Jak vybrat tělová mléka

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Aktualizováno: 27.12.2019

Tělové mléko pro mnohé neodmyslitelně patří mezi stálice kosmetického vybavení domácnosti. Nejčastěji po něm saháme proto, abychom pokožce dodali potřebnou hydrataci a zamezili tak jejímu případnému vysychání či popraskání. Podle čeho ale tělové mléko vybírat – čím se řídit a čemu se raději vyhnout? Z pohledu spotřebitele dost dobře nejde kvalitu a účinnost krému rozeznat pouhým okem. Nejlépe proto v tomto ohledu uděláte, pokud se budete řídit výsledky našeho testu.

Tělová mléka se řadí mezi běžný kosmetický artikl a pořídíme je snadno v hypermarketech, drogériích nebo lékárnách. Dostupných značek jsou na našem trhu desítky, v dobré víře často sáhneme po přípravku z vyšší cenové třídy. Výsledky našeho testu ale ukazují, že ani dražší či lékárenský produkt nemusí být vždy stoprocentní zárukou kvality.

Superhrdina lidského těla

Jednou z funkcí kůže je ochrana organismu. Kromě škodlivých látek zamezuje také vniknutí mikroorganismů a zároveň působí jako přirozený štít proti škodlivému UV záření. Pomocí kožních cév a potních žláz nám pomáhá udržovat stálou teplotu těla. Zastává rovněž funkci „skladníka“ – v podkožním vazivu uchovává zásobu tuku včetně některých v tucích rozpustných vitamínů.

Pod péčí o pokožku si mnozí z nás představí aplikaci kosmetických přípravků. Ruku na srdce, kdo nikdy tělové mléko nepoužil? Kosmetický trh praská ve švech, a tak se to může jevit jako rychlé a dostupné řešení. V ideálním případě je ale dobré kombinovat aplikaci kosmetiky s preventivními kroky, kterými můžeme kůži alespoň trochu odlehčit. Hlídat bychom si měli zejména dostatek spánku, pravidelný pitný režim a vyváženou stravu. Při delším pobytu na slunci bychom pak měli používat opalovací přípravek s potřebným stupněm ochrany.

Všemi mastmi mazaní

Není novinkou, že lidský organismus nedokáže fungovat bez vody. Stejně tak to platí pro pokožku – jakmile jí nemá dostatek, dochází k jejímu poškození (vysychání nebo popraskání). Pokud se mažeme tělovým mlékem, v dobré víře očekáváme, že dokáže pokožku hydratovat. Více informací a detailní výsledky testu najdete v aktuálním čísle časopisu i na našem webu. Teď se ale pojďme podívat na to, jak se v široké nabídce produktů orientovat.

Při nákupu doporučujeme řídit se podle kosmetických vlastností krémů. Každý z nás má totiž jiný vkus a může mu vyhovovat něco jiného. Při výběru proto nezapomeňte vyzkoušet dávkování, roztírání, konzistenci i rychlost vstřebání přípravku. Pro někoho může být důležitá vůně, jiní upřednostní neparfemovaný produkt. Pokožka by měla být po nanesení mléka pocitově hladká a vláčná. Naopak za nežádoucí jev lze považovat přílišnou mastnost nebo lepkavost.

Úskalí etiket

Další informace, které mohou být při výběru nápomocné, najdete na etiketě či krabičce krému. Podle evropského nařízení 1223/2009 o kosmetických přípravcích smí být  výrobek dodáván na náš trh, pouze pokud jsou na obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny tyto údaje (za správnost údajů a informace v češtině zodpovídá prodejce nebo distributor):

  • Jméno nebo název a adresa odpovědné osoby; případě dovážených kosmetických přípravků se uvádí země původu.
  • Jmenovitý obsah vyjádřený v hmotnosti nebo objemu (výjimka platí pouze pro balení do 5 g nebo 5 ml, bezplatných vzorků a balení na jedno použití).
  • Zřetelně uvedené datum minimální trvanlivosti (měsíc a rok / den, měsíc a rok), kromě data musí být uveden buď symbol přesýpacích hodin, nebo slova „spotřebujte nejlépe do“. Údaj o minimální trvanlivosti není povinný u kosmetických přípravků, jejichž minimální trvanlivost přesahuje 30 měsíců.
  • zvláštní upozornění týkající se použití
  • číslo šarže nebo odkaz umožňující identifikaci kosmetického přípravku
  • funkce kosmetického přípravku
  • seznam přísad akzvaný INCI list

Seznamu přísad musí předcházet slovo „ingredients“. Parfémové a aromatické složky se uvádějí slovy „parfum“ a „aroma“. Přísady se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti v době jejich přidání do kosmetického přípravku.  Přísady v koncentracích menších než 1 % mohou být uvedeny v jakémkoli pořadí po přísadách, jejichž koncentrace překračuje 1 %.

Seznam 26 alergenů povinně uváděných v rámci INCI listu:

Amyl cinnamal, Amylcinnamyl alcohol, Benzyl alcohol, Benzyl salicylate, Cinnamyl alcohol, Cinnamal, Citral, Coumarin, Eugenol, Geraniol, Hydroxycitronellal, Hydroxymethylpentyl-cyclohexenecarboxaldehyde, Isoeugenol, Anisyl alcohol, Benzyl benzoate, Benzyl cinnamate, Citronellol, Farnesol, Hexyl cinnamaldehyde, Lilial, d-Limonene, Linalool, Methyl heptine carbonate, 3-Methyl-4-(2,6,6-trimethyl-2-cyclohexen-1-yl)-3-buten-2-one, Oak moss, Tree moss

Na etiketě musí být mimo jiné uvedeno, zda krém obsahuje některý z 26 alergenů, které se běžně vyskytují v kosmetických výrobcích a detergentech. Jestliže patříte mezi alergiky, doporučujeme se níže uvedeným látkám vyhnout. K pečlivému čtení etiket ale vybízíme všechny spotřebitele plošně, můžete tím předejít nepříjemným překvapením.

Nenechte se zmást!

Stejně jako u potravin, i v případě kosmetiky je důležité důkladně si před samotným nákupem pročíst etiketu. Bohužel ve srovnání s potravinami nejsou v kosmetice ještě všechna běžně používaná marketingová tvrzení přesně definována a ukotvena evropskými nařízeními. V praxi to znamená, že jsou sice stanoveny povinně uváděné údaje (viz výše), mimo to se však na obalech objevuje i množství zavádějících informací.

K těm mezi výrobci nejpopulárnějším patří dvojice tvrzení „hypoalergenní“ a „dermatologicky testováno“. V praxi bývají často doprovozeny symbolem připomínajícím razítko nebo takzvanou fajfkou, které mají stvrdit jejich platnost. Na spotřebitele to pak působí, že se jedná o bezpečnější přípravek, ovšem ve skutečnosti tomu tak být nemusí.

V žádném kosmetickém nařízení totiž není přesně stanoveno, podle jakých regulí má testování probíhat a jakých výsledků má přípravek dosáhnout, aby bylo možné jej označit právě jako hypoalergenní nebo dermatologicky otestovaný. Z toho vyplývá, že se jedná spíš o marketingový trik.

Jako kuriozitu na závěr lze uvést ještě další „zajímavou“ formulku, na níž jsme na obalu narazili. Výrobci některých přípravků totiž slibují, že při používání krému vydrží pokožka hydratovaná 24, respektive 48 hodin, nebo dokonce celý jeden týden. Během tak dlouhého intervalu se ale opakovaně potíme, koupeme i převlékáme, tudíž je deklarovaná účinnost značně iluzorní.

S ohledem k přírodě

Pokud při koupi kosmetických výrobků zohledňujete i jejich ekologičnost, doporučujeme při koupi krému upřednostnit balení s větším objemem: déle vám vydrží a mimo přírody to ocení i vaše peněženka. Jakmile vám začne přípravek docházet, neváhejte tubu či lahvičku rozříznout – předejdete tím plýtvání a krém tak využije takřka beze zbytku. Obaly bývají nejčastěji z plastu, po spotřebování obsahu je proto vypláchněte vodou a vhoďte do recyklovaného odpadu.

Databáze testovaných výrobků

Tělová mléka (17 výrobků)
poslední aktualizace: 30.12.2019


Přihlásit