Jak testujeme čističe oken

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení.

  • účinnost čištění: 50 %
  • ulpívání kapek vody: 15 %
  • efekt lesku: 10 %
  • stopy a šmouhy: 20 %
  • obal a deklarace: 5 %

Během testování jsme na skleněný povrch nanášeli přípravky v množství a koncentraci podle doporučení výrobce. V případě, že výrobce informaci o množství neuvádí, jsme aplikovali 28 g/m².

Účinnost čištění

Výsledky této zkoušky se do celkového hodnocení promítly největší měrou.

V laboratoři jsme zašpinili malé okenní tabule identickým množstvím směsi z tuku na smažení, slunečnicového i minerálního oleje a prachu s příměsí černých sazí. Tu jsme nanášeli pomocí válečku a následně nechali sklo zaschnout při pokojové teplotě po dobu čtyř hodin.

Na každou tabuli jsme poté aplikovali stejné množství produktu a v dalším kroku ji umístili do laboratoří sestaveného automatického čisticího zařízení. To následně skleněný povrch otíralo houbou s vrstvou netkané textilie. Účinnost přípravků nakonec vizuálně hodnotila pětice zaměstnanců laboratoře pomocí desítibodové škály. Čím více bodů přípravek dostal, tím lépe se s odstraněním nečistot popasoval.

Odolnost vůči ulpívání kapek vody

V této fázi testu jsme zjišťovali, nakolik je skleněný povrch vlivem detergentu odolný vůči ulpívání kapek vody. Testovací zrcadla (s rozměry 16x11cm) jsme nejprve za pomoci přípravku umyli a vyleštili hadříkem z netkané textilie. Celý proces jsme zopakovali třikrát a nechali je při pokojové teplotě dvě hodiny zaschnout. V následujícím kroku jsme zrcadla opřeli o zeď (v náklonu 75°) a nastříkali na ně gram měkké vody simulující déšť.

Pracovníci laboratoře nakonec vizuálně zhodnotili, nakolik jsou zrcadla vůči ulpívání kapek vody odolná. Body rozdávali po uplynutí 10 minut a dvou hodin. Po 10 minutách vzali v potaz množství kapek, po dvou hodinách potom pátrali po stopách zaschlé vody.

Efekt lesku

Zkoušku jsme prováděli na testovacích zrcadlech (s rozměry 16x11cm). Prostředky jsme nejprve aplikovali na sklo a poté je nechali rozetřít pomocí automatického čisticího zařízení. Následovaly dvě hodiny sušení za pokojové teploty. Hodnocení jsme pak udělovali podle výsledků měření leskoměrem – zařízení, které funguje na jednoduchém principu odrazu světla.

Abychom zjistili účinnost jednotlivých čističů, použili jsme leskoměr před nanesením přípravku a po něm. Povrch zrcadla jsme jím vždy pod určitým úhlem osvítili a ve stejném úhlu na druhé straně změřili jeho odraženou hodnotu – ta se vyjadřuje v jednotkách lesku GU (gloss units) – přičemž čím více světla se odrazilo, tím lépe. U každého zrcadla jsme leskoměr přikládali na čtyři různá místa. Do hodnocení se pak promítl průměr všech získaných hodnot.

Stopy a šmouhy

V laboratoři jsme dál vizuálně hodnotili, zda přípravky nenechávají na skleněném povrchu nežádoucí stopy v podobě skvrn či šmouh. Čím více nerozleštitelných stop jsme na skle objevili, tím méně bodů si přípravek odnesl.

Obal a deklarace

Závěrem jsme vzali v potaz informace o složení přípravků. Zajímalo nás, jestli mezi ingrediencemi narazíme na alergenní vonné složky nebo z hlediska životního prostředí nevítané halogenované sloučeniny. Jestliže jsme jedno nebo druhé mezi použitými ingrediencemi objevili, snížili jsme přípravku hodnocení. K dobru jsme výrobkům naopak dali, pokud jsme na jejich etiketě našli některou z nezávislých certifikací.

U výrobků jsme také posuzovali ergonomii obalu. Body jsme snížili těm přípravkům, které jdou obtížně uchopit a tím pádem znemožňují snadnou manipulaci jednou rukou.

Přihlásit