dTest: Na co si dávat pozor při výběru skipasu

Obsah únorového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 2/2020 Obsah únorového dTestu

Vydáno: 23.1.2020   

Se zvyšujícím se počtem nových lanovek a vleků, rozšiřováním sjezdových tratí a propojováním lyžařských areálů mají lyžaři na výběr z různých druhů skipasů. Ať už jednodenních, vícedenních, nebo celosezónních. Některé skipasy je možné použít ve více skiareálech či v celé lyžařské oblasti. Na co se zaměřit při výběru skipasu?

Zakoupením skipasu a nastoupením na lanovku či vlek nebo vstoupením do prostoru za turnikety uzavírá lyžař s provozovatelem přepravní smlouvu. A od této chvíle se na něj vztahují pravidla obsažená v přepravních řádech a podmínkách. Zabezpečení plynulého a bezpečného chodu je především na provozovateli. Ten je odpovědný za případnou újmu, ke které při přepravě dojde, bez ohledu na to, zda za ni může, nebo ne. Lanovka musí splňovat řadu bezpečnostních předpisů a její obsluha musí být připravena kdykoliv pomoci a zasáhnout. I přesto by měli být lyžaři opatrní, dbát pokynů obsluhy a řídit se podle ukazatelů a piktogramů. Nevhodné chování může znamenat jak vykázání z přepravy, tak snížení náhrady újmy, pokud by se něco stalo.

Lyžařské areály mívají různě nastavené přepravní podmínky i ceny jízdného. „Rozdíly jsou například ve stanovení věkových kategorií u jednotlivých skipasů, pravidel pro vracení již zakoupených skipasů v případě nemoci či úrazu lyžaře a pravidel pro poskytování náhrad jízdného v případě výluky. Jednotlivé areály přistupují rozdílně i k vystavení duplikátu skipasu při jeho ztrátě nebo znehodnocení,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Provozovatelé zpravidla označují skipasy jako nepřenosné, slovy zákona se jedná o jízdenky na jméno. Za držitele skipasu se pak považuje osoba, která jako první vstoupí do vymezeného přepravního prostoru, kde dojde k pořízení fotografie. U sezónního skipasu bývají po lyžaři požadovány kromě fotografie i jeho osobní a kontaktní údaje. Výjimkou z nepřenositelnosti jsou takzvané střídavé skipasy. Ty bývají sice o něco dražší než „obyčejný“ skipas, ale umožňují užívání střídavě dvěma osobami, obvykle rodiči. Na skipasu pak bývají fotografie obou osob.

Pokud lanovky nejezdí či dojde k omezení přepravní kapacity skiareálu z provozních důvodů, poskytují někteří provozovatelé náhradu jízdného. Někde lze požadovat vrácení jízdného nebo jeho poměrné části v případě, že došlo k výluce více než poloviny lanovek či vleků po dobu delší než 90 minut. V jiném skiareálu se jízdné nahrazuje v případě současného zastavení všech lanových drah trvající déle než tři hodiny. Někde vrátí lyžařům jízdné či jeho část, jinde místo finanční náhrady nabízejí voucher.

„Dalším důležitým údajem je informace o tom, zda skiareál vrací peníze v případě úrazu či onemocnění v době platnosti skipasu. Náhrada se obvykle poskytuje u vícedenních či sezónních skipasů,“ upozorňuje Hekšová a dodává: „Obě varianty je potřebné doložit potvrzením od lékaře a někdy bývá stanovena i lhůta, ve které je možné o vrácení jízdného požádat.“

Skiareály nabízejí zvýhodněné skipasy pro děti, juniory a seniory. Věkové hranice však bývají různé. Například seniorský tarif je někde poskytován již od 63 let, jinde až od 70 let. Různě bývá nastavená i horní věková hranice pro děti a juniory či věková hranice u malých dětí pro lyžování zdarma. Rozdíly existují i v nabídce rodinných skipasů.

A na co má lyžař nárok v případě ztráty, odcizení či poškození skipasu? Lyžařské areály zpravidla umožňují vydání náhradní karty za manipulační poplatek. Záleží ale na tom, kde byl skipas zakoupen a na jak dlouhou dobu. Někde se při ztrátě nebo poškození skipasu náhrada neposkytuje vůbec, jinde pouze za určitých podmínek. Při ztrátě sezónního skipasu zaplatí lyžař v některých skiareálech za vystavení duplikátu až dva tisíce korun.

Pokud oceňujete bezstarostné lyžování a v případě jakýchkoliv nečekaných situací nechcete být nemile překvapeni, je dobré si zjistit detaily přepravních řádů, tarifů i podmínek ještě před zakoupením skipasu. Většina skiareálů zveřejňuje výňatky z těchto dokumentů na webových stránkách. Jejich plná znění jsou pak dostupná na místech určených pro styk s cestujícími, například v prostorách pokladen.

Kontakt pro média:

Lucie Přinesdomová, prinesdomova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

Přihlásit