce.

    doba prohlídky 60 min

  • Muzeum umění Olomouc, s. p. o.

    kraj Olomoucký

    adresa Denisova 47, Olomouc

    pobočky Arcidiecézní muzeum Kroměříž, Arcidiecézní muzeum Olomouc

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 155 702

    otvírací doba (hod) 10–18 (denně kromě pondělí)

    vstupné základní: 100 Kč, snížené: 50 Kč, rodinné: 220 Kč

    praktické informace Muzeum nemá bezbariérový vstup.

    doba prohlídky 60 min

  • Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm

    kraj Zlínský

    adresa Palackého 147, Rožnov pod Radhoštěm

    pobočky Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina, Muzeum v přírodě Vysočina – Expoziční celek Veselý Kopec, Muzeum v přírodě Vysočina – Památková rezervace Betlém, Muzeum v přírodě Vysočina – Svobodné Hamry, Muzeum v přírodě Zubrnice

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 227 000

    otvírací doba (hod) 9–17 (duben–červen), 9–18 (červenec–září), 9–16 (leden–březen, říjen). Od ledna do dubna a v říjnu je v pondělí zavřeno.

    vstupné K dispozici jsou různé prohlídky s cenami v rozpětí: základní: 60–100 Kč, snížené: 40–80 Kč, děti 6–15 let: 30–50 Kč, rodinné: 80–200 Kč

    praktické informace Muzeum má bezbariérový přístup. Přímo před hlavní budovou se nachází placené parkoviště.

    doba prohlídky 45–120 min

  • Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s.

    kraj Moravskoslezský

    adresa Záhumenní 367/1, Kopřivnice

    pobočky Muzeum fojtství, Lašské muzem

    návštěvnost v roce 2018 (osob) 104 639

    otvírací doba (hod) 9–17 (květen–září), 9–16 (říjen–duben). V pondělí je zavřeno.

    vstupné základní: 130 Kč, snížené: 90 Kč

    praktické informace Muzeum je bezbariérové. Nejbližší parkoviště se nachází cca 100 m od budovy.

    doba prohlídky 60 min


Přihlásit