Jak testujeme tělová mléka

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení.

  • péče o pokožku: 65 %
  • použití v praxi: 25 %
  • údaje na obalu: 10 %

Celkové hodnocení je limitováno nálezem nežádoucích látek – jmenovitě endokrinních disruptorů nebo sloučeniny buthylphenyl methylpropional.

Péče o pokožku

Zkouška, která se do celkového hodnocení promítla nejvíce, probíhala v laboratoři a její průběh i vyhodnocení probíhalo pod dohledem laboratorních odborníků. Hydrataci pokožky jsme měřili pomocí takzvané korneometrie. Jedná se o v oblasti kosmetiky běžnou metodu, která dokáže porovnat stav kůže před ošetřením kosmetickým přípravkem a po něm. Míra hydratace pokožky se měří prostřednictvím elektrické vodivosti.

Do testování se zapojily ženy ve věku mezi 25 až 65 lety. Každý přípravek jsme vždy otestovali na dvaceti párech rukou (v oblasti předloktí). Podmínkou účasti na testování byla kromě plnoletosti i zdravá pokožka (bez kožní nemoci, akutní alergické reakce atd).

Aby byly výsledky testu plně srovnatelné, je třeba zajistit identické podmínky při měření a co nejvíce podobný výchozí stav pokožky. Všechny účastnice si proto tři dny před zahájením testování (a následně i v jeho průběhu) omývaly oblast předloktí dvakrát denně speciálním roztokem. Jeho vlivem došlo k odmaštění, čímž se stala pokožka citlivější a mohlo u ní dojít k podráždění. Ženy zároveň v tomto období nesměly na zmiňovanou část těla nanášet jakýkoliv kosmetický přípravek.

První fází měření jsme zjišťovali, v jakém stavu je pokožka před aplikací tělového mléka. Během následujících dvou týdnů potom ženy používaly testovaný přípravek vždy dvakrát denně. Ve stejné frekvenci si na předem určené místo nanášely i referenční přípravek – standardní tělové mléko, jehož účinnost je laboratorně prokázaná. Závěrečná fáze měření potom zachytila stav pokožky po pravidelné aplikaci produktu. Pro vyhodnocování této zkoušky bylo zásadní, porovnat mezi sebou všechny hodnoty – získané na ničím neošetřované pokožce i na místech, kam si ženy nanášely testovaný nebo referenční přípravek.

Použití v praxi

Tímto souborem zkoušek promluvil do celkového hodnocení subjektivní názor běžných uživatelek. Ty u testovaných přípravků hodnotily kosmetické vlastnosti – své postřehy vždy zaznamenaly do předem připraveného dotazníku s devítibodovou hodnotící škálou. Každý přípravek vyzkoušela třicítka žen různého věku.

Řízené testování probíhalo ve speciálně určené místnosti v prostorech laboratoře, která splňuje podmínky pro senzorické testování podle normy ČSN ISO 8589 – jedině tak dokážeme zajistit identické podmínky testování. Pokud by testování probíhalo v domácím prostředí, hodnocení by mohlo být ovlivněno například rozdílnou teplotou nebo vlhkostí okolního prostředí.

V průběhu testování ženy postupně vyzkoušely, jak se tělová mléka dávkují a roztírají, jestli se potřebně rychle vstřebávají nebo jakou mají konzistenci a vůni. Pět minut po aplikaci dále do dotazníku poznamenaly, do jaké míry zůstává pokožka po nanesení přípravku mastná nebo lepkavá. Na závěr potom posoudily, jestli mají po použití přípravku kůži pocitově hydratovanou a hladkou.

Údaje na obalu

Při vyhodnocování jsme se řídili evropským nařízením 1223/2009 o kosmetických přípravcích, podle kterého zodpovídá za srozumitelnost, čitelnost a správnost uvedených informací prodejce nebo distributor. Ten musí taky dohlédnout na to, aby byly údaje uvedené v jazyce země, kde se výrobek prodává (na našem trhu tedy v češtině). 

Na etiketách jsme tak na příklad kontrolovali:

  • číslo šarže umožňující identifikaci kosmetického přípravku
  • informace o výrobci
  • informaci o zemi původu
  • objem balení
  • minimální trvanlivost nebo dobu, do kdy je potřeba přípravek spotřebovat po jeho otevření
  • informaci o funkci výrobku
  • přítomnost a čitelnost INCI listu (seznamu použitých ingrediencí)

Výše zmíněné nařízení o kosmetických přípravcích rovněž říká, že na obalu výrobku nesmí být výroky, které by přípravku přisuzovaly vlastnosti nebo funkce, jež nemají. Mimo povinně uváděných informací jsme se proto zaměřili i na přítomnost klamných tvrzení. Ty jsou na výrobcích často přítomna v podobě běžně používaných marketingových tvrzení. Mezi výrobci nejpopulárnějšími patří například „hypoalergenní“ nebo „dermatologicky testováno“.

Žádné kosmetické nařízení ale nestanovuje, podle jakých regulí má testování probíhat nebo jakých výsledků má přípravek dosáhnout, aby bylo možné jej označit právě za hypoalergenní nebo dermatologicky otestovaný. Z toho důvodu je lze vnímat spíš jako marketingový trik. Pokud jsme u přípravků na podobná tvrzení narazili, snížili jsme jim hodnocení.

Nežádoucí látky

Podle etiket jsme hodnotili také složení jednotlivých přípravků, v němž jsme pátrali po látkách klasifikovaných jako endokrinní disruptory – ty mohou z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit přirozené fungování hormonálního systému. Dále jsme sledovali, zda se ve složení objeví dráždivá vonná složka butylphenyl methylpropional. Tuto syntetickou sloučeninu vyhodnotila totiž Evropská komise v roce 2016 jako potenciálně nebezpečnou a dráždivou (u oplachových i bezoplachových kosmetických přípravků). Dál se sice může v oblasti kosmetiky používat, máme ale za to, že se bez ní můžou výrobci obejít.

Pokud jsme některou z těchto látek v přípravku objevili, limitovalo to jeho celkové hodnocení. Pro informaci v tabulce dále uvádíme, jestli a případně kolik obsahují jednotlivé přípravky alergenů, jestli jsou parfemovány, nebo zda v nich najdete parabeny – jejich nález se ale do hodnocení nijak nepromítl.

Přihlásit