Lázeňství má v České republice mnohasetletou tradici. První zmínky, spojené s objevem a využitím vyvěrajících minerálních pramenů, se datují již v 15. století, k zásadnímu rozmachu však došlo především na přelomu 19. a 20. století, kdy se k již využívaným účinkům koupelí v uhličitých vodách a rašelině přidal rozvoj balneologie. Úspěchy medicíny navíc doplňovala i stránka společenská a kulturní, která zažila opravdový boom po roce 1989 s rozšířením nabídky o nové formy relaxačních a wellness pobytů.
Kdo to zaplatí?
To záleží zejména na tom, za jakým účelem se do lázní vypravíte. Již dávno totiž neplatí, že lázeňská péče je určena pouze nemocným pojištěncům, jimž setrvání mimo domov zcela hradí pojišťovna. Naopak – lázeňská zařízení jsou dnes otevřena široké veřejnosti, a není proto žádnou výjimkou potkat zde zástupce zcela zdravé populace, kteří si dané místo zvolili jako dovolenkovou destinaci. Jaké typy úhrad tedy existují?
Podle míry účasti zdravotní pojišťovny rozeznáváme tři typy financování:
- komplexní (plně hrazená) lázeňská péče,
- příspěvková (částečně hrazená) lázeňská péče,
- nehrazená lázeňská péče (samoplátci).
Komplexní lázeňská péče, jež je lidově zvaná „lázně na křížek“, navazuje na lůžkovou nebo specializovanou ambulantní péči a jejím cílem je doléčení, zabránění vzniku či minimalizace rozsahu invalidity nebo případně nesoběstačnosti. Z ekonomického pohledu je pro pacienta bezesporu nejvýhodnější variantou, neboť náklady na léčení (procedury), ubytování i stravování mu hradí zdravotní pojišťovna. Pojištěnci tak zbývají k zaplacení pouze menší položky typu doprava, parkovné či lázeňský poplatek.
V případě příspěvkové lázeňské péče je třeba počítat pouze s částečnou úhradou ze strany zdravotní pojišťovny. Ta za vás lázním proplatí náklady na léčení, avšak ubytování, stravování i všechny ostatní výdaje si již pacient hradí sám. Nejdražší položkou bývá účet za ubytování, ovšem i na něm se dá částečně ušetřit. Jak? Cena za osobu se obvykle odvíjí od vytíženosti ubytovacího zařízení, což znamená, že vydáte-li se za léčebnou kúrou v mimosezónním termínu, vyjde vás levněji. Navíc ne všechny lázeňské domy mívají stejnou úroveň ubytování a snížit výdaje tedy lze i tímto způsobem.
Na třetím typu úhrady se již zdravotní pojišťovny nepodílejí vůbec. Pobyty samoplátcůjsou zcela v režii samotných lázeňských hostů a tím, že nepodléhají schvalovacímu procesu pojišťovny, se ani neodvíjejí od zdravotního stavu – respektive nikdo neposuzuje, zda samoplátce léčbu skutečně potřebuje či nikoliv.
V roli samoplátce tak můžete lázně navštívit zdraví i churaví a za vlastní zdroje tak například absolvovat stejné procedury jako „křížkoví“ pacienti. Tato forma úhrady s sebou navíc nese výhodu časové nezávislosti – coby samoplátcům vám totiž, na rozdíl od pacientů, nikdo nestanoví datum nástupu do lázní, nýbrž si jej můžete zvolit podle svých časových možností.
Než se vydáte k lékaři
Od nezávislých samoplátců se však vraťme zpátky k pojištěncům, kteří mají „lázně na křížek“. Co se vyplatí vědět před tím, než začnete absolvování zmíněného typu pobytu reálně zvažovat?
Pobyt v lázních (oficiálně zvaný „lázeňská léčebně rehabilitační péče“) je specifickou oblastí zdravotnického odvětví. Vzhledem k nemalému objemu finančních prostředků, které touto sekcí každoročně proudí, se dá bez nadsázky říci, že lázeňství bylo vždy jednou z nejkontrolovanějších oblastí celého zdravotnictví. Probojovat se k úspěšnému závěru procesu ve znění „schváleno“ mají tedy šanci jen ti, kteří tuto léčbu skutečně potřebují, jinými slovy lázeňský pobyt tvoří nezbytnou součást jejich léčebného procesu.
Pro komplexní i příspěvkovou formu lázeňské péče je typické, že je poskytována výhradně jako následná lůžková péče a náklady na ni jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V jakých případech můžete čerpat lázeňskou péči takzvaně zadarmo?
O tom, jaké položky a v jaké výši za vás uhradí zdravotní pojišťovna, nerozhodujete vy ani lékař, a dokonce ani příslušná pojišťovna. Přesné podmínky úhrady totiž určuje dokument zvaný Indikační seznam, který je přílohou zákona o veřejném zdravotním pojištění a který podle diagnózy stanovuje délku pobytu, lhůtu pro nástup a především typ úhrady.
Další náležitosti, které v Indikačním seznamu uvedeny nejsou, pak ještě doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví, jež upřesňuje například kontraindikace, zaměření konkrétních lázeňských míst či obory specializací doporučujících lékařů.
„Chcete napsat lázně?“
Cesta za regenerací začíná v ordinaci odborného lékaře – specialisty (například internisty, imunologa či kardiologa), který zváží, zda je ve vašem případě lázeňská péče nezbytnou součástí léčebného procesu. Je-li jeho posouzení kladné, sepíše doporučení, jež může být přímo součástí návrhu na lázeňskou péči nebo může být vystaveno na zvláštním tiskopisu (takzvaném výměnném listu).
S doporučením v ruce byste následně měli navštívit svého praktického (obvodního) lékaře. Ten na základě zprávy od specialisty vyplní pětidílný formulář návrhu na lázeňskou péči a odešle jej na příslušné oddělení vaší zdravotní pojišťovny. Tento postup může kromě praktického lékaře učinit také ošetřující lékař při hospitalizaci, který je k podávání návrhů rovněž kompetentní.
Ve zdravotní pojišťovně se návrhem zabývá revizní lékař, který posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro úhradu lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Konkrétně jej například bude zajímat, jestli jste podstoupili všechna potřebná vyšetření, zda léčení nebrání nějaká kontraindikace nebo jestli by obdobného léčebného efektu nemohlo být dosaženo i cestou ambulantní péče.
Pokud na předloženém návrhu neshledá žádné obsahové ani formální nedostatky, zakončuje jeho kontrolu schválením a odesílá jej do lázní, které jsou v návrhu uvedeny na prvním místě (jako preferované). Časový rozsah zpracování příslušného návrhu závisí na tom, jaké pořadí naléhavosti je ve formuláři zatrženo. V případě závažnějších zdravotních stavů se volí naléhavost číslo jedna, která značí, že lázeňská péče je alternativou či pokračováním hospitalizace.
Očekávaná obálka
Jakmile dorazí pojišťovnou schválený návrh na lázeňskou péči, veškerá následná komunikace již probíhá mezi pacientem a přijímací a ubytovací kanceláří lázní. Ta podle svých kapacitních možností pacientovi určí datum pobytu a nejpozději do pěti dnů před stanoveným nástupem jej vyrozumí takzvaným zvacím dopisem nebo předvoláním pacienta. Kromě přesných termínů v něm také budoucího lázeňského hosta informuje o dalších podrobnostech souvisejících s nástupem – například možném způsobu dopravy, průběhu registrace v den zahájení či seznamu věcí, které by si měl vzít s sebou.
Až vám očekávaná pozvánka k nástupu dorazí, neopomeňte ji jednak podrobně prostudovat a taktéž na ni případně zareagovat – lázeňské kanceláře zpravidla vyžadují potvrzení data předpokládaného nástupu.
Základní léčebný pobyt
Odpověď vám poskytne tabulka, do níž jsme vybrali příklady onemocnění a s nimi související lázeňská místa s příslušnou specializací.
indikace
|
typ úhrady
|
délka pobytu
|
lázeňské místo
|
---|---|---|---|
stav po infarktu | komplexní | 28 dnů | Františkovy Lázně, Karlova Studánka, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou |
chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s lithiazou | příspěvková | 21 dnů | Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Luhačovice, Mariánské Lázně |
astma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc, varianta 1 | komplexní | 28 dnů | Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Klášterec nad Ohří, Lázně Kynžvart, Lipová-lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně |
astma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc, varianta 2 | příspěvková (v kompetenci revizního lékaře) | 21 dnů | Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Klášterec nad Ohří, Lázně Kynžvart, Lipová-lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně |