Bruslení

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 1/2020

Kromě sjezdového nebo běžeckého lyžování patří k oblíbeným zimním sportům i bruslení. Během tuhé zimy se dá bruslit na zamrzlých vodních plochách, jistotou i v případě vyšších teplot jsou zimní stadióny. Tam je umělý led k dispozici i v době, kdy by bruslení v přírodě bylo nebezpečné.

Historie bruslení

První kostěné brusle naši prapředci vyrobili již tisíce let před naším letopočtem. Mezi vůbec nejstarší nálezy tohoto typu na světě se řadí kostěná brusle pocházející z Veselí u Trnavy, jejíž stáří je odhadováno na pět tisíc let.

Nejstarší brusle z kovu, které vznikly před zhruba dvěma tisíci let, byly nalezeny u maďarského jezera Balaton a dnes jsou uložené v budapešťském muzeu. Ke zvýšení zájmu o bruslení docházelo asi od 14. století hlavně v Holandsku a skandinávských zemích. Tehdy se brusle připevňovaly k botám pomocí řemínků a při bruslení se k odpichu používaly hůlky. Ty mohli bruslaři zahodit až mnohem později, kdy se přešlo na ostření na dva břity se žlábkem uprostřed. V roce 1848 sestrojili ve Philadelphii v USA celokovové brusle, jež se k botám připevňovaly šroubovacími svěrkami na kličku. Brzy poté se začaly používat i brusle přímo připevněné na boty.

Ve srovnání s bruslením v přírodě je sice stadiónový bruslař ochuzen o čerstvý vzduch, případně hezký výhled na krajinu, zase si ale může být jistý profesionálně upravenou a bezpečnou ledovou plochou. Málokdo možná ví, že k upravování ledu při běžném provozu stadiónu dochází zhruba dvacetkrát za den a každá úprava trvá přibližně čtvrt hodiny.

Stejně jako je tomu například u veřejných koupališť či jiných podobných atrakcí, i na zimních stadiónech platí návštěvní řád, se kterým je vhodné se před vstupem na led seznámit a dodržovat jej. Řád každého stadiónu může být jiný, v některých zásadách se ale zpravidla shodují. Jde například o zákaz vstupu psů a jiných zvířat nebo osob pod vlivem alkoholu.

Přírodní led

Bruslení na zamrzlých vodních plochách v přírodě má své neoddiskutovatelné kouzlo a tisíciletou tradici (o historii bruslení píšeme více v boxu na sousední straně). V našich klimatických podmínkách, a zvláště při stále teplejších zimách, je ale velice těžké poznat, kdy je led dostatečně pevný a pro bruslení bezpečný. Na rozdíl od sněhové vrstvy v lyžařských střediscích nebo kvality vody na koupání nikdo neměří ani nekontroluje sílu ledu v přírodě, tudíž je posouzení situace jen na vás. Mějte proto na paměti, že s poklesem či stoupáním hladiny i vlivem proudů může být led popraskaný nebo slabší, aniž by to bylo na první pohled patrné. Také je třeba vědět, že pod sněhovou pokrývkou se promrzání ledu zpomaluje.

Rozhovor s chirurgem

Kdyby si chtěl laik vybavit některé ze zranění způsobených bruslením, možná by mu na mysl vytanuly televizní záběry na ošklivé řezné rány, které jsou čas od času vidět na kraso­bruslařských mistrovstvích. Jak ale pro dTest uvádí MUDr. Jiří Strašlipka, liberecký chirurg se čtyřiadvacetiletou praxí, podobné úrazy jsou naštěstí velmi výjimečné.

Jaké úrazy si podle vašich zkušeností lidé při bruslení na ledě nejčastěji přivodí?

Nejčastější jsou pády dopředu nebo dozadu. Při pádu dopředu člověk dopadne na ruce, děti se vzhledem k těžší hlavě někdy udeří i do ní. Při pádu dozadu se dopadne na zadek, méně často až na záda a hlavu. Děti i dospělí si nejčastěji poraní horní končetiny – běžná jsou podvrtnutá, eventuálně zlomená zápěstí. Méně častý pád na ruku znamená poranění lokte, opět častěji podvrtnutí či naražení, méně častější je zlomenina. Po poranění horních končetin je u dětí typickým poraněním ještě tržná rána na bradě, méně často na čele, ve vlasech apod. Ostatní poranění jsou již méně častá, jde o různě zhmožděná kolena, prsty na horní končetině, naražený „zadek“ a podobně.

U dospělých jsou poranění v podstatě stejná – nejvíce poranění horních končetin při pádu dopředu, méně často než děti mají tržné rány na bradě a čele. Dospělí totiž umí lépe padat a pád přibrzdí rukama. Více než děti naopak přicházejí po pádu na zadek, mívají pak zhmoždění či zlomení kostrče, případně křížové kosti. Často se v populaci tradující poranění od brusle – „uříznuté prsty“ či řezné rány jinde po těle – jsou naštěstí velmi málo častá.


Mohou lidé zraněním předcházet i vhodnými ochrannými prvky, například chrániči různých částí těla?

Zvláště menším dětem by významně pomohlo ochránit hlavu helmou a ochranou brady. Vhodné je také použití chráničů na zápěstí, jaké známe z in-line bruslení. U dospělých jsou vhodné chrániče zápěstí a polštářek na zadek.

Anketa na zimních stadiónech

Na stadiónech v různých českých městech jsme se ptali na místní bruslařské zvyklosti i návštěvnost kluzišť.

Jak se vyvíjí zájem o bruslení?

Miloslav Hájek, zimní stadión Nikolajka, Praha 5: Zájem o bruslení se odvíjí podle počasí, pokud není dostatek sněhu, je vysoký, stejný jako před lety. Podle mého názoru jsou ale nyní rodiče velmi pohodlní na to, aby chodili s dětmi bruslit. Přesto se mezi stálými návštěvníky rodiny najdou.

Josef Šťastný, HASA stadión, Praha 10: Děti se věnují jiným možnostem a klesá zájem o sportovní aktivity všeobecně. Po Praze také přibylo několik ledových ploch, takže se návštěvníci rozloží podle jejich lepší dostupnosti.

Martin Stehno a David Machek, zimní stadión Hradec Králové: Zájem o bruslení je víceméně stejný. Dříve, až do roku 2003, se na zimním stadiónu dokonce pořádalo takzvané diskobruslení, které probíhalo za doprovodu DJ.

Dokud nebyla v Hradci hokejová extraliga, probíhalo tu v pravidelných termínech veřejné bruslení. V dnešní době je situace trochu jiná a díky velkému množství hokejových kategorií máme prostoru pro pořádání veřejného bruslení o něco méně. Nicméně pokud to program umožňuje, probíhá v pravidelných víkendových termínech. Návštěvnost je podle počasí, v řádech stovek návštěvníků.

Bc. Jarmila Němcová, zimní stadión České Budějovice: Za poslední roky se poptávka výrazně zvyšovala, až dosáhla limitu kapacity. Troufám si odhadnout, že mít větší kapacitu, návštěvnost by ještě vzrostla.

6 tipů pro bruslení na přírodních vodních plochách

  • Bezpečná tloušťka ledu je 18 centimetrů, ale záleží i na jeho kvalitě.
  • Dostatečně silný led má namodralou barvu.
  • Nepohybujte se na ledu sami, abyste v případě nouze mohli zavolat o pomoc.
  • Na ledu se nesrocujte do skupinek, ale udržujte mezi sebou přibližně 5metrové rozestupy.
  • Pokud cítíte nebo slyšíte tupé praskání, okamžitě plochu opusťte, případně si lehněte a rozložte tak svoji váhu.
  • Pokud chodíte na přírodní led častěji, zvažte zakoupení osobní záchranné pomůcky využívané v severských státech – tzv. Ice Picks. Jde o krátké kovové hroty s rukojetí, pomocí nichž je možné se po prolomení ledu vydrápat z vody zpět. Na internetu lze najít i návod na domácí výrobu této jednoduché pomůcky, která vám může zachránit život.

Snažíte se nějak přivést k bruslení děti a mládež?

M. Hájek, Praha 5: Na našem stadiónu máme dopolední bruslení pro školy, rodiče s malými dětmi a seniory za poplatek 20 Kč. Toto bruslení využívají jak mateřské školy, tak i základní a střední školy, ale již i některé univerzity. Tak dochází i k tomu, že bruslící dědečkové pomáhají učitelkám s organizováním bruslení. Děti pak mají v odpoledních hodinách možnost zapojit se do hokejového klubu Smíchov 1913 nebo Krasobruslařského klubu Stadion Praha. Náš stadión je z 92 % využíván pro bruslení veřejnosti a sport mládeže.

J. Šťastný, Praha 10: Náš zimní stadión má veřejné bruslení ve všední dny dopoledne a o víkendech. Na zimním stadiónu také pořádá oddíl krasobruslení nábor nových členů a zájemců o bruslení, týdně ve dvou blocích, a to v pátek a v neděli.

M. Stehno a D. Machek, Hradec Králové: Zimní stadión v Hradci Králové pořádá pro děti jednou týdně bruslení školek a dvakrát do týdne bruslení škol, dále je velký zájem o pronájem ledové plochy ze strany dalších škol. Klub při našem zimním stadiónu ve spolupráci s Českým svazem ledního hokeje také pořádá akci „Pojď hrát hokej“, kde si děti mohou vyzkoušet, jaké je zabruslit si. Pokud mají zájem pokračovat v ledním hokeji, klub pořádá dvakrát týdně kurz ledního hokeje pro malé adepty tohoto sportu. Ostatní mezery v programu mezi tréninkovými jednotkami hokejistů a krasobruslařského klubu obsazují školy a školky z Hradce Králové i blízkého okolí. V odpoledních a večerních hodinách si ledy objednává široká veřejnost i místní hokejová hobby liga, ve které je 27 hokejových týmů.

J. Němcová, České Budějovice: Jednou z akcí je třeba bezplatné vánoční bruslení, která se u nás pravidelně ve vybraných termínech vánočních prázdnin každoročně opakuje.


Přihlásit