Fair trade není charita

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2020 Obsah dubnového dTestu

Publikováno v časopise 2/2020

Pro většinu sportů platí, že bez „fair play“ to nejde. I v globálním obchodování sílí snahy o nastavení takových pravidel, která umožní férové pracovní a životní podmínky i odměnu pěstitelům a řemeslníkům, kteří stojí na začátku životního cyklu mnoha produktů. Výrobky vzniklé podle takových pravidel pak na sobě nesou logo fair trade.

Zajímavá fakta a čísla

  • Nejvíce certifikovaných fairtrade producentů je v Peru (celkem 191).
  • 48 % všech fairtrade farmářů jsou producenti kávových zrn.
  • Nejprodávanějšími fairtradovými primárními surovinami v Česku a na Slovensku byly v roce 2018 káva, kakao a bavlna.
  • Největším producentem čaje není žádný z asijských států, ale Keňa. Více než polovina farmářů a pracovníků podílejících se na výrobě čaje působí v tomto africkém státě.
  • Fairtrade zlato má na světovém trhu cenu 40 000 dolarů za kilogram. Celosvětově se ročně prodá zlato za 140 miliard dolarů. To se rovná 3 500 tunám ročně.
  • Na výrobě fairtrade fotbalových míčů pracují z 53 % ženy. Celkově se jich na fairtrade pěstování a výrobě podílí 23 %.

Zdroj: Fairtrade International a jeho pobočky (CZ-SK, UK).

Fair trade (v překladu spravedlivý obchod) je způsob obchodu, jehož hlavním cílem je podpořit pěstitele a řemeslníky z rozvojových zemí Afriky, Latinské Ameriky a Asie. To těmto lidem umožňuje žít v důstojných podmínkách, neboť za odvedenou práci dostávají férovou cenu odpovídající nákladům na produkci. To ovšem není vše. Pěstitelé a výrobci mají díky dlouhodobým obchodním vztahům zajištěny základní jistoty a dbá se i na udržitelný rozvoj komunit. Důraz je kladen na dodržování lidských práv či zákaz nucené a dětské práce. Podporována jsou práva žen, např. rozvojem jejich vlastního podnikání, aby nebyly ve srovnání s muži v nevýhodném postavení. Leckomu ve střední Evropě by se mohlo zdát, že to jsou naprosté samozřejmosti, ale bohužel tomu tak v mnoha oblastech stále ještě není.

Drobní farmáři žijí často daleko od měst, kde by mohli své výpěstky nabízet k prodeji, a zároveň nemají internet, kde by si mohli hledat informace o běžných výkupních cenách a podobně. Jsou proto zcela závislí na místních překupnících a musí vzít zavděk cenou, kterou jim nabídnou. Nemají pak z čeho hradit zdravotní péči či investovat do rozvoje výroby, nemohou posílat své děti do školy.

Řada dalších lidí se nechává zaměstnat u pěstitelských nebo výrobních firem. Často ale nemají pracovní smlouvy, nedostávají ani minimální mzdu, nemají potřebné ochranné pomůcky nebo musí pracovat přesčas bez nároku na odměnu. Odbory v těchto podmínkách nejen že neexistují, ale jsou mnohdy dokonce zakázány a snahy o ně trestány. Často jsou zaměstnávány proti své vůli děti a dochází i k se­xuál­nímu zneužívání.

K příčinám této situace patří mimo jiné nastavení mezinárodního obchodu, který znevýhodňuje rozvojové země (dovozní limity, celní eskalace), dále přístup nadnárodních firem, praktiky překupníků i nedostatek vzdělání a zdrojů na straně pěstitelů.

Historie a současnost

V reakci na tuto neudržitelnou situaci vzniklo fairtradové hnutí. Jeho počátky sahají do čtyřicátých let 20. století, kdy několik britských charitativních organizací začalo dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný fairtrade obchůdek pak vznikl v roce 1959 v Nizozemí. Dnes je do faitradového hnutí zapojeno téměř 1,7 miliónů farmářů z bezmála 80 zemí a teritorií z Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Fairtradové potraviny jsou pěstovány na 2,3 miliónech hektarů. Nejčastěji se můžete setkat s produkty, jako jsou káva, čaj nebo třeba kakao. Fairtradově se ale vyrábějí i fotbalové míče, oblečení, bavlna, rýže, sušené i čerstvé ovoce a zelenina, ovocné džusy, třtinový cukr, med, ořechy, olivy, oleje, květiny, koření nebo také zlato, stříbro a platina. Celkově můžete sehnat více než 30 tisíc férových produktů. Důraz je kladen také na životní prostředí a mnohé plodiny jsou tak pěstovány bez využití pesticidů a dalších nebezpečných chemikálií.

Férová města

Kromě mnoha dalších projektů na podporu fair trade vznikají také fairtradová města. Jde o mezinárodní iniciativu označování míst, kde je podporován fair trade. Cílem kampaně je osvěta v oblasti fair trade a podpora prodeje fairtradových produktů v daném místě. Po celém světě je možné najít 2174 fairtradových měst v celkem 28 zemích. Česká republika se k této kampani připojila v lednu 2011 a prvními faretradovými městy byly Litoměřice a Vsetín. Postupně se přidal Český Krumlov, Chrudim, Hodonín, Kroměříž, Městská část Praha 8, Mladá Boleslav, Třebíč, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí a Volyně. Další čtyři města (Brno, Otnice, Tišnov a Žďár nad Sázavou) o udělení titulu aktuálně žádají.

Jak poznat fairtrade v obchodě?

Férově produkované plodiny a výrobky nejčastěji poznáte díky ochranné známce FAIRTRADE®. Jde o celosvětově nejuznávanější etickou certifikaci společnosti Fairtrade International, která je udělována pěstitelům, zpracovatelům a dovozcům, kteří splňují podmínky férového obchodu. Základní varianta známky je modrozelená, kromě toho existují i speciální známky pro označení jednotlivých komodit (bavlna, kakao, atd.) nebo pro složené výrobky (např. čokoláda, která se vyrábí z několika surovin).

Pro pěstitele znamená certifikace jistotu, že dostanou zaplacenu minimální výkupní cenu a že mohou získat sociální příplatek, který lze využít na rozvoj obchodu, podporu sociálních či vzdělávacích projektů. Platbu dostávají ihned po dodání svého výrobku či plodiny družstvu, do kterého patří. Nemusejí tedy čekat, až si někdo výrobek např. v Česku nebo na Slovensku zakoupí.

S obchodníky a zpracovateli v Česku a na Slovensku komunikuje organizace Fairtrade Česko a Slovensko, která sleduje i případné neoprávněné užití známky a iniciuje nejrůznější aktivity na podporu fair trade. Je také členem World Fair Trade Organization (WFTO), což je mezinárodní sdružení fairtradových subjektů zahrnující více než 300 členských organizací v 76 zemích světa, od individuálních dodavatelů až po velké nadnárodní korporace. Dvě třetiny členů tohoto sdružení pocházejí ze zemí globálního jihu. Členové (např. GEPA, El Puente nebo EZA) mohou používat známku WFTO, nicméně např. drobné řemeslné výrobky ji z technických důvodů nemohou být označeny. Oprávněné užití si tak můžete ověřit na stránkách organizace.

Fairtradové výrobky mohou tedy buď mít certifikaci Fairtrade International, nebo pocházet od členů WFTO, na první pohled je tak ne vždy můžete poznat.

Je férový výrobek dražší?

Férové potraviny jsou stále ještě ve velké míře výsadou menších specializovaných obchodů, ale i to se pomalu mění. Do podpory férového obchodu se zapojují celá města, obce, školy, univerzity či církve. Fairtradová města je kampaň na podporu osvěty fair trade a podpory prodeje fairtradových výrobků.

V současné době se do férového obchodování připojují i některé velké nadnárodní korporace a roste zájem spotřebitelů ve vyspělých zemích. Obojí zvyšuje objem fairtradového obchodu, což na druhé straně snižuje náklady na logistiku apod. Nedá se tedy říci, že férový výrobek je nutně dražší než ten, který byl vyroben dětskými otroky v nehumánních podmínkách.

Férové produkty ovšem v mnoha případech zároveň nesou i certifikaci bio. V takovém případě jsou náklady na produkci potravin vyšší, a tedy je vyšší i cena. Několik fairtrade výrobků (například kakao nebo lískooříškové pomazánky) jsme v minulosti zařadili i do našich testů, takže si je můžete porovnat s jinými produkty. Rozhodnutí, zda se zajímat o původ potravin a výrobků, které nakupujete, a zda preferovat férovou produkci, je z ovšem na každém z vás.

Přihlásit