Po testu krémů na ruce, který jsme publikovali v říjnu 2019, přicházíme s výsledky testu tělových mlék. Na mušku jsme si vzali široký výběr značek běžně dostupných v sítích drogérií, lékáren nebo supermarketů. Ve všech případech šlo o tělová mléka vhodná ke každodennímu ošetření normální, suché nebo citlivé pokožky.
Testování probíhalo téměř identicky jako v případě krémů na ruce. I tentokrát největší váha připadla zkoušce hydratace, během níž jsme pomocí laboratorní metody (korneometrie) zjišťovali, kolik vlhkosti přípravek pokožce dodá po pravidelném 14denním používání.
Tělová mléka jsme nanesli na předloktí ženám ve věkovém rozpětí od 25 do 65 let. Každý přípravek jsme potom vždy testovali na více než dvaceti párech rukou. Podmínkou účasti na testování byla kromě plnoletosti i zdravá pokožka (bez kožní nemoci, akutní alergické reakce atd). Pro vyhodnocení této zkoušky bylo zásadní, porovnat mezi sebou hodnoty měření získané na ničím neošetřované pokožce, spolu s místy, kam si ženy nanášely testovaný nebo referenční přípravek.
Po zkoušce hydratace jsme k testování přizvali běžné uživatelky – ty nám pomohly ohodnotit kosmetické vlastnosti mlék. Každý přípravek tak vyzkoušela doslova na vlastní kůži třicítka z nich. Proč krémy z hlediska jejich vůně, struktury či konzistence netestujeme v domácím prostředí? K získání srovnatelných výsledků potřebujeme, aby veškerá hodnocení probíhala v prostředí s identickou teplotou i vlhkostí vzduchu.
V neposlední řadě jsme pečlivě zkontrolovali údaje na etiketě. Pátrali jsme po povinně uváděných informacích nebo klamných tvrzeních, které můžou spotřebitele při výběru zmást. Rovněž jsme zjišťovali, jestli přípravek neobsahuje některou z hledaných nežádoucích látek – jmenovitě klasifikované endokrinní disruptory nebo dráždivou sloučeninu buthylphenyl methylpropional. Složení většiny přípravků bylo v tomto ohledu čisté, ve třech případech jsme ale nález potrestali bodovou srážkou, která se negativně promítla do celkového hodnocení a odsunula tak přípravky na chvost tabulky.